AstraZeneca: Potíže se prohloubily, pomůže nový název? A lékař promluvil o sraženinách

Krevní sraženiny mohou být vzácným vedlejším účinkem většiny léčiv, ale jen u AstraZenecy se z toho udělalo velké téma. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) před několika týdny příčinnou souvislost mezi očkováním AstraZenecou a sraženinami vyvrátila, aby ji tento týden opět připustila.

„Nejzásadnějším problémem je to, že společnost AstraZeneca nedodržela smlouvy a tím ztratila politické krytí. Pro politiky se stala problémovou, protože nespolehlivé dodávky nabourávají národní očkovací strategie,“ zhodnotil pro Blesk Zprávy politolog Jan Kubáček a dodal, že přejmenování vakcíny znamená pro určitou skupinu přiznání viny a pro jinou zasetí pochybností.

Koronavirus EMA otočila: AstraZeneca vzácně způsobuje sraženiny, tvrdí. Za vakcínou ale dál stojí

Bude mít změna názvu nějaký vliv na vnímání vakcíny?

„Přejmenování vakcíny žádný zásadní význam mít nebude, lidé to ani nezaznamenají. AstraZenecu poškodila hlavně politika a chaotická rozhodnutí různých vlád. Nejprve ten závěr, že vakcína není dostatečně účinná pro seniory, přitom její účinnost je srovnatelná s jinými vektorovými vakcínami. Těch trombotických komplikací v souvislosti s podáním této vakcíny je opravdu velmi málo, je to určitě méně, než kolik je trombotických komplikací v souvislosti s užíváním například hormonální antikoncepce. Přitom tu ženy běžně užívají a není kolem toho taková hysterie.“

Jak vnímáte změnu stanoviska EMA?

„To, že se o těch nežádoucích účincích mluví, je pro mě osobně znamení, že je ten proces pod kontrolou a že se tím někdo zabývá. Kdybysme měli stoprocentně účinnou vakcínu s nulovými nežádoucími účinky, tak je jasné, že se jedná o podvod. Je potřeba celé to téma odpolitizovat. Jakmile se do odborných věcí začnou míchat politici, tak to vždycky skončí špatně.“

Koronavirus Vakcína od AstraZeneca v tichosti změnila název. Ředitelka prozradila, co za tím stojí

Šéf České lékařské komory Milan Kubek | CNN Prima News

Kde se podle vás stala chyba?

„Největší chyba se stala mediálně. Naprosto jednoznačně. AstraZeneca naprosto seriózně přiznala poté, co získala povolení od EMA, že v klinických studiích mají o něco menší skupinu lidí starších 70 let. Což je celkem logické, protože starší ročníky nejsou tak ochotné k experimentům. Řekli to zcela otevřeně - a to bylo první sousto pro média. V tu chvíli se začalo spekulovat o tom, že ta vakcína není bezpečná pro starší lidi. Ale to není pravda, v té skupině seniorů se neprojevily žádné závažné komplikace, jenom těch lidí, na kterých se testovala, bylo méně.“

Je výskyt krevních sraženin u AstraZenecy tak alarmující?

„Každé léčivo s sebou může nést riziko embolie. To riziko je v běžné populaci dáno řadou jiných chorob a může se stát, že tohle běžné riziko se spojí s termínem očkování. A problém je na světě. Počet lidí, kteří byli postiženi trombózou, nepřekračuje běžný výskyt, pořád jsou to promile případů.“

Video se připravuje ...

Očkování AstraZenecou se obnoví, je přesvědčený vakcinolog. Kdo by měl ale s očkováním počkat?

Zdroj: Markéta Volfová, Lukáš Červený

Jak vnímáte změnu stanoviska EMA?

„Takto hovoří vědci, kteří jsou seriózní. EMA svoje stanovisko vydala na základě dokumentů, kde žádnou souvislost neviděla. A potom ho na základě další analýzy změnila. V medicíně není nikdy nic stoprocentní. Nikdy nemůžete říct, že tenhle lék někoho stoprocentně uzdraví, stejně jako nikdy nelze říct, že nějaký lék je stoprocentně bezpečný a nemůže nikomu ublížit.“

Bohuslav Svoboda (ODS) | Foto Blesk - Martin Sekanina

Jak hodnotíte účinnost vakcíny AstraZeneca?

„Výsledky účinnosti všech vakcín, včetně AstraZenecy, u původního viru jsou excelentní. Výsledky v účinnosti se liší u jednotlivých mutací. Kdybychom brali výsledky na jednotlivou populaci a virus, který tady je, tak se pohybujeme na úrovni 90-95 %, což je za mě excelentní a nečekané. Bohužel tam, kde je populace vysoce seniorní nebo se v ní již vyskytují nové mutace (brazilská nebo jihoafrická), tam ty výsledky jsou bohužel horší.“

Co si myslíte o nežádoucích účincích u AstraZenecy?

„Na velikých počtech aplikací bude vždycky docházet k tomu, že se objeví nějaké nežádoucí reakce, případně i takto závažné. Když se podíváme na data z Velké Británie, kde se masivně očkovalo Astrou, tak Britové popsali celé spektrum různých komplikací, které se tam vyskytly. A nejsou tam dramatické rozdíly oproti jiným vakcínám. Samozřejmě jsou krevní sraženiny závažné, ale není to tak frekventní komplikace, kvůli které by se ta vakcína musela stáhnout z trhu. Bez vakcinace máme (Česká republika - pozn. red.) dvě stovky úmrtí denně, a to nikdy nemůže nastat po vakcíně. To je vyloučeno.“

Myslíte si, že má AstraZeneca šanci získat zpět důvěru?

„To je trochu problém. Tak jak se o tom hodně diskutuje ve veřejném prostoru, řada lidí se k ní dnes již staví negativně.“

Roman Prymula v Epicentru Blesk Zpráv | Blesk:Jakub Poláček

S trochou nadsázky se dá říct, že všichni. Politici se jí bojí kvůli nespolehlivým dodávkám, které nabourávají národní očkovací strategie, a pacienti proto, že stále neutichají diskuze okolo vedlejších účinků. Zatím příliš nepomohlo ani gesto německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, který se v dubnu nechal v berlínské vojenské nemocnici naočkovat právě AstraZenecou.

Koronavirus Rána očkovací strategii: Německo má kvůli omezením pro AstraZeneku potíže plnit plány

„Je to kombinace více negativních zpráv dohromady. A nakonec to společnost završila tím, že se přejmenovala,“ řekl pro Blesk Zprávy politolog Jan Kubáček a zdůraznil, že firma by se teď měla zaměřit na to, aby začala dodržovat smlouvy a naplňovat dodávky. „A začít lépe komunikovat. Spolehlivému hráči se snadněji zase otevře hřiště,“ uzavřel Kubáček.

Odborníci se shodují, že AstraZeneca není vůbec špatná vakcína, ale má hodně špatné PR. Přestože u konkurenční vakcíny Pfizer/BioNTech se krevní sraženiny vyskytly také, drží si stále první příčku v oblíbenosti mezi ostatními vakcínami. Naopak AstraZeneca bojuje podle studie Vídeňské univerzity o čtvrté a páté místo s ruským Sputnikem V, který ještě nebyl schválen.

„EMA se stala součástí vyjednávání mezi členskými státy, je těžké poznat, kdy je to politika, případně kdy je to obava z právních popotahování. Jde nejen o zdraví a velké peníze - a EMA si toho je velmi dobře vědoma,“ vysvětluje změnu postoje Kubáček. Podle něj existuje i napětí mezi lékovou agenturou EMA a jednotlivými národními úřady typu českého SÚKLu. „Mám pocit, že teď se licituje o to, kdo by za to nesl právní odpovědnost. Mám dojem, že i EMA se právně jistí,“ dodal.

Společnost AstraZeneca dostala povolení pro nouzové použití od Velké Británie koncem prosince, Evropská unie ke stejnému kroku přistoupila o měsíc později.

Společnost se navíc zavázala, že bude během pandemie dodávat své vakcíny bez zisku, a tak navázala spolupráci s Indickým sérovým institutem, který souhlasil s produkcí více než miliardy dávek pro státy s nízkými a středními příjmy. A dosud skutečně poskytli více než 30 milionů dávek do více než 58 zemí prostřednictvím iniciativy COVAX, jež zajišťuje dodávky pro chudší země.

Série chybných kroků však pro britsko-švédského výrobce znamenala řadu nelichotivých titulků. První z nich se začaly objevovat v listopadu, kdy společnost čelila dotazům ohledně první fáze testování. Dobrovolníci tehdy dostávali různé dávky kvůli výrobní chybě, což vyvolalo závažné otázky zejména týkající se účinnosti látky.