„Přišla revoluce ve školství,“ říká lektorka distanční výuky. Jak má vypadat ideální hodina?
Už téměř rok většina dětí po celém Česku nechodí do školy a učí se doma. Zatím se vlastně moc neví, jaký vliv to na děti má a kolik se toho vlastně naučily. Lektorka distančního vzdělávání Anna Stočesová se této problematice věnuje už 20 let a učí učitele, jak by měla distanční výuka probíhat, aby dávala co největší smysl. Současná krize může podle ní přinést do vzdělávání mnoho dobrého, a nastartovat dokonce i revoluci ve školství. Jak by měla vypadat ideální hodina distančního vzdělávání?
Moderní technologie jsou dnes součástí běžného života a Anna Stočesová je nadšenou propagátorkou jejich využití ve školství. Má zkušenosti jak třeba ze základní školy, tak z univerzitního prostředí. Téměř deset let působila jako ředitelka gymnázia v Říčanech, kde chtěla držet krok s dobou a do výuky zaváděla digitální technologie.
„Byl to těžký boj, když máte průměrný věk učitelů 55 let, tak je to velmi těžké, ale jako ředitelka školy jsem měla možnost si to s digitální inovací ve vzdělávání žáků a v moderním řízení školy prosadit,“ popsala své zkušenosti.
Kromě toho se na svém Vzdělávacím institutu věnuje školení učitelů právě ve vzdělávání na dálku, rukama jí již prošly stovky pedagogů z celé ČR i ze Slovenska. Setkala se s učiteli nadšenými pro moderní technologie i s lidmi počítači takřka nepolíbenými.
Někdy to není snadné
V loňském roce nastala situace, kdy museli nějaké nástroje pro online výuku začít používat všichni a nejednou se ukázalo, že někteří učitelé jsou v počítačové gramotnosti dost pozadu za svými žáky. Učitele školila i loni v počátcích koronavirové epidemie a setkala se i s lidmi, kteří třeba počítač nikdy ve výuce nepoužili a byl i problém je vůbec naučit chápat prostředí, ve kterém se měli pohybovat. „Ta gramotnost u některých byla opravdu mizerná. Někteří na tom byli tak špatně, že jen dokázali kopírovat, co jsem jim ukázala,“ vzpomíná na některé ze svých zkušeností.
Sama se věnuje hlavně práci s aplikacemi od Googlu a loni se ve snaze šířit osvětu dostala i ke spolupráci přímo s touto firmou. Vytvořila sérii výukových videí, do kterých musela vtěsnat do 5 minut to nejdůležitější, co by učitelé měli o těchto nástrojích vědět, aby byli schopni pomocí nich efektivně vzdělávat žáky na dálku. Všechno vznikalo ve spolupráci s jejím manželem v jeho nahrávacím studiu v pražských Stodůlkách. „Pracovala jsem po nocích, abych to zvládla,“ říká. Všechno také dělala zdarma, což si bohužel prý řada lidí moc neuvědomovala.
Není to jen »výuka přes monitor«
Na rozdíl od lidí, kterým se nejčastěji říká „ajťáci”, neučí jen jak různé aplikace používat, ale nabízí učitelům i metodiku práce, jak s nimi pracovat ve výuce. Vlastně se snaží změnit jejich styl myšlení. Zdůrazňuje, že v současné době probíhající distanční výuka je v mnoha případech spíše běžná výuka pomocí internetu, ale v nouzových podmínkách. A rozhodně se nerovná distanční výuce v pravém slova smyslu a nemělo by jít jen o učení přes obrazovku. „Učitel nemůže říct dětem - otevřete si učebnici na straně 32 a podívejte se na cvičení 7 a učit frontálně, jako by byly ve škole.Tento nevhodný styl tzv. online výuky ale pořád někteří učitelé používají,“ upozorňuje.
Jak by tedy měla vypadat ideální vyučovací hodina? Předně je potřeba, aby učitel byl připravený a věděl, co dětem chce předat, a také by měl děti rozdělit do menších skupin. Zejména na základních školách by si učitel měl žáky v online virtuálním prostředí rozdělit na menší skupiny podle jejich schopností a učit je v krátkých časových sekcích. Ty by neměly být delší než 20 minut, nikoliv 45 minut, jako je běžná vyučovací hodina.
Anna Stočesová dává jako příklad práci s čísly - učitel na své virtuální tabuli umístí různé násobky čísla sedm. Například řekne, že jedna skupina po pěti bude řešit, která čísla se jim líbí nejvíc, někdo řekne 7, někdo 49, někdo 21. Tak skupině zadá, aby s těmito čísly vytvořila slovní úlohu. Druhá skupina, která je třeba o něco slabší v matematice, ta sestaví všechny násobky sedmičky a vzájemně si bude pětice dětí zkoušet, kdo seřadí kartičky s násobky jako první. Třetí skupina bude pracovat s učitelem, protože není schopná pracovat ve skupině.
Základem je tedy příprava, která teď učitelům, kteří chtějí distančně učit opravdu efektivně, zabere opravdu hodně času. Nouzový stav doslova přinutil učitele vyrovnat se s novou situací a podle Stočesové to mnozí zvládají velmi dobře. Jak vlastně celá výuka byla úspěšná, se zatím moc říct nedá, ministerstvo školství zatím o celém průběhu sbírá data. Kolik se toho děti naučily, se tedy teprve uvidí.
Revoluce ve školství
Anna Stočesová nicméně v tom, co se ve školství událo za poslední rok, vidí velkou příležitost pro změnu celého systému. „Teď je potřeba uchopit, co jsme se při té distanční výuce naučili, a využívat to v běžné výuce, konečně vzdělávat jiným způsobem. Přišla revoluce ve školství, která musela přijít,“ myslí si. Sama se teď věnuje hlavě svému Vzdělávacímu institutu, má i ambici měnit celý systém a přihlásila se i do konkurzu na vedoucí sekce digitálního vzdělávání na ministerstvu školství, která se ale ještě neotevřela. „Vzdělávání by se mělo změnit natolik, že učitel se stává organizátorem učení,“ říká závěrem.
Anna Stočesová je ředitelkou gymnázia.