Šéf ČNB Michl pro Blesk: Spořte, vzkázal Čechům. Vezměte si dovolenou a obejděte banky

Co vás v dětství, životě formovalo k téhle práci, k práci s penězi?

„Já jsem velmi konzervativní bankéř, moc se nechci bavit o dětství a rodině, ale můj taťka i moje mamka jsou inženýři a vždycky, když jsme si ve třídě psali, čím chceme být, já vždy psal, že chci být inženýr.“

Takže se rodiče pohybovali v ekonomické sféře.

„Ano.“

Vy tohle máte, že nechcete mluvit o rodině. Proč?

„Nejsem politik a nemám vůbec žádnou další ambici, aby ve veřejném prostoru bylo mé soukromí.“

Zeptám se jinak: apelujete na své děti, aby se učily finanční gramotnosti?

„Každé dítě bych rád naučil finanční gramotnosti. Jezdil jsem kvůli tomu po školách, za 2 roky jsem jich navštívil 24 a napsal jsem k tomu matematické příklady, které brzy vydám v knížce s názvem Matematické hádanky. Kdo si to vyřeší, možná pochopí i něco ze světa financí, protože to nejsou jen rovnice, ale i úlohy k zamyšlení.“

Má být finanční gramotnost samostatný předmět na školách, klidně i na základce?

„Nemusí. Můžete se to naučit i doma. Anebo přijďte k nám do České národní banky. Máme spoustu materiálů.“

Jsou Češi obecně finančně gramotný národ, anebo mají své rezervy?

„Určitě máme rezervy. V praxi se setkávám s tím, že lidé prostě něčemu naletí. Podpořil bych, abychom dál studovali, vzdělávali se, učili se z chyb. Abychom pravidelně měsíčně spořili. Každému bych doporučil, aby si obešel dvě, tři banky – vyplatí se kvůli tomu vzít i dovolenou. Nechte je, ať se o vás poperou a pravidelně měsíčně začněte spořit. Někdo může 300 korun, někdo 500 korun, někdo 2000 korun. Je to čistě na vás.“

Máte nějaké statistiky o tom, jak se v těch uplynulých dvou složitých letech lidé chovali ke svým financím a jak se třeba měli chovat jinak?

„Když jsme se dívali na data, zajímavé bylo, že 25 procent úspor se pohnulo z běžného vkladu na termínovaný vklad. Podle mě je to málo, protože ty termínované vklady byly velmi výhodné a rozum, racionalita by velely o ty finance se postarat a převést je.“

Proč se to nestalo?

„Protože řada lidí těžce vydělává peníze, ale ne stejně těžce se o ně stará. Proto se snažíme zlepšit finanční gramotnost lidí, otevřeli jsme nové návštěvnické centrum, kam chodí často třídy s dětmi, a vysvětlujeme tam, že když někdo tak pilně pracuje a peníze vydělá, tak ať se namísto ztrácení času s Netflixem o ně raději postará.“

Základní úrokovou sazbu jste s kolegy nedávno ponížili o půl procenta na stávající 6,25 %. Tak co to je za signál? Že už je líp a bude jenom dobře?

„My nedáváme signály, my doručujeme výsledky. Ale jsou tam dvě zprávy. První je, že došlo k obnovení cenové stability v České republice. To je nejdůležitější zpráva pro občany, firmy, pro všechny subjekty v české ekonomice. Od momentu, kdy jsem byl jmenovaný guvernérem, což bylo v květnu 2022, inflace klesla ze 17,5 procenta na 2,3 procenta. Ale je dlouhá cesta k tomu, aby ta cenová stabilita byla dlouhodobá, čili budeme opatrní, budeme jestřábi. A to je druhá zpráva.“

Tedy sazby půjdou dolů, ale pomalu.

„Je to tak. Inflace je sice 2,3 %, ale když ji očistíme o ceny energií, ten výhled je trochu míň pozitivní. Ono to ani není o tom, o kolik přesně ty sazby snížíme, ale o tom komunikovat veřejnosti, že je chceme stále mít v delším horizontu vyšší, než na co jsme byli zvyklí dřív.“

Už se nikdy nebudou opakovat jednoprocentní, dvouprocentní úroky hypoték?

„Je moje filosofie, aby se to neopakovalo. V posledních 20 letech byly v Česku úrokové sazby pod inflací. Podporovalo se utrácení, HDP sice pěkně rostlo, ekonomika také, ale pořád jsme se zadlužovali. Moje logika je opačná: vyšší úrokové sazby, spoření, práce. Bude nižší ekonomický růst, ale bude daleko zdravější.“

Měli jsme tu majitele Central Group Dušana Kunovského a ten říkal, že přelomová je sazba 3 % u hypoték. Tehdy je výše splátky zhruba stejně vysoká jako nájem. Dostaneme se k tomuhle stavu ještě za vašeho funkčního období?

„Podle mě ano. Já jsem jen proti opakování nulové úrokové sazby nebo úrokové sazby mezi nulou a jedničkou.“

Kdo může za to, že je inflace momentálně na slušné úrovni?

„Nejvíce v tom hrála roli Česká národní banka, ale nejsme v tom sami. Je tam i celá řada dalších subjektů. Pokud lidé budou spořit, méně utrácet, více si hledět svých peněz, budou nám i nadále pomáhat snižovat inflaci. Ta totiž není jenom o tom, jestli zdraží jogurt nebo máslo. Je o menším zadlužování, menším roztáčení peněz v ekonomice. Jen tehdy vám ta ekonomika neulítne tak, jak ulítla ve funkčním období předchozího guvernéra.“

Takže vy ukazujete prstem na Jiřího Rusnoka?

„Nekomentuji předchozí bankovní radu a nemám zájem se s někým přít, někoho očerňovat. Vše ukáže jen budoucnost.“

Vy jste měl i s premiérem Fialou zajímavou přestřelku o tom, kdo může za inflaci a čí zodpovědností je ji zkrotit. Dobrali jste se nějakého výsledku?

„Já chci mít s institucemi naprosto profesionálními vztahy a pana premiéra respektuji. Moje logika spočívala v tom, že pokud je inflace 17,5 %, je zodpovědnost na nás (na ČNB – pozn. red.), ale nejsme v tom sami. Aby inflace byla nízká a taková i zůstala, je potřeba vyrovnat veřejné finance.“

No a máme k němu nakročeno? Dělá ta vláda, co může? Zmíním konsolidační balíček.

„Sám ze svojí pozice říkám, že nepotřebuji jen signály, ale potřebuji doručení výsledku, čili snížení deficitu. A když se podívám, jak dopadl státní rozpočet, jak dopadly obce, kraje, dám to vše dohromady, tak vzhledem k HDP deficit loni zřejmě vzrostl. Uvidíme, ještě probíhá notifikace na Českém statistickém úřadu, zhruba v dubnu budeme mít přesnější data. Ten balíček je cesta správným směrem, ale podle mě v budoucnosti na tuhle epizodu zapomeneme. Není to nic důležitého, co by výrazně zvrátilo trend veřejných financí.“

A rady pro ten kabinet tedy nemáte…

„Nemám vůbec kompetenci do toho vládě mluvit.“

No protože každý umíme říci: potřebujeme vyrovnaný rozpočet. Ale ono je fakt těžké určit, kde brát.

„Musíte mě brát jako guvernéra ČNB, který chce být profík a nechce mluvit do práce někomu jinému. Já jen říkám, že chceme-li nízkou inflaci dlouhodobě, musí ten deficit jít dolů nejen kosmeticky.“

Ve chvíli, kdy spolu mluvíme, má vydat ČSÚ aktuální čísla k HDP. Očekává se nárůst kolem nuly, plus mínus pár desetin procenta (výsledek byl -0,4 % meziročně – pozn. red.). Co to je za výsledek?

„Je to výsledek, který ukazuje, že česká ekonomika má stále nulový růst a podle toho, jaký vezmete indikátor, jsme buď na pokraji recese, anebo jsme v ní. Ekonomická aktivita je utlumena, jsme pod úrovní, na které byla před covidem.“

A jak s tím souvisí ten váš apel šetřit, neutrácet, sedět na penězích? Protože to ekonomiku dusí.

„Dřív byla ekonomika založená na podnikání, na exportu, hodně jsme rostli. Postupně ale přepnula na spotřebu domácností, na utrácení, dluhy, nárokovou ekonomiku.“

Rozhodnuto: Šéfka Zásilkovny končí, Kijonková po 13 letech odejde i z vedení firmy

Dovolte, co je nároková ekonomika?

„Ekonomika se sacím reflexem. Všichni sáli státní finance, dotace, podpory. Na tohle sání jsme přepli a výsledkem toho je inflace. Abychom ji zkrotili, musíme se vrátit na zem, spořit, čehož je výsledkem nižší ekonomický růst, recese.“

Takže Česko potřebuje nějaký ekonomický, podnikatelský zázrak.

„Řekla jste to přesně. První scénář je, že se tu všichni budou dál zadlužovat a ekonomika bude skomírat, nebo přijde zase vyšší inflace. Druhý scénář je energetický šok třeba v důsledku nějakých válek, špatné energetické politiky EU; z toho vznikne další inflace. A ten třetí je to, co říkáte: podnikavost, produktivita práce, nějaký vynález, který s ekonomikou pohne. Ten nevymyslíme my v ČNB ani žádný úředník na ministerstvech. S tou ekonomikou národní bance.“

Na druhou stranu, jdete tomu podnikatelskému zázraku naproti jako ČNB? Protože podnikatel si potřebuje půjčit a s takto vysokými úroky nejsou úvěry dostupné.

„I proto opatrně půjdeme dolů s úroky. Ale v ekonomice je dost peněz na to, aby dobrý nápad byl zaplacen. V dějinách ekonomiku nakopl vynález kola, pak to byl motor, součástky, elektronika, teď je to software a umělá inteligence. Ty nakopnou tu ekonomiku dál. Nikdy to nebude stát, ani Česká národní banka.“

Dobře, a pokud se nic takového nestane, tak jaká je budoucnost Česka, jeho ekonomiky?

„Nízká produktivita práce, lenost, zahálka, Netflix, dluhy, nízký ekonomický růst, nárůst nezaměstnanosti…“

Proč se o vás, když jste nastupoval do funkce, říkalo, že vy jste ta garance toho, že ty sazby nejenom, že neporostou, ale budou rychleji klesat?

„Vždycky je spousta názorů, každý má právo na ten svůj a já s tím nemám žádný problém.“

Vy jste ničím nedával najevo, že tohle je ten trend, který budete nastolovat?

„V květnu, když jsem byl jmenovaný guvernérem, jsem jasně řekl, že bych chtěl zemi do dvou let doručit nízkou inflaci, to se podařilo.“

Euro ano, či ne? Jaký je váš osobní názor?

„Postoj ČNB je neutrální, jde o pozici vlády. Pokud bude široká politická shoda, ať se politici dohodnou a my zajistíme servis.“

A v případném referendu byste jako Aleš Michl hlasoval jak?

„Dovolil bych si poprvé dneska neodpovědět a omluvit se z otázky, pokud to vůbec přijmete.“

Přijmu, protože jsem nic jiného nečekala. Tak hypoteticky: co by pro Česko znamenalo přijetí eura v horizontu následujících 10 let? Co by to udělalo s českou zaměstnaností, mzdami, cenami?

„V současnosti jsou české mzdy vůči německým zhruba na 56 procentech. Na začátku republiky v roce 1993 to bylo 10 procent, takže za sebou nějakou cestu máme. K Německu se můžeme přibližovat tím, že budeme mít vyšší inflaci, což bych nechtěl, anebo tím, že bude posilovat kurz koruny a my si budeme moci za tu svoji mzdu více koupit. Takže pokud by tato země šla směrem k podnikavosti, exportu, silnější koruny - na to by bylo výhodné si počkat a euro přijmout až pak.“

A ten alternativní scénář, že se udělá politické rozhodnutí a euro se přijme dříve?

„Nastal by tlak na růst mezd ve zpracovatelském průmyslu, protože by řada zaměstnanců chtěla rychleji dohnat mzdy na Západě.“

Poučte mě, proč tohle souvisí s eurem? Copak všichni nemáme ambici dohánět ty mzdy, které jsou směrem na západ?

„Máme, ale čistě technicky by zaměstnanec Škodovky přesněji věděl, jakou má mzdu on v eurech, versus jakou má mzdu zaměstnanec ve Volkswagenu. Je zkrátka lepší přejít na euro, až ta ekonomika bude více sblížená s Německem.“

To bude kdy?

„To nevím. Ale chtělo by to, aby ten zpracovatelský průmysl začal vydělávat více peněz, nakopl tu ekonomiku nápady. Náš největší exportní artikl je v současnosti stále součástka. Před 20 lety nám to pomáhalo, protože to zvyšovalo zaměstnanost, ale pokud to takto budeme mít i nadále, postupně si budeme ukrajovat z marží a ten velký subjekt, který to od nás kupuje, na nás bude tlačit, abychom zdražovali co nejpomaleji. Mně se to velmi lehce řekne tady od stolu, to uznávám, ale cíl je, abychom vyráběli finálnější výroby a inkasovali za ně více peněz.“

Když téma eura nedávno zase otevřel prezident Pavel, hemžilo se to výroky jako: bez koruny nebude ČNB, a proto se ta instituce tolik brání. Jak to bude s centrální bankou, přijmeme-li evropskou měnu?

„Na Slovensku si také nechali centrální banku, dokonce i guvernéra, který má na starosti spolupráci s Evropskou centrální bankou. Fungovali bychom dál, jen bychom měli menší kompetenci. Ale pozici ztratíme. Ztratíme korunu, ztratíme nezávislou měnovou politiku a ztratíme ten proces dohánění německé mzdy přes silnější měnu.“

Vy jste už v roce 2021 mluvil o fondu bohatství České národní banky, který by byl tvořen ziskem ČNB z investic. Polovina by podle vaší koncepce šla do rezerv, polovina státu. O jak velkých penězích se bavíme a jak daleko jste s tímhle plánem?

„Dlouhodobě ta banka zatím není nastavena tak, aby byla zisková. Pokusím se to otočit, ale potřebuji na to čas. Nepodaří se mi to hned. Loňský rok se nám povedl (ČNB vydělala přes 55 mld. Kč – pozn. red.). Pokud by byla centrální banka setrvale zisková, šlo by to udělat jako v Německu či Švýcarsku, kdy ze zisku banky je naplněn rezervní fond pro případné budoucí ztráty a to, co zbude, je odvedeno do státního rozpočtu. Vyjde-li můj model, tak ten příští guvernér by státu posílal cca 100 miliard korun ročně.“

To by zalepilo třeba roční důchodový deficit…

„Například. Mohla by se na tom založit důchodová reforma. Klíčové je ale zachovat nezávislost, čili nebylo by to nárokové. Bylo by to pouze v případě zisku a naplněnosti rezervního fondu. Politikům by se pak neříkalo, co s tím mají dělat.“

Jakou jste na tohle dostal odezvu z politické scény?

„Já o tomhle s politiky nekomunikuju, řešíme to na bankovní radě.“

Jakou máte investiční strategii? Jen nakupování zlata?

„Když jsem přišel do ČNB, měli jsme 8 tun zlata, nejméně v historii. Diskutovali jsme o tom na radě a dohodli se, že během příštích 5 let nakoupíme 100 tun zlata. Čili já až budu končit jako guvernér, budu chtít příštímu guvernérovi odkázat nízkou inflaci a 100 tun zlata, což je nejvíce v historii centrální banky. Toho zlata bude 5 procent rezerv, takže 100 tun zní enormně, ale kdo zná finance, tak těch 5 procent rezerv není zas tak moc. A zlato proto, abychom diverzifikovali, abychom neměli všechno jenom v dolarech a eurech.“

A co jüan? Banka v jednu dobu měla čínské dluhopisy za 50 miliard korun, ale všech jste se jich loni zbavili. Proč?

„Bylo to 1 % z našich rezerv. Měli jsme jen dluhopisy vydané státem a zbavili jsme se jich ze dvou důvodů. První důvod byl, že americké dluhopisy nesou srovnatelný výnos jako čínské a mají lepší rating. A druhý důvod byl opatrnost z hlediska toho, co se v regionu a ve světě děje.“

Vy jste přitom dříve byl, jde-li o Čínu, optimista, létal jste tam, publikoval jste komentáře o jejich formě kapitalismu. To už je všechno pryč?

„Podle mě má Čína velkou budoucnost, ale stále je to největší komunismus tohoto světa, a tak k ní musíme přistupovat. Pro řadu zemí je to velmi důležitá země pro spotřebu, pro odbyt, pro to, aby tam podnikaly firmy. Čili já jsem nikdy nehanil Čínu, nikdy jsem se nemotal do politiky, ale ty dva důvody nás vedly k tomu, že činnost jsme prodali. Ale uvidíme…“

Takže ty dveře úplně nezavíráte?

„Nezavíráme, ale taky neplánujeme v současnosti to portfolio obnovit.“

Když si to přeložím do nějakého svého chápání, tak mi říkáte, že Čína není spolehlivý partner.

„Říkám vám, že výnos vážený rizikem lze dosáhnout na jiných finančních trzích než v Číně.“

Rakušan: Pro placení eurem v Česku uděláme vše. Vláda projedná dílčí krok k jeho zavedení

Pane guvernére, máte pocit někdy, že vás třeba lidé ve veřejné sféře nemají úplně moc rádi? Když jste nastupoval, tak oslabila koruna…

„Moc to neřeším, abych se přiznal. Ta moje role je být co nejvíce nezávislý, nedávat najevo emoce, s nikým se nehádat a doručovat výsledky.“

A když Jiří Rusnok řekne, že jste cholerik, který tak velkou instituci neuřídí, a Mojmír Hampl řekne, že jste víc šoumen než ekonom, to s vámi nehne?

„Vůbec ne, je svoboda slova. Nemám s tím problém, ať si říká každý, co chce. Za mě budou hovořit výsledky práce.“

V očích řady lidí vás poškozuje, že jste pracoval pro Andreje Babiše. Nebyla tohle chyba?

„Já jsem měl kontakt s Ministerstvem financí České republiky, které vedl pan Babiš, nastoupil jsem, podepsal poradenskou smlouvu, měl za to dohádatelný plat a ve smlouvě jsem měl ‚makroekonomická analýza a stabilita státního dluhu‘, a to se v té době dařilo, samozřejmě ne jenom mojí zásluhou. Dokázali jsme tehdy vyrovnat veřejné finance a byli jsme v přebytku.“

Ta odpověď na moji otázku je tedy: ne, nebyla to chyba.

„Tím jsem měl začít. Nebyla to chyba.“

V jakém jste teď kontaktu s bývalým premiérem?

„V žádném kontaktu nejsme. Viděl jsem ho rok nazpátek ve Sněmovně.“

Co jste si řekli?

„Běžně jsme se pozdravili.“

A co Miloš Zeman, který vás jmenoval?

„S panem prezidentem jsem byl v kontaktu, když měl narozeniny, také jsem ho pozval do ČNB, stejně jako třeba prezidenta Pavla.“

Když Miloš Zeman uvažoval nad kandidáty do čela ČNB, tak se proslýchalo, že vy jste mu slíbil angažmá pro Vladimíra Kruliše – ten je teď vaším šéfem kanceláře. Je to pravda?

„Ne, není to pravda.“

I tahle situace ale přispěla k diskusi, která od loňska probíhá na Pražském hradě, tedy že by jmenování členů Rady ČNB mělo být opřeno ještě o souhlas Senátu. Je to dobrý nápad?

„Moc mi to nepřísluší hodnotit. Pokud bych mohl hovořit za Českou národní banku v logice nezávislosti, tak neměňme ústavu, když se nám to zlíbí.“

Vám by nebylo příjemnější ve světle celé té kritiky moci říci: moje jmenování prezidentem potvrdila komora Parlamentu, tak už kolem toho nechci poslouchat žádné spekulace?

„Každý guvernér i přede mnou byl vybrán jedním prezidentem a je to tak dobře. Zaručuje nám to nezávislost. Čím víc politiky do toho vneseme, tím více politikaření, debat, problémů. Můj názor…“

Jsou tyhle vaše pracovní vazby s Milošem Zemanem a Andrejem Babišem odrazem vašeho politického cítění? Anebo byste takhle šel radit takřka komukoliv?

„Já jsem byl profesionál, byl velký deficit a chtěl jsem pomoci. Měl jsem zrovna v tu dobu čas, šel jsem tam, ale už nechci být nikdy v politice, ani nebudu v politice. Nemám žádné jiné politické ambice.“

A šel byste radit komukoliv?

„Určitě ne komukoliv. Proti panu Babišovi jsem nic neměl a šel jsem tam doopravdy s radostí. Klidně bych to zopakoval, nemám s tím žádný problém, nestydím se za to. Odvedli jsme profesionální práci.“

Kdo je Aleš Michl?

• Narozen 18. října 1977 v Praze.
• Vystudoval Fakultu financí a účetnictví VŠE v Praze (roku 2002 získal titul Ing., v roce 2020 titul Ph.D.). Krátce studoval také ve Spojeném království a v USA.
• Mezi lety 2004 a 2006 pracoval v týmech místopředsedů vlád pro ekonomiku, Martina Jahna a Jiřího Havla.
• Mezi lety 2006 a 2015 pracoval jako analytik a investiční stratég v Raiffeisenbank.
• Roku 2014 přijal nabídku stát se externím poradcem ministerstva financí, na kterém působil Andrej Babiš.  Jeho poradcem zůstal i poté, co se stal Babiš premiérem.
• Roku 2018 jej prezident republiky Miloš Zeman jmenoval členem bankovní rady ČNB. Michl pak svůj investiční byznys zaparkoval ve svěřenském fondu, po kritice ho prodal.
• 11. května 2022 jej Miloš Zeman jmenoval guvernérem ČNB, v březnu 2023 získal od NBÚ prověrku na stupeň Přísně tajné.
• Je obdivovatelem prvního československého ministra financí Aloise Rašína.