Jarda (33) o koronaviru: O dost intenzivnější než chřipka, přítelkyně se ale nenakazila
Jarda (33) o sobě říká, že je introvert, který nejraději tráví svůj čas doma. Jeho zaměstnání mu to umožňuje, od první vlny pandemie pracuje z domova, do práce chodí jednou týdně. Roušky nosil vždy, i v práci. Přesto na sobě na začátku září pocítil příznaky covidu-19. Stačila k tomu přítomnost na svatbě, ze které se, podle svých slov, nemohl vymluvit. Blesk Zprávám se Jarda svěřil, co pro něj bylo během onemocnění nejhorší a proč nepovažuje koronavirus za obyčejnou „chřipečku“.
Jarda (33) (jeho skutečné jméno redakce zná, na jeho přání bylo změněno) je jedním z těch, kterým jarní omezení nevadila. Považuje se za introverta, který posezení v restauracích rád oželí. Přivítal s nadšením i možnost práce z domova, na home office je v podstatě dodnes. Jeho přítelkyně, se kterou žije v malém bytě, pracuje ve zdravotnictví, ta musela naopak chodit do práce pořád.
„9. září jsem pocítil podivné sucho v krku. Druhý den jsem měl teplotu 37,8 a byl jsem velmi unavený. Vzal jsem si tedy volno, abych se mohl vyspat,“ popisuje první příznaky nákazy mladý muž.
Neměl kašel, ani rýmu, trápila ho hlavně únava. Po třech dnech teploty ustoupily, ale zhoršoval se pocit v krku.
„Myslel jsem, že by to mohl být covid-19, tak jsem se snažil dovolat svému praktikovi. To se mi nepodařilo, pravda je, že jsem to nijak často nezkoušel, protože jsem stejně nehodlal nikam chodit,“ pokračuje Jarda. Pátý den od vypuknutí příznaků ztratil ale čich.
Přítelkyně mu tedy zařídila testování. Jarda měl svůj test pozitivní, přítelkyně měla negativní.
Žádné mluvení, zpěv nebo křik
„Osm dní před vypuknutím příznaků jsem byl na svatbě, ze které jsem se nemohl vymluvit. Také jsem cestoval vlakem a MHD, nenapadá mě, kde jinde jsem se mohl nakazit,“ říká Jarda s tím, že poctivě nosil roušku, myl si ruce a dodržoval rozestupy. .
„Po pozitivním testu jsem volal šéfovi do práce, to v případě pozitivního testu máme přikázané. On dal vědět lidem, kteří se mnou byli v kontaktu. Blízkým pracovníkům jsem to řekl sám. Měl jsem z toho špatný pocit. Jednou týdně přijdu do práce, byl jsem tam v roušce, přesto kvůli mně muselo 6 lidí na test a do karantény,“ svěřil se Jarda Blesk Zprávám s tím, co ho trápilo. Naštěstí žádný z jeho kolegů se nenakazil.
„Byli jsme sice společně na obědě, kde jsem si roušku sundal, ale to jsme byli venku. Navíc já moc nemluvím, nekřičím, nezpívám, takže možná i proto se nenakazili,“ dodává v mírné nadsázce.
Přítelkyně se nenakazila
Jarda pracoval dál, po domluvě s nadřízeným si ale mohl kdykoliv odpočinout. Přítelkyně byla v izolaci s ním a za celou dobu se nenakazila, ačkoliv šanci na úplné oddělení neměli.
„Vzhledem k dispozici našeho bytu bych si tu musel postavit stan, abych se zcela izoloval,“ vysvětluje Jarda.
Na hygienu se Jarda pokoušel dovolat, ale neuspěl. „Zkoušel jsem čtyři různá čísla, ale nic, tak jsem jim napsal e-mail, kde jsem jim vypsal i své kontakty. Do hodiny mi zavolali a poděkovali mi, že jim to ulehčí práci. Sebetrasování očividně funguje,“ vypráví dál Jarda. I když mu hygiena slíbila, že po deseti dnech mu zavolá, dodnes se nikdo neozval.
Jarda: Intenzivnější a delší než chřipka
Sedmý den od prvních příznaků se už mladý muž cítil lépe. „Stejně jsem ale nikam raději nechodil. Hlavně, že už jsem se necítil unavený,“ dodává Jarda. Je rád, že na sobě nepociťuje žádné následky.
I když on sám měl velké štěstí, protože průběh jeho nemoci byl mírný, přesto by covid-19 „chřipečkou“ nenazýval.
„Pokud to porovnám s chřipkou nebo nachlazením, tak tohle bylo o dost intenzivnější a delší. Z chřipky se vypotím za tři dny, pak maximálně další tři dny smrkám a kašlu. Tohle se táhlo dva týdny a čich ještě stále nemám zcela zpátky,“ uzavírá Jarda.
