Maláčová chce pro poslance distanční hlasování, ale schytala to. Jak covid řádí ve Sněmovně?

Aby nepracovali poslanci přímo v jednacím sále, ale například ze svých kanceláří nebo z obýváků, navrhla už v polovině února mistryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

„Vzhledem k současné pandemické situaci bych apelovala na to, abychom v příštích dnech a týdnech našli řešení, jak zachovat funkčnost Poslanecké sněmovny a zároveň neohrozit zdravotní stav většiny z nás,“ apelovala na poslance ministryně při projednávání novely zákona o zaměstnanosti, takzvaném kurzarbeitu.

„Myslím si, že vláda zasedá už rok v distančním režimu, a myslím, že by měla být vůle najít nějaký režim, jak to zajistit i pro Poslaneckou sněmovnu,“ dodala Maláčová.

Rozdělené jsou i vládní kluby

„My tu sedíme pořád, vy přijdete na váš zákon. Já si myslím, že Sněmovna pro nás dělá všechno a je to na každém z nás, jak se k tomu staví a postaví,“ odmítla návrh Maláčové například vládní poslankyně Jana Pastuchová z hnutí ANO. Připomněla tak místopředsedkyni ČSSD, že nemá poslanecký mandát. A proto ve Sněmovně nemusí být pokaždé.

S ministryní ale souhlasí například poslanec Patrik Nacher (ANO). Možnost hlasovat na dálku má už nyní například jako pražský zastupitel. 

„Jako dočasné řešení mi to přijde vhodné. Pro jiné případy, kdy člověk není v karanténě nebo izolaci, bych už tuto možnost ale nepodpořil,“ reagoval pro Blesk Zprávy naopak poslanec ANO Patrik Nacher, kterému nákazu covidem-19 odhalilo testování přímo ve Sněmovně. Jeho hlas tak chyběl například při schvalování první verze izolačky. 

V tomto případě nemohla Sněmovna jednat jen v polovičním počtu. Koalice potřebovala 101 poslanců a poslankyň, aby mohla přehlasovat Senát. „Kdybych byl ve Sněmovně, nebo mohl hlasovat distančně, tak bych hlasoval pro,“ řekl Blesk Zprávám Nacher. „Přijde mi to také jako dobrá prevence, kdy se ten vir může rozšířit na větší část klubu,“ přidal poslanec ANO další důvod, proč by byl pro hlasování poslanců na dálku. 

Podle Nachera by se mělo ale distanční hlasování vztahovat pouze na pandemii koronaviru a skončit nejpozději s nouzovým stavem. Podobnou praxi si zavedli i na pražském magistrátu, kde je zastupitelem. Zatímco v Praze stačilo odhlasovat změnu jednacího řádu, ve Sněmovně je jednací řád zákonem, musel by tedy projít legislativním kolečkem. 

Nejednota nad návrhem Maláčové ovšem panuje v jejím domovském 15 členném klubu ČSSD. Poslanec Roman Sklenák, který nahradil ve Sněmovně bývalého premiéra Bohuslava Sobotku, se postavil za ministryni. Jednací sál Sněmovny označil za rizikový.

„Podívejte se, já nevím, kolik z vás používá aplikaci eRouška. Mně tam naskočily dneska tři rizikové kontakty. Slyšel jsem, že někteří z vás mají pět rizikových kontaktů. Je to všechno prostě z tohoto sálu. Já si myslím, že situace je skutečně velmi vážná a nemůžeme to zlehčovat,“ apeloval Sklenák na kolegy.

„Myslím, že je důležité, aby poslanci parlamentu byli zde,“ postavil se naopak pak proti návrhu „své“ ministryně místopředseda ČSSD Roman Onderka. Zároveň navrhl, aby se vedení Sněmovny zamyslelo opět nad snížením počtu poslanců v jednacím sále na polovinu.

Benda (ODS) distanční hlasování rázně odmítá

Služebně nejstarší poslanec a předseda Ústavně právního výboru Marek Benda z ODS nechce o distančním hlasování ani slyšet. Fakticky by to podle něj znamenalo rozpuštění Sněmovny. 

„Představa ministryně vlády, která dovedla zemi do téhle situace, která nám chodí ještě radit, abychom rozpouštěli Parlament, protože přece všechno zvládneme distančně, tak jak vládne tato vláda, mně připadá fakt úplně neuvěřitelná. Prosím neříkejte to, neříkejte to. 132 dní nouzového stavu a jsme v situaci, ve které jsme dneska,“ ohradil se před nápadem Maláčové. 

Debata o tom, že by poslanci pracovali z domova, stejně jako se například učí teď žáci a studenti, není podle šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) vůbec na stole. Kluby jsou stejně nejednotné, jako například při návrhu na korespondenční hlasování. 

Kvůli odpůrcům roušek nasadí plexisklo: Kuriózní opatření po „flákanci“ ve Sněmovně

„Distanční hlasování pro poslance v karanténě jsme navrhovali, ale ostatní to odmítli,“ reagoval na dotaz Blesk Zpráv například šéf poslanců za pirátskou stranu Jakub Michálek. A dodal, že se díky jejich návrhu podařilo zajistit alespoň hlasování na dálku na výborech. „Obecně jsem jednoznačně pro distanční hlasování,“ dodal Vít Rakušan, předseda hnutí Starostů, kteří kandidují s Piráty v koalici do Sněmovny.

Naopak proti by byl, i když prý nezná stanovisko většiny klubu, předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Důležité je podle něj, aby každý poslanec hlasoval sám za sebe a vykonával tak mandát osobně přímo z jednacího sálu. „Vidím tam prostě určitá rizika, která s sebou distanční hlasování nesou,“ dodal v anketě Blesk Zpráv. Lidovci už přitom hlasování na dálku umožňují. Distančně mohou o stranických záležitostech rozhodovat například členové celostátní konference. 

„Distanční hlasování nepodporuji,“ reagoval pak stručně v anketě Blesk Zpráv šéf KSČM a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. 

Nová opatření ve Sněmovně

Sněmovna umožňuje nově vstup do svých budov pouze lidem s negativním testem na koronavirus. Informace rozeslalo i do redakce Blesk Zpráv tiskové oddělení dolní komory parlamentu. Už od začátku března mohou do Sněmovny kvůli epidemické situaci výhradně lidé se sněmovními identifikačními kartami. Novináři se stálou akreditací mohou mít s sebou nejnutnější technický doprovod. Výjimku ze zákazu vstupu hostů mají pouze lidé mířící na pracovní návštěvy předsedy a místopředsedů Sněmovny a předsedů poslaneckých klubů a parlamentních stran.

Hamáček pro Blesk: Velikonoce nebudou normální. A prodloužení nouzového stavu je na Blatném

Potvrzení o podstoupení testu s negativním výsledkem nebude smět být staršího data než z prvního pracovního dne v konkrétním kalendářním týdnu, uvedl tiskový odbor. Nahrazeno bude moci být lékařským potvrzením o prodělání covidu-19 v posledních 90 dnech nebo certifikátem o očkování proti koronaviru. Lidé budou moci předložit také prohlášení o negativně při testování u svého zaměstnavatele, případně čestné prohlášení o negativním výsledku provedeného samotestu.

Novináři by měli podle doporučení tiskového odboru v co nejvyšší možné míře využívat dálkové přenosy jednání a tiskových konferencí ve Sněmovně.

Senát zavedl ještě přísnější podmínky pro vstup už na začátku března.