Koronavirus vylučuje nakažený už den před příznaky, varují čeští lékaři a řeší šíření

Lékaři vysvětlují, proč je tak obtížné šíření epidemie v populaci zastavit. „Nemoc nemá typické klinické projevy, podle nichž by bylo možné ji aspoň přibližně odlišit od běžných virových infekcí, které jsou v tomto ročním období časté,“ uvedli.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí jako příznaky náhle vzniklou horečku, suchý kašel, dušnost, slabost a bolest ve svalech. „My zdravotníci ale vidíme, že většina nemocných s prokázanou koronavirovou infekcí má jen lehce zvýšenou teplotu a k tomu známky zánětu nosohltanu, čili rýmu, mírné bolesti v krku a někdy i kašel,“ uvedli, proč nejde často odlišit od běžného nachlazení.

Koronavirem nakažený muž utekl z Bulovky: Jak se mu podařilo prchnout?

Protože už se infekce šíří i mezi Čechy, kteří nebyli v poslední době někde v zahraničí, musí být lékaři připraveni, že kterýkoliv případ mírné infekce dýchacích cest může být nemoc COVID-19.

„Za této situace postupně přestává mít smysl dohledávat epidemiologické souvislosti mezi jednotlivými případy a nalézat kontakty a vykazovat podezřelé jedince do karantény,“ napsali. Plošná restriktivní opatření jsou tedy podle lékařů na místě. Cílem je zpomalit nástup epidemie tak, aby neprobíhala explozivně a nezahltila zdravotnictví.

„Při zahlcení zdravotnického systému velkým množstvím pacientů s COVID-19 se může stát, že nezbude kapacita na standardní zdravotní péči, protože lidé ani v průběhu pandemie nepřestanou stonat na běžná onemocnění všeho druhu, jako jsou úrazy, náhlá chirurgická onemocnění nebo infarkty,“ sdělili. Závažnost průběhu podle nich souvisí s tím, kolik viru se do organismu dostane.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Koronavirus patří mezi viry poměrně citlivé na vnější vlivy, nesnáší sluneční záření, mráz, horko nebo vyschnutí. Ve vnějším prostředí vydrží podle lékaři z Bulovky jen několik desítek minut, na povrchu předmětů až dva dny. „Na svém povrchu mají koronaviry tukový obal, který je možné zničit pomocí alkoholových rozpouštědel, ale i obyčejného mýdla,“ napsali.

Do lidského těla se dostává především dýchacími cestami, může ale proniknout i přes oční nebo jinou sliznici. Většina lidé se nakazí jedním ze dvou způsobů - vzduchem prostřednictvím infekčního aerosolu nebo kontaktem. Aerosol vzniká hlavně při kašli a kýchání.

„Mikrokapénky obsahující velká množství viru se zpravidla několik minut vznášejí ve vzduchu a poté ulpí na okolních předmětech,“ uvedli lékaři. Při kontaktu se přenesou sekrety z nosu, úst, dýchacích cest nebo i slzy nakaženého na předměty. Na kůži rukou vydrží desítky minut, na kapesnících, ale i madlech v dopravních prostředcích, na bankovkách, tlačítkách, klávesnicích počítačů a dalších často dotýkaných předmětech může přežívat několik dnů.

Inkubační doba obvykle trvá pět dnů, může se ale pohybovat mezi dvěma až 14 dny. U mladých a zdravých lidí bývá část bez obtíží nebo s lehce zvýšenou teplotou, kašlem nebo pobolíváním v krku. „Naopak u osob starých a nemocných může virus postihnout dolní dýchací cesty a plíce,“ uvedli. V Číně vážně onemocněli také zdravotníci, kteří pracovali do vyčerpání a byli vystaveni vysokým dávkám viru.

Podle dosavadních zkušeností ne vždy zanechává onemocnění trvalou imunitu, zásadní je zřejmě závažnost průběhu. „Velmi lehce probíhající infekce nemusí vést k významné tvorbě specifických protilátek, což znamená, že člověk i po prodělané infekci může zůstat k nákaze vnímavý. Naopak po středně těžce a těžce probíhající nemoci se protilátky téměř jistě vytvoří a imunita je pak dlouhodobá,“ sdělili Machala a Beneš.

Vylučovat virus pravděpodobně nakažený začne den před prvními příznaky a ještě několik dní po jejím skončení, lidé se sníženou imunitou i déle než týden.