Expertka v Blesku: Počet nepojištěných nemovitostí v ČR je alarmující. Šetří Češi na pojistkách?
Opadající voda po povodních odhaluje velkou zkázu. Situace je katastrofální na mnoha místech. Pojišťovny sčítají škody a už teď je jasné, že budou astronomické. Kolik bude nahlášeno pojistných událostí? Budou na to pojišťovny mít? A kolik lidí u nás nemá pojištěnou nemovitost? Nejen na tyto otázky v Epicentru odpovídala Lenka Slabejová, gestorka sekce neživotního pojištění České asociace pojišťoven
Pro pojišťovny byly největší katastrofou v historii České republiky, rozsáhlé povodně, v roce 2002, za ně vyplatily 36,7 miliardy Kč. Následovaly povodně na Moravě v roce 1997 s deseti miliardami, povodně v Čechách v roce 2013 se 7,5 miliardy Kč a tornádo na jižní Moravě z června 2021 s 3,3 miliardy Kč. Češi se ale podle Lenky Slabejové z České asociace pojišťoven těmito událostmi příliš nepoučili. Počty pojistných smluv se navýšily jen o něco málo.
Obrovský balík nepojištěných
„Podle aktuálních čísel je 1,6 milionů nemovitostí v České republice nepojištěno a 1,7 milionů domácností, což v podstatě ukazuje na obrovský balík nepojištěných, ale ještě mnohem hrozivější zpráva je ta, že z těch, kteří jsou pojištění,má 70 % pojistnou částku podhodnocenou, takže jsou takzvaně podpojištění,“ uvedla v Epicentru Lenka Slabejová s tím, že zmiňované podpojištění se pohybuje mezi 5% až 50 %.
„Průměrná míra podpojištění je u retailových nemovitostí, to znamená u těch občanských majetků je to zhruba 31 %, což je opravdu jako hrozné číslo,“ vysvětluje Slabejová.
Šetří Češi na pojistkách?
Podle expertky na pojištění Češi ne, že šetří, ale spíše pojištění nepovažují za ochranu svého majetku. Raději si pořídí bezpečnostní dveře nebo alarmy.
„Kdyby se podařilo Čechy přesvědčit o tom, že je to opravdu důležité, tak si myslím, že bychom se nemuseli se dívat na ta čísla toho podpojištění nebo i na ta čísla těch nepojištěných nemovitostí,“ uzavřela Slabejová.
Nemela jsem na mysli draha auta (s vysokou porizovaci cenou) a psala jsem o pracujicich lidech, tedy s predpokladem, ze pri dojizdeni do zamestani si na to vydelaji. Venkovsky zivot ma sve nevyhody, ale i vyhody, diky kterym zas jinde mohou usetrit.
Kdyz ve vesnici melo auto jen par lidi, tak bud delali blizko nebo sli dal pesky, kdo mel stesti, svezl se s kupcem, nebo sel na vlak. Vite, ve stanici, ktera je nejbliz vsi,odkud pochazela ma rodina, nejaky cas po revoluci prestala vetsina vlaku stavet, kdyz nestihnete ranni autobus,tak uz do prace neodjedete, leda stopem, pokud nekdo zastavi.
Ale asi budou rodiny, kde dve auta nejsou vyslovene nutnosti a odcerpavaji jim jinde potrebne finance.