Komentář: Příšerné drahá nafta? Jestli vláda nechce prohrát Ukrajinu doma, musí pomoci i Čechům
Válka na Ukrajině mezi lidmi vzedmula obří vlnu solidarity a dočasně spojila českou vládu s opozicí. Každé kouzlo ale jednou končí. Válka na Ukrajině totiž raketově zdražuje energie, hypotéky, jídlo i palivo, jehož cena poprvé v historii začíná i pětkou. Vláda proto nyní zrušila povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot i silniční daň a dohlédne na marže prodejců a distributorů paliva.
To je ale nakonec jen minimum toho, co mnozí čekali. I ministr práce a sociálních věcí za KDU-ČSL Marian Jurečka totiž předtím mluvil o možnosti zastropování cen nebo snížení DPH, jak to už udělaly některé evropské vlády a o co v Česku například žádají i autodopravci. Ostatně právě kvůli tomu teď jezdí Češi hromadně tankovat do výrazně levnějšího Polska. A stejně to vyřešili i v Itálii, Dánsku nebo Švédsku, zatímco v Rakousku všem vyplatí finanční příspěvek.
Navíc krátce před rozhodnutím vlády napsal na twitteru ministr průmyslu za STAN Jozef Síkela, že zrušení přimíchávání biosložky do paliv bude mít na cenu paliva „nulový“ vliv. Vláda hájí pouze omezená opatření tím, že nechce dál zvyšovat inflaci plošným rozdáváním peněz. A taky chce i dál šetřit, což je její hlavní slib. Jenže válka na Ukrajině rychle mění pravidla hry včetně cen téměř všeho. A stejně tak i myšlení.
Třeba ekonom, investor a někdejší kandidát TOP 09 do Senátu Radovan Vávra vládu na twitteru vyzval, aby „skutečně“ řešila ekonomické problémy lidí „i za cenu vysokých rozpočtových schodků. Jednota národa se nesmí rozpadnout na účtech za elektřinu,“ napsal. Je v tom socioekonomická logika: díky válce na Ukrajině padá ještě více lidí do ještě horší energetické chudoby, kterou vláda řešila už před tím, než zešílel ruský prezident Vladimir Putin.
Jurečka se tehdy omluvil za byrokratické peklo, které lidem způsobila nekonečná lejstra žádostí o příspěvky, jenže současná drahota je úplně nová „válečná“ liga. Ano, reálně (po započtení inflace) už jsme kdysi tankovali i za víc peněz než dnes, jenže to lidi současně neničily i extrémně drahé energie, potraviny nebo bydlení. Putinovo válečné šílenství Čechy spojilo k bezprecedentní pomoci Ukrajině, každá solidarita ale končí s vlastní prázdnou peněženkou.
Zapomeňte teď proto na tvweetyněkterých bohatších Pražáků, že si v rámci solidarity s Ukrajinou za litr benzínu rádi připlatí „pár korun“ navíc. Za prvé na to nemálo lidí fakt už nemá. A za druhé mnozí na rozdíl od nás Pražáků musejí denně autem opravdu dojíždět do práce, aby uživili své rodiny. A pro ně může být právě těch „pár korun“ navíc ekonomickou pohromou. A pro vládu pro změnu pohromou politickou.
I proto ji Vávra vyzval, ať tak striktně netrvá na šetření. Válku nikdo nemohl do rozpočtu započítat, stejně jako předtím nikdo nečekal covid. Vávra samozřejmě není sám, kdy pochopil novou „válečnou“ situaci a její společenské nebezpečí. Ostatně ekonomické dopady války rychle končí i krátký politický smír, který antibabišovské vládě díky Ukrajině dopřál i expremiér a šéf ANO Andrej Babiš, jenž se za sebou snaží sjednotit i mimoparlamentní opozici.
Logicky: zatímco vládní pětikoalice SPOLU a PirSTANu zastupuje v průměru bohatší voliče z měst, opozici průměrně volí spíš chudší lidi z venkova. A právě na ně padne válečná drahota nejhůř. I proto Babiš žádá dočasné zastropování některých cen a snížení DPH. Nic z toho určitě není běžné „mírové“ řešení a většina ekonomů je nenávidí. Stejně tak ale není běžná válka - nebo aspoň mimo Putinovu hlavu. Vláda by se totiž mohla prošetřit až k tomu, že „Ukrajinu“ nakonec prohraje doma.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc. Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku. Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace. Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy. Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj. V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC. „Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích. „Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“ Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
Zbyňda z Opavy nestíhá ani když pracuje 7/24. Borec z Opavy už má nachystaného nového ministra financí...