Komentář: Rozloží Okamura ANO? Babiš hraje o vše, Bělobrádek blouzní

Okamura klidně rozloží i vlastní stranu, když jde do tuhého. A taky chce Česko „po anglicku“ vyvést z Evropské unie, od níž Agrofert, nyní Babišem zaparkovaný do svěřenského fondu, bere nejvíc dotací. Odejít z EU je pro Babiše ekonomická sebevražda. EU a navíc i NATO nemilují ani komunisti, kteří už se k téhle své hrdé východní pozici začínají čím dál víc hlásit. Babiš si sice Okamurou i KSČM pomohl k ustavení nové Sněmovny, jíž potřeboval na cestě k vysněné vládě, vládnout s nimi ho ale může zničit. A to i politicky.

Zeman radil Babišovi: Řešte vládu s komunisty a Okamurou. Krach s ČSSD ho překvapil

I někteří hlavouni ANO včetně ministrů a poslanců dobře vidí, jak je Okamura toxický a jakou bandu „zabrušovačů“ ve Sněmovně bačuje. Nejen kvůli němu teď v politice končí ministr spravedlnosti Robert Pelikán, tvář ANO pro chytřejší a politicky korektnější voliče. Koncem ministrování i poslancování hrozí i ministr dopravy Daniel Ťok a velký problém vyslovit Okamurovo jméno dělá i ministru zahraničí Martinu Stropnickému, druhému nejpopulárnějšímu politikovi ANO. Podle ministryně obrany Karly Šlechtové je SPD „fašistická“. Dům z karet, říká se občas tomu, když se v politice začne hroutit loajalita.

Babiš se Zemanem si navíc pohrávají s méně ortodoxní myšlenkou: ANO udělá menšinovou vládu a sněmovní důvěru získá tak, že ho komunisti budou tolerovat, zatímco Okamurova parta zmizí během hlasování ze Sněmovny. Pro Zemana to samozřejmě není nic nového: v roce 1998 si takhle na celé čtyři roky obstaral menšinovou vládu, když ze Sněmovny odešla ODS a komunisti pro změnu nehlasovali. Cenou za to bylo rozdělení nejvyšších politických i veřejných funkcí a čtyřletá „politická“ stabilita, během níž vyrostl nejen Stanislav Gross. Historie by se mohla opakovat, jen jinak.

Bělobrádek navrhl vládu šesti poražených. „ANO selhává,“ cupuje Babiše

Horší je to pro Babiše. Už v roce 1998 se mluvilo o ústavním polopuči, kdy se pár stran domluví na získání sněmovní většiny a rozdělení moci tím, že Sněmovnu v podstatě vyřadí z provozu. Tehdy jsme ale ve srovnání s dneškem zažívali v podstatě panenskou politickou dobu. Svět ještě netrápily sociální sítě a lidi neměli politiky za zločince. Pro Babiše by to mohl být i zlom, začátek jeho konce. Už teď totiž vidina podobných řešení inspiruje některé politiky k čirému bláznovství.

Třeba šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek přišel s tím, že by si vlastní menšinovou vládu uplácali lidovci, ODS, STAN, TOP 09, Piráti a ČSSD. Dohromady by dali 85 hlasů, tedy jen o pár víc než samotné ANO. To by navíc poté, co mu hned po volbách vyhlásili společnou válku, požádali o důvěru. Těžko fakt říct, co bratři a sestry poslední dobou „hulí za matroš“. „Myslíme to vážně, 85 poslanců je velká síla,” řekl šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek. To tedy je.