Komentář: Návrat do JZD potraviny nezlepší ani nezlevní. Politici by měli lidem říct pravdu
Že to ve Sněmovně zase bylo peklo, které z mnohých poslanců vytáhlo fakt perly. V úterý se na program dostal návrh zákona o pevném podílu českých potravin v supermarketech, který by se měl v roce 2027 vyšplhat až na 85 procent. Zastánci návrhu mluvili o podpoře českých zemědělců, málokoho tím ale vyděsili strašili jako je, protože právě oni sami říkají, že tolik potravin prostě nevyprodukují.
Poslanci se jako obvykle nad zákonem zhádali tak, že ho radši vrátili ze třetího do druhého čtení. Byla to ovšem velká zábava. Pozměňovací návrh k novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích přilepili poslankyně ANO Margita Balaštíková s poslancem SPD Zdeňkem Podalem, oběma se ale vrátil jako bumerang. Balaštíková tím nejvíc naštvala premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše, jehož opozice hned obvinila, že chce do regálů dostat víc produkce Agrofertu.
SPD zase zákon jako obvykle balila do vlastenectví a boje proti údajnému hladu, který u nás prý způsobil koronavir, právě čeští farmáři jim ale vzkázali, že hlad by u nás mohl způsobit jejich návrh. Vláda má sice zvýšení potravinové soběstačnosti v programovém prohlášení, ne však na 85 procent. Taková kvóta by nás totiž všechny nejspíš vyhnala na pole, což si někteří poslanci očividně i přejí.
Třeba poslanec SPD Radek Koten ve sněmovně romanticky zavzpomínal, že za komunismu u nás v zemědělství pracovalo třicet procent lidí, zatímco dnes je to prý jen tři a půl procenta. „Odpovídá to i tomu, že pěstujeme daleko méně hovězího a daleko méně vepřového,“ řekl. Jestli má Koten fakt tak rád komunismus, měl by se doma podívat na komunistický seriál Druhý dech, jehož napínavý děj se celý odehrává v teletníku. Možná by aspoň zjistil, že se hovězí nepěstuje.
Ale zpátky k zákonu. Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek už před jednáním sněmovny řekl, že v tuzemských supermarketech stačí pouze 65procentní podíl českých potravin, zatímco pravicová opozice jejich vyšší pevný podíl kritizuje jako regulaci, která jídlo jen zdraží a některé kvůl tomu dokonce ani nebude. Pravda je samozřejmě někde mezi, jak už to bývá. Češi sice v průzkumech rádi říkají, že chtějí české potraviny, jenže když jim pak hypermarket hned u vchodu připraví nejen český česnek, jedou s vozíkem stejně k tomu čínskému, který je sice horší, ale levnější.
Taky je ale pravda, že hypermarkety mnohdy upřednostňují „nadnárodní“ zahraniční produkci, jež se v posledních desetiletích i díky rozmachu hypermarketů koncentrovala do několika velkých firem, které zásobují celé řetězce. Ty samozřejmě může globální pandemie jako koronavir dočasně „vyřadit“ z provozu, jak teď zjistili i v USA, kde skutečně začalo v regálech chybět maso. Řešením ale není ani návrat do komunismu, protože i tehdy některé maso chybělo. A to dokonce i „pod pultem“, jak se hezky česky říkalo tomu lepšímu.
Česká zemědělská produkce vždycky není lepší než ta zahraniční, pokud nechcete i „pěstování hovězího“ balit do české vlajky. A někdy je paradoxně i dražší než ta dovážená, což je samozřejmě v ráji slev, jímž je Česko, velká nevýhoda. Politici by si proto měli dávat pozor, s čím si hrají, aby efekt jejich snahy nebyl opačný, než slibují. Nakonec málokdo to umí tak jako právě politici, když se do něčeho pustí se svými typickými „dobrými“ úmysly. Ano, vyšší podíl českých potravin v supermarketech může někdy zabránit jejich nedostatku i jejich skokovému zdražení. Taky je ale může pořádně prodražit, když si politici spletou takhle důležitý zákon s předvolebním mítinkem SPD.
To by byla nadherna podivana videt Kalouska makat na poli