Pneumolog o karcinomu plic: Je to největší zabiják mezi nádory. Jaké příznaky nepodceňovat?
Karcinom plic je jedním z nejčastějších onkologických onemocnění. Kolik Čechů jím trpí? Jaké jsou příznaky? Týká se toto onemocnění jen kuřáků? Jaká je cesta k uzdravení? Nejen na to odpovídal v Epicentru Báry Holé docent Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti a přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.
„Karcinomem plic každým rokem onemocní přibližně přes 6000 lidí a velká část z nich, okolo 5000, bohužel každý rok na toto onemocnění zemře. Čili je to v podstatě největší zabiják mezi nádory, a to jak mužů, tak u žen,“ uvedl docent Koblížek hned v úvodu Epicentra.
Nemoc kuřáků?!
Toto onemocnění je asociováno nejčastěji s kouřením. Jenže ne vždy platí to, že postihuje právě aktivní uživatele cigaret. Podle Vladimíra Koblížka nelze říct, že jde o nemoc kuřáků, kteří si za to můžou sami.
„Zejména ženy, asi 70 % žen, jsou kuřačky, ale našich 30 % žen, které trpí nádorem plic, jsou celoživotními nekuřáky, takže u mužů je závislost na kouření větší, ale u žen asi třetina pacientek nikdy nekouřila. To znamená, že je i celá řada jiných vlivů, proto nemůžeme říct, že to je nemoc kuřáků, kteří si to sami zavinili, jak jsme dříve slyšeli. Teď se už ví, že v podstatě zejména ženský organismus je křehčí na mnoho jiných vlivů – a také ženy jsou vystaveny kvůli tomu, že se daleko víc starají o domácnost, používají nebo dělají věci, které muži nedělají, tak jsou křehčí a vystaveny jsou ještě dalším rizikům kromě kouření, takže není to jenom choroba kouření,“ vysvětlil lékař.
Genetika je základ
Karcinom plic je způsoben určitou genetickou dispozicí. Okolo nás je ale i mnoho dalších strašáků, které mohou naše zdraví ohrozit.
„Každý člověk, který dostane nádor, tak má v sobě nějakou genetickou výbavu, která je možná křehčí, a ten člověk je křehčí k těm vlivům, které způsobují nádor – čili genetika je základ. No, a pak to jsou v podstatě věci, jako je třeba vdechování plynu radioaktivního, který se jmenuje radon. Který se v Čechách uvolňuje ze stavebních materiálů nebo z podloží, jsou to chemické látky přítomné třeba v průmyslu, jsou to i některé látky, které souvisí s tranzitní dopravou, to znamená ty exhalace mimo budovy, jsou to i některé karcinogenní látky, které se mohou uvolňovat třeba z nábytku nebo z nějakých nátěrových hmot uvnitř interiérových prostor. A ty vlivy se sčítají a sčítají se třeba s tím pasivním kouřením. Všechno se sčítá u jednoho člověka a pak v nějakou chvíli u něj dojde ke vzniku zpočátku malého, pak většího a pak ještě většího nádorového onemocnění, které bývá bohužel často diagnostikováno pozdě,“ uvedl příčiny vzniku karcinomu plic docent Koblížek.
A stejně je to podle něj i s příznaky, i ty se sčítají a překrývají se s příznaky jiných nemocí. „Když má třeba někdo chronickou obstrukční plicní chorobu, neboli CHOPN, tak má příznaky jako kašel, zadýchávání a ty samé příznaky může mít člověk, který k tomu ještě dostane nádor a vlastně zpočátku ani necítí, že tam je nějaký rozdíl, někdy ti pacienti, když ta choroba trvá delší dobu, mohou mít bolesti, hubnutí a mnoho dalších projevů, ale ty také mohou mít celou řadu příčin, protože ty choroby se nevyskytují ve vzduchoprázdnu. Většina těch pacientů nad 60 let má i jiné nemoci, a protože ty příznaky jsou takzvaně nespecifické, tak je pro nás trošku obtížné včas mezi rizikovou populací najít pacienty, u kterých bychom třeba měli udělat CT,“ uvedl docent s tím, že možná právě proto se nyní rozjíždí projekt screeningového vyšetření karcinomu plic a ve spolupráci s ÚZIS je to vůbec unikátní projekt v rámci Evropy, který je extrémně dobře hodnocen mimo území České republiky.
„Tady je zatím v pilotní fázi. Projekt nachází ty pacienty v rizikové skupině, kteří jsou bez symptomů, a tam většina těch pacientů je v tak nízkých stadiích, že je reálná šance, že budou vyléčeni doživotně, budou sledovaní, ale neměli by mít žádnou recidivu onemocnění – čili to je v podstatě to řešení, které pneumologové nabízí,“ dodal Vladimír Koblížek.
KOC
Pacienti s karcinomem plic najdou pomoc v komplexních onkologických centrech, kde pracují specialisté na diagnostická vyšetření, a tato zařízení mají obvykle špičkové technické vybavení. Lékaři zde mají s léčbou karcinomu plic nejrozsáhlejší zkušenosti. KOC je nejčastěji součástí fakultní, krajské nebo jiné velké nemocnice, kde je rovněž dostatečné zázemí a specialisté se zkušenostmi se zvládáním případných nežádoucích účinků léčby. Z těchto důvodů je podávání inovativní léčby centralizováno právě do těchto pracovišť.
Bohužel je zkušenost že ne vše, funguje jak má. Od nálezu po léčbu je i 6 měsíců. A ani kraj není každý schopen odebrat biopsii v plíci. Pacient je tovar. A nejlepší byla hláška primářky ,, nevymýšlejte si,, První nádor léčba po 8 měsících.