Komentář: Mynář patří do Národního. Trumfl i Donutila
Hradní kancléř Vratislav Mynář, přezdívaný „Vlekař“, byl vždy spíš národním bavičem než váženým prezidentským tajemníkem. Nikdy si nedělal vrásky s formálními ani neformálními povinnostmi své vysoké (a taky vysoce honorované) funkce, takže sem tam nedodá potřebné dokumenty a během prezidentových návštěv i projevů rád posílá SMS a taky hodně žvýká.
Řekněme, že se jako doma stále cítí víc u sebe na sjezdovce (jedné z nejníže položených) než na Hradě, kde většina lidí stále očekává jisté dekorum – samozřejmě v mezích personálií. Kauzou se svou bezpečnostní prověrkou NBU ale Mynář trumfl nejen sám sebe, ale i herecký talent populárního lidového barda Miroslava Donutila.
Je už teď vlastně úplně jedno, jestli prověrku dostal, nebo ne. Jde totiž o způsob, jak se Mynář postavil k informaci Práva, že ji nedostal. Nic už teď nebude stejné, jak se říká. Mynář nejdřív klamal média falešnými vozy, úprky ze Senátu zadními dveřmi i zarytým mlčením v přímém přenosu České televize. Kéž by takhle herci hráli i v jejích seriálech!
Až pak ale přišel vrchol: Mynář sdělil médiím, že má obálku od NBÚ v kanceláři na stole, ještě ji ale neotevřel a nějaký čas ji ještě neotevře. Jeho pracovní stůl se tak rázem stal nejsledovanějším nejen pracovním stolem v zemi – a možná i severně od Alp. Právě s touto obálkou totiž padá i stojí – tedy pokud prezident Miloš Zeman dodrží své slovo – jeho vysoká funkce a on ji klidně nechává zavřenou.
Ano, funkce prezidenta i celého Hradu je v ČR dost rozostřená: nově si jej sice přímo volí lidi a je ústavně i nejvyšším činitelem země, nemá ale téměř žádné exekutivní pravomoci. Pokud ale v prezidentovi i jeho okolí většina Čechů něco hledá, pak určitou důstojnost, reprezentativnost, a jak zjistíte na ulici, i určitý kompas země. S Mynářem ve funkci kancléře tento kompas ukazuje kamsi k hospodským ochotníkům.
Autor: Petr Holec, autor je redaktorem týdeníku Euro
Je to šulin