Ekonomka Matesová o potížích krajů: Karlovarský neměl vůbec vzniknout. A který vstává z popela?
Již za dva týdny budou Češi rozhodovat o tom, kdo je zastoupí v krajských zastupitelstvech. Proč jsou některé regiony chudé a jiné bohaté? Proč je dlouhodobě nejvíce exekucí na severu Čech? A kdo a jak s tím může něco udělat? Nejen na to odpovídala v Epicentru Pavlíny Horákové ekonomka a někdejší zástupkyně České republiky při Světové bance Jana Matesová.
Důvody, proč je jeden kraj chudší a druhý bohatší, jsou podle Matesové v zásadě dva. V prvním případě podle ní na velikosti zcela jistě záleží a i na tom, co z ní vyplývá.
„Často nemáte tu kritickou masu na to, aby se mohli dobře rozvíjet. Ten důvod, to není nic českého, to je v celém vyspělém světě. Připodobním to na rodině, když je rodina, domácnost, která má malý příjem a skoro nic nevlastní, tak ona by si na své rozvojové potřeby potřebovala půjčit, ale nikdo jí nepůjčí, když nemá pořád něčím ručit a má malý příjem a malý majetek, anebo jí půjčí za draho a málo, tak to samozřejmě,“ uvedla hned v úvodu ekonomka Matesová.
Kraj pod kritickou hodnotou a ruský kapitál
Matesová v Epicentru podotkla, že tato situace je ukázkový případ Karlovarského kraje a nešetřila ostrými slovy.
„Mně je líto, že to říkám, takový kraj nemá v Evropě jedenadvacátého století vůbec co dělat. Ten neměl vůbec vzniknout. To je skutečně kraj, který je pod kritickou hodnotou té potřebné velikosti, aby se mohl dobře rozvíjet,“ upřesnila Matesová situaci a dodala, že druhý důvod je, jak vypadá rozdělení ekonomické činnosti v jedenadvacátém století na kterémkoliv kontinentu.
Ti, kdo to vědí, by si měli sáhnout do svědomí
A proč je právě Karlovarský kraj na tom podstatně hůř než ten, ke kterému má tak blízko, tedy plzeňský kraj? I na to má ekonomka Matesová jasnou odpověď.
„Plzeňský kraj má velmi dobré charakteristiky úplně ve všem, v čem je Karlovarský kraj nemá. A proč Karlovarský kraj vznikl jako samostatný a ne jako součást nebo jako spojený s Plzeňským krajem? To já nevím, ale ti, kdo to vědí, by si měli sahat do svědomí,“ nešetřila ostrými slovy Matesová.
Já jsem horník, kdo je víc
Naopak kraj, který podle ní má velikou perspektivu, a možná to mnohé překvapí, je kraj rázovitý. Moravskoslezský kraj má relativně nízkou průměrnou mzdu, má vysoký podíl lidí v insolvenci a má vysokou nezaměstnanost, přesto ale podle Matesové vstává z popela.
„Moravskoslezský kraj je příkladem možná nejúspěšnější transformace v České republice, protože já Moravskoslezský kraj přirovnávám k fénixu, který létal, skončil v popelu a teď z něj vstává. Čím to je? No, uvědomme si, že tehdy před, před změnou režimu Moravskoslezský kraj byl neobyčejně privilegovaný, preferovaný. Část vašich diváků, posluchačů, čtenářů bude pamatovat rčení ‚Já jsem horník, kdo je víc‘, tak to skutečně fungovalo. Ostravsko, Karvinské doly v té době měly 100 000 zaměstnanců. To všechno zmizelo a velká část toho, té tržní příležitosti zmizela už v průběhu roku 90. Ano, stát tam hodně pomohl s tou restrukturalizací. Také si myslím, že tam poměrně dost pomohla hodně rozšířená dravá nátura. Ten někdejší privilegovaný region se svou výrobou skutečně skončil v popelu. A dneska ten fénix ještě nelétá, ale rozhodně má dobře nakročeno,“ dodala ekonomka, která v Epicentru okomentovala i průměrnou mzdu v jednotlivých krajích.
Průměrná mzda za celý rok 2023 dosáhla 43 341 korun. Když se podíváme na průměrnou hrubou měsíční mzdu ve 2. čtvrtletí 2024 podle krajů, pak vidíme, že nejbohatším regionem je Praha, kde si lidé vydělávají v průměru 56 144 hrubého. Na druhém místě je pak Středočeský kraj s 48 945 korunami. Naopak poslední příčka patří Karlovarskému kraji, kde je mzdová úroveň 39 031 Kč, a druhý od konce je pak Pardubický kraj, kde průměrná mzda činí 40 538 korun.
Co by krajům pomohlo?
Vláda v srpnu ve zrychleném procesu schválila návrh Zbyňka Stanjury o danění zisků velkých nadnárodních firem se sídlem v zahraničí. Ty by měly tedy v České republice odvádět minimálně 15 %. Tento výnos pro státní rozpočet by pak mohl být až šest miliard korun. Podle ekonomky Jany Matesové to stabilitu rozpočtu a podnikání ovlivní jen málo.
„Já si myslím, že by pomohlo, kdyby část zisků z firem na jejich území se dostala do rozpočtového určení daní, čili aby obce a kraje také měly opravdu zájem na tom, aby úspěšné podnikání, nebo aby velké podniky se dostaly do jejich katastru, do jejich regionu. Tady se opravdu velice rozšířil ten návyk. Ano, my chceme úložiště jaderného odpadu, ano, my chceme jadernou energii, ano, my chceme Gigafactory nebo velkou čipovou továrnu, ale ne u nás. A kdyby se změnil způsob výpočtu rozpočtového určení daní a obce přímo něco měly z toho, že tam takové firmy mají, tak by to podle mě pomohlo podnikání,“ uzavřela Matesová.
Odsun pracovitých německy mluvících čechů převážně do Bavorska po válce. Vedl ke zchudnutí a devastaci Sudet, ze kterého se tyto kraje dodnes nevzpamatovaly a naopak k nebývalé prosperitě tehdy zaostalého Bavorska.