8°C
Komentář: Bonzuj a špehuj, prezident tě odmění!
Den republiky a základ státu. Tak označil prezident Miloš Zeman 28. října, kdy k výročí vzniku Československa na Hradě rozdává vysoká státní vyznamenání. Jestli má ohledně tohoto data pravdu, pak bychom radši měli začít znovu, jindy a lépe. Takhle totiž máme zhruba stejně pevné základy jako Zimbabwe.
„Zastávám koncept živých dějin,“ řekl Zeman v projevu před udílením vyznamenání. V tom případě patří k naší živé současnosti i špehování a práskání kamarádů či spoluobčanů. Už ráno 28. října totiž Zeman povýšil do generálské hodnosti policejního náměstka Zdeňka Laubeho, někdejšího pracovníka StB. Ten v osmdesátých letech dělal pro bezpečnostní odbor zabývající se sledováním třídního nepřítele včetně disidentů.
Zemanův předchůdce na hradě a bývalý disident Václav Havel by měl jistě radost. Ostatně možná se spolu s Laubem kdysi potkali někde ve vinárně nebo kolem Hrádečku, takže by si toho dnes chtěli tolik říct. Třeba i o tom, jak si Laube dokázal opatřit čisté lustrační osvědčení.
A když už máme živé dějiny, tak na „den republiky“ vyznamenejme „za zásluhy o stát v oblasti umění“ i spolupracovnici StB, herečku Jitku Frantovou Pelikánovou. Tu si StB chválila jako velmi výmluvnou a aktivní, než zradila i ji a pak emigrovala. Podle archivu StB dokonce bonzovala na kolegu-herce Jana Wericha, jenž byl podle ní „zatrpklý“, a místo, aby řádně chodil do práce a hrál, chytal pořád jen ryby. Snad proto si na Wericha vzpomněl před vyznamenáním Frantové Pelikánové i Zeman, když ho označil za „nejmoudřejšího klauna“.
Byl to smutný večer. Ani se Zemanovi nedivím, že se z vlastního díla dost zpotil a ke konci stěží popadal dech. Na druhou stranu ale inspiroval k lepší práci a morálním zásadám i nás, bezvýznamné nicky. Já sám třeba hned teď volám na policii: z ložnice sousedů se ozývají dost podezřelé zvuky a co kdyby?
Témata:
