Komentář: Příšerné drahá nafta? Jestli vláda nechce prohrát Ukrajinu doma, musí pomoci i Čechům

To je ale nakonec jen minimum toho, co mnozí čekali. I ministr práce a sociálních věcí za KDU-ČSL Marian Jurečka totiž předtím mluvil o možnosti zastropování cen nebo snížení DPH, jak to už udělaly některé evropské vlády a o co v Česku například žádají i autodopravci. Ostatně právě kvůli tomu teď jezdí Češi hromadně tankovat do výrazně levnějšího Polska. A stejně to vyřešili i v Itálii, Dánsku nebo Švédsku, zatímco v Rakousku všem vyplatí finanční příspěvek.

Navíc krátce před rozhodnutím vlády napsal na twitteru ministr průmyslu za STAN Jozef Síkela, že zrušení přimíchávání biosložky do paliv bude mít na cenu paliva „nulový“ vliv. Vláda hájí pouze omezená opatření tím, že nechce dál zvyšovat inflaci plošným rozdáváním peněz. A taky chce i dál šetřit, což je její hlavní slib. Jenže válka na Ukrajině rychle mění pravidla hry včetně cen téměř všeho. A stejně tak i myšlení.

Třeba ekonom, investor a někdejší kandidát TOP 09 do Senátu Radovan Vávra vládu na twitteru vyzval, aby „skutečně“ řešila ekonomické problémy lidí „i za cenu vysokých rozpočtových schodků. Jednota národa se nesmí rozpadnout na účtech za elektřinu,“ napsal. Je v tom socioekonomická logika: díky válce na Ukrajině padá ještě více lidí do ještě horší energetické chudoby, kterou vláda řešila už před tím, než zešílel ruský prezident Vladimir Putin.

Fiala: Putin zabíjí nevinné ženy a děti, nálet na porodnici v Mariupolu je válečný zločin

Jurečka se tehdy omluvil za byrokratické peklo, které lidem způsobila nekonečná lejstra žádostí o příspěvky, jenže současná drahota je úplně nová „válečná“ liga. Ano, reálně (po započtení inflace) už jsme kdysi tankovali i za víc peněz než dnes, jenže to lidi současně neničily i extrémně drahé energie, potraviny nebo bydlení. Putinovo válečné šílenství Čechy spojilo k bezprecedentní pomoci Ukrajině, každá solidarita ale končí s vlastní prázdnou peněženkou.

Zapomeňte teď proto na tvweetyněkterých bohatších Pražáků, že si v rámci solidarity s Ukrajinou za litr benzínu rádi připlatí „pár korun“ navíc. Za prvé na to nemálo lidí fakt už nemá. A za druhé mnozí na rozdíl od nás Pražáků musejí denně autem opravdu dojíždět do práce, aby uživili své rodiny. A pro ně může být právě těch „pár korun“ navíc ekonomickou pohromou. A pro vládu pro změnu pohromou politickou.

I proto ji Vávra vyzval, ať tak striktně netrvá na šetření. Válku nikdo nemohl do rozpočtu započítat, stejně jako předtím nikdo nečekal covid. Vávra samozřejmě není sám, kdy pochopil novou „válečnou“ situaci a její společenské nebezpečí. Ostatně ekonomické dopady války rychle končí i krátký politický smír, který antibabišovské vládě díky Ukrajině dopřál i expremiér a šéf ANO Andrej Babiš, jenž se za sebou snaží sjednotit i mimoparlamentní opozici.

Logicky: zatímco vládní pětikoalice SPOLU a PirSTANu zastupuje v průměru bohatší voliče z měst, opozici průměrně volí spíš chudší lidi z venkova. A právě na ně padne válečná drahota nejhůř. I proto Babiš žádá dočasné zastropování některých cen a snížení DPH. Nic z toho určitě není běžné „mírové“ řešení a většina ekonomů je nenávidí. Stejně tak ale není běžná válka - nebo aspoň mimo Putinovu hlavu. Vláda by se totiž mohla prošetřit až k tomu, že „Ukrajinu“ nakonec prohraje doma.

Válka Rusko vs. Ukrajina

12:27

Dnes

Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.

Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.

11:51

Dnes

Rekordních 468 dětí z šesti ukrajinských měst je letos zařazeno do projektu Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) s názvem Vánoční balíček pro Ukrajinu. Jde o děty v obtížné životní situaci, do registru je vytipovaly tamní sociální organizace. Lidé mohou kupovat dárky přesně na míru, děti si vybírají ze zveřejněného seznamu. Letos jde o 17. ročník projektu. Dosud bylo takto obdarováno 5040 dětí. Veřejnost má o akci velký zájem, zapojují se lidé z celé republiky, řekla dnes ČTK za ACHO Kateřina Biolková. Projekt bude spuštěn 1. října.

Letošní seznam se oproti loňskému rozrostl o sedm dětí. Letos se do projektu zapojí 468 dětí z měst Lopatyn, Bortnyky, Berežany, Chmelnyckyj, Ternopil a Kolomyja. „Počet měst je stále stejný, jde o šest míst. S partnery z Ukrajiny máme navázánu dlouholetou spolupráci, která je základem pro výběr děti. Partneři, kterými jsou většinou charity, sami znají místní prostředí, pracují s těmi rodinami a právě tam sahají při výběru dětí do seznamu vánočního balíčku,“ uvedla Biolková.

10:22

Dnes

Rusko v noci na dnešek zaútočilo leteckými bombami a drony na Oděskou oblast a na ukrajinská města Záporoží a Černihiv, uvedly místní úřady s tím, že zásahy utrpěla civilní i kritická infrastruktura. Při útoku balistickými raketami na Oděskou oblast byla zabita jedna žena a zničena byla některá místní rekreační zařízení, informovala agentura Unian. Dronové útoky hlásí také ruské hlavní město Moskva a další ruské oblasti.

Při ruském útoku balistickými raketami na město Tatarbunary v Oděské oblasti byla zabita inspektorka Státní auditní služby a několik lidí bylo zraněno. Tisková služba Oděské oblastní prokuratury potvrdila noční útok balistickými raketami na okres Bilhorod-Dnistrovskyj. „Zasaženy byly rekreační oblasti. Při útoku byla zabita civilistka, 60letá žena. Další dva civilisté, 66letý muž a 49letý muž, byli zraněni. Jedna z obětí je v nemocnici,“ uvedla tisková služba.