Šéf Policie ČR Vondrášek o hrozbě terorismu: Co dříve vyřešila hádka, dnes končí noži a střelbou
Policii »šéfuje« v nelehkých dobách, kdy jsou agresivní útoky čím dál častější. A varuje, že v Evropě už bezpečno bylo. Důvod? Jak policejní prezident Martin Vondrášek (50) vysvětlil v pořadu Hráči, zásadně se mění způsob, jakým v Česku i Evropě lidé reagují na stres či konflikt…
Podle Vondráška jsme letos v dubnu byli na hraně toho přejít do tzv. třetího stupně teroristického ohrožení. „Systém semaforu ohrožení České republiky terorismem vznikl po útocích v Bruselu na jaře roku 2016. Tehdy se rozhodlo, že jsme na prvním stupni, a na nultém vzhledem k tomu, co se děje v Evropě, už nikdy být nemůžeme. Naposledy na toto téma zasedala vláda 30. dubna a došla k závěru, že byť tady jsou nějaké hrozby spojené třeba s MS v ledním hokeji, Eurem nebo olympiádou, není žádné konkrétní potenciální riziko pro Českou republiku. Proto jsme zůstali na prvním stupni ohrožení, ale vláda vyzvala Policii ČR, aby přijala zesílená opatření, zejména kvůli hokeji,“ vysvětlil v Hráčích a pochválil policisty za to, jak právě mistrovství světa zvládli. Další jednání na téma teroristického semaforu má proběhnout v říjnu. Zajímavé bude, jak se do celého zvažování promítnou situace, jako ta, kterou řešila policie o víkendu, kdy kvůli hrozbě teroristického útoku posílila bezpečnost na veřejných místech, v obchodních domech či na nádražích.
Riziko migrace
Mezi jeden z největších problémů ve vnitřní bezpečnosti České republiky nyní dle Policie ČR patří migrace. „Česká republika byla připravena, že za měsíc přijde 5 000 uprchlíků a najednou během března 2022 přišlo 250 tisíc uprchlíků,“ mluvil policejní prezident v číslech. A ačkoliv je reakce na ukrajinské uprchlíky spíše pozitivní, pořád jsou tu podle něho rizika, která musíme zvažovat, „…do smýšlení lidí, do sociální a zdravotní oblasti, a kriminogenní faktory.“ V Česku je nyní mezi 550 a 570 tisíci Ukrajinci. Vondrášek překvapivě tvrdí, že z hlediska bezpečnosti je paradoxně problematické jak pokračování, tak skončení válečného stavu. „V okamžiku, kdy skončí válka, se v Evropě ocitne dost lidí, kteří si prošli válečným konfliktem a kteří budou mít úplně jinou toleranci k lidskému životu, úplně jiné sociální vnímání, hodnoty. Navíc po každé válce zbudou zbraně a munice, které bude potřeba regulovat, aby se nerozšířily do organizovaného zločinu,“ varuje.
Nevíme, co mají za sebou
Nedílnou součástí problematiky je podle Vondráška nelegální migrace, která se vyznačuje nepovoleným vstupem či pobytem na českém území (Ukrajinci mají vzhledem k válce status uprchlíka a nárok na ochranu – pozn. red.). „Jen loni jsme tu měli migraci 30 tisíc cizinců, z toho 4,5 tisíce byly tranzitující. No ale za rok 2022 to bylo 21 tisíc tranzitujících cizinců. … Zatím jsme tranzitní země, nikoliv cílová, ale Rakousko bylo v minulosti také tranzitní zemí a vloni obdrželo 110 tisíc žádostí o mezinárodní ochranu,“ upozorňuje, aniž by chtěl potvrzovat, že dalším přístavem pro migranty se stane po západnějších evropských státech právě Česká republika. A upozorňuje, že se musíme ptát, kdo k nám přichází a s jakým trestním rejstříkem.
Čím dál vyhrocenější reakce na konflikt
Druhou zásadní vnitřní hrozbou je riziko teroristického útoku a aktivního útočníka – jmenoval střelbu v Uherském Brodě či ve Fakultní nemocnici v Ostravě jako momenty, kdy policie zbystřila a více se na podobné incidenty připravovala s domněním, že to nebude nikdy potřebovat. „Bohužel jsme se pletli – mluvím o prosinci minulého roku (střelba na FFUK – pozn. red.) a bohužel vidíme dnes a denně, naposledy v Mannheimu (kde pachatel pobodal a zabil 29letého policistu – pozn. red.), že to, co se dříve v této části Evropy vyřešilo hádkou nebo pár fackami, se čím dál častěji řeší použitím nožů či střelných zbraní. Musíme se smířit s tím, že bezpečnostní situace v Evropě o moc lepší nebude,“ uzavírá pesimistické povídání.
Přes 30 let ve službách Policie ČR
Martin Vondrášek se stal policejním prezidentem v dubnu 2022, kdy ho po odchodu Jana Švejdara do funkce jmenoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Pochází z Broumova, vystudoval Střední odbornou školu elektrotechnickou v Hronově. Pokračoval na Policejní akademii ČR v Praze a magisterský titul získal na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Studoval také Středoevropskou policejní akademii MEPA. Začínal roku 1993 u pořádkové a cizinecké policie. Mezi lety 2011 a 2014 byl v čele pražské policie, kde čelil kritice kvůli zásahu svých lidí u bouračky lobbisty Romana Janouška. Pak se stal prvním náměstkem policejního prezidenta, kde působil až do roku 2022. Roku 2016 ho prezident Miloš Zeman jmenoval brigádním generálem, roku 2020 mu dal medaili Za zásluhy. V roce 2023 ho prezident Petr Pavel povýšil do hodnosti generálporučíka. Ve funkci policejního prezidenta zažil nejvypjatější chvíle v prosinci 2023, kdy jeho lidé zasahovali u střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V Hráčích připustil, že na tragickou událost určitě Policie ČR mohla být lépe připravena, ale že se jí těžko v úplnosti zabraňuje. Je ženatý, má dvě děti.
Klikejte ve videu na témata, která vás zajímají nejvíc!
00:00 – 04:57 O umístění České republiky na semaforu rizika terorismu.
04:58 – 11:58 O migračním toku do Evropy a České republiky a o paradoxním nebezpečí, které plyne z případného ukončení konfliktu na Ukrajině.
11:59 – 26:03 O tom, proč si policisté zaslouží od příštího roku přidat, proč Česko potřebuje tak početné řady pracovníků Policie ČR a o tom, jak tyto nároky vysvětlit daňovým poplatníkům.
26:04 – 39:11 O půlroce po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a o tom, jak dnes zpětně hodnotí práci Policie ČR i o tom, jak probíhala jeho setkání s pozůstalými.
39:12 – 42:55 O tom, jaké případy související se střelbou na UK Policie ČR řešila a ještě řeší.
42:56 – 45:56 O tom, jak může veřejnost identifikovat někoho, kdo je v ohrožení, a kdy se má obrátit na Policii ČR.
45:57 – 50:34 O nové zbraňové legislativě, která platí až od roku 2026 a která neobsahuje povinné psychotesty pro držitele průkazů.
50:35 – 54:25 O atentátu na Roberta Fica a o zabezpečení, které se v ČR chystá pro návštěvu Zuzany Čaputové a Petera Pellegriniho.
56:53 – 01:00:32 O nálezu stop kokainu ve Sněmovně i o tom, zda jsou drogy dle povědomí Policie ČR v české politice běžným jevem.
01:00:33 – 01:04:09 O zákonné redefinici znásilnění a o tom, jaký dopad přinese do práce Policie ČR i ochrany obětí.
01:04:10 – 01:06:55 O tom, zda dokončí stávající pětiletý mandát a o tom, zda by si dovedl představit ještě další.
01:06:56 – 01:09:40 O nehodě Petra Pavla na motocyklu, u které osobně byl a o tom, jak museli prezidenta zprvu přesvědčovat, aby vyhledal péči lékaře.
Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!
Blesk už druhým rokem přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se vystřídají všichni, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky i na rozhraní těchto dvou disciplín. Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli Vera Renovica (39), si můžete vychutnat každé dva týdny na webu Blesk.cz. A to vždy v pondělí (v případě svátků oznámíme posun). To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně vládnou zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz!
👍 jen dodám a NIKDY fungovat nebudou