Komentář: Příšerné drahá nafta? Jestli vláda nechce prohrát Ukrajinu doma, musí pomoci i Čechům

To je ale nakonec jen minimum toho, co mnozí čekali. I ministr práce a sociálních věcí za KDU-ČSL Marian Jurečka totiž předtím mluvil o možnosti zastropování cen nebo snížení DPH, jak to už udělaly některé evropské vlády a o co v Česku například žádají i autodopravci. Ostatně právě kvůli tomu teď jezdí Češi hromadně tankovat do výrazně levnějšího Polska. A stejně to vyřešili i v Itálii, Dánsku nebo Švédsku, zatímco v Rakousku všem vyplatí finanční příspěvek.

Navíc krátce před rozhodnutím vlády napsal na twitteru ministr průmyslu za STAN Jozef Síkela, že zrušení přimíchávání biosložky do paliv bude mít na cenu paliva „nulový“ vliv. Vláda hájí pouze omezená opatření tím, že nechce dál zvyšovat inflaci plošným rozdáváním peněz. A taky chce i dál šetřit, což je její hlavní slib. Jenže válka na Ukrajině rychle mění pravidla hry včetně cen téměř všeho. A stejně tak i myšlení.

Třeba ekonom, investor a někdejší kandidát TOP 09 do Senátu Radovan Vávra vládu na twitteru vyzval, aby „skutečně“ řešila ekonomické problémy lidí „i za cenu vysokých rozpočtových schodků. Jednota národa se nesmí rozpadnout na účtech za elektřinu,“ napsal. Je v tom socioekonomická logika: díky válce na Ukrajině padá ještě více lidí do ještě horší energetické chudoby, kterou vláda řešila už před tím, než zešílel ruský prezident Vladimir Putin.

Fiala: Putin zabíjí nevinné ženy a děti, nálet na porodnici v Mariupolu je válečný zločin

Jurečka se tehdy omluvil za byrokratické peklo, které lidem způsobila nekonečná lejstra žádostí o příspěvky, jenže současná drahota je úplně nová „válečná“ liga. Ano, reálně (po započtení inflace) už jsme kdysi tankovali i za víc peněz než dnes, jenže to lidi současně neničily i extrémně drahé energie, potraviny nebo bydlení. Putinovo válečné šílenství Čechy spojilo k bezprecedentní pomoci Ukrajině, každá solidarita ale končí s vlastní prázdnou peněženkou.

Zapomeňte teď proto na tvweetyněkterých bohatších Pražáků, že si v rámci solidarity s Ukrajinou za litr benzínu rádi připlatí „pár korun“ navíc. Za prvé na to nemálo lidí fakt už nemá. A za druhé mnozí na rozdíl od nás Pražáků musejí denně autem opravdu dojíždět do práce, aby uživili své rodiny. A pro ně může být právě těch „pár korun“ navíc ekonomickou pohromou. A pro vládu pro změnu pohromou politickou.

I proto ji Vávra vyzval, ať tak striktně netrvá na šetření. Válku nikdo nemohl do rozpočtu započítat, stejně jako předtím nikdo nečekal covid. Vávra samozřejmě není sám, kdy pochopil novou „válečnou“ situaci a její společenské nebezpečí. Ostatně ekonomické dopady války rychle končí i krátký politický smír, který antibabišovské vládě díky Ukrajině dopřál i expremiér a šéf ANO Andrej Babiš, jenž se za sebou snaží sjednotit i mimoparlamentní opozici.

Logicky: zatímco vládní pětikoalice SPOLU a PirSTANu zastupuje v průměru bohatší voliče z měst, opozici průměrně volí spíš chudší lidi z venkova. A právě na ně padne válečná drahota nejhůř. I proto Babiš žádá dočasné zastropování některých cen a snížení DPH. Nic z toho určitě není běžné „mírové“ řešení a většina ekonomů je nenávidí. Stejně tak ale není běžná válka - nebo aspoň mimo Putinovu hlavu. Vláda by se totiž mohla prošetřit až k tomu, že „Ukrajinu“ nakonec prohraje doma.

Válka Rusko vs. Ukrajina

15:11

Dnes

„Nevidíme žádné známky toho, že by Putin chtěl ukončit válku,“ upozornil při svém vystoupení v dějišti summitu NATO Volodymyr Zelenskyj. „Je klíčové, aby vaše splečnosti neposkytovaly součastky Rusku. To musí přestat. Tyto díly končí v ruských dronech, vojenských vozidlech a nejsou jen z Číny, ale pocházejí i z Tchajwanu, z evropských zemí, z USA,“ dodal ukrajinský prezident. „Prosím, ujistěte se, že náš obranný potenciál a potenciál našich partnerů slouží našemu míru, ne ruskému šílenství,“ apeloval Zelenskyj.

Ukrajinský prezident již dříve zmínil obvinění na adresu mimo jiné třinácti německých a osmi českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace předal 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii. Česko reagovalo, že tyto informace prověřuje.

13:40

Dnes

Šéf ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prověří tvrzení Srbska, že zastavilo vývoz zbraní. Rozvědka v pondělí už podruhé za několik týdnů obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku.

Srbský prezident Aleksandar Vučić ve stejný den oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a že dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.

„Pokud vím, reakce byla už v pondělí. Promluvil prezident Vučić, učinil prohlášení, že Srbsko, pokud neukončuje, tak alespoň pozastavuje dodávky zbraní na vývoz,“ řekl Naryškin v odpovědi na otázku, jakou reakci Moskva očekává od Bělehradu po pondělním prohlášení SVR na adresu Srbska. „Budeme to prověřovat,“ odpověděl šéf SVR na další otázku, zda Moskva slovům z Bělehradu věří.

13:46

Dnes

Summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu by měl především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů. Před odletem na summit to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Tématem bude podle něj i podpora Ukrajiny. Prezidenta do Nizozemska doprovází také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).

Záměrem generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bylo podle Pavla udržet agendu summitu co nejstručnější. „Protože to, na čem bychom se chtěli shodnout, je především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů tak, abychom byli schopni reagovat na bezpečnostní hrozby, především tedy na agresivní chování Ruska v Evropě,“ řekl. Je podle něj třeba brát vážně všechna prohlášení a výhrůžky Ruska z posledních týdnů a měsíců.

„A z toho důvodu si myslím, že je naprosto namístě, abychom se bavili o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu zvýšíme schopnosti našich armád, ale jak také zvýšíme schopnosti našeho obranného průmyslu,“ dodal Pavel.