Bek o stávkách, mzdách i změně ministerstva: Nelituji přechodu na post ministra školství

Dnes je minimální mzda 17 300 Kč, od nového roku by se měla zvednout na 18 900 Kč. Aspoň to je jedna z variant, kterou vlastně prosazuje pan ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), vláda skutečně ve středu kývla na navýšení minimální mzdy o 1600 korun na zmiňovaných 18 900. „Já zatím vnímám tu snahu najít jakýsi kompromis mezi stanoviskem odborů na jedné straně a stanoviskem zaměstnavatelů na straně druhé, na tripartitě nedošlo v tomto směru k dohodě mezi těmito dvěma aktéry,“ uvedl ministr. 

Bek prý ve věci platů spoléhá na Jurečkovy argumenty. „Tohle je věc, která nepochybně musí být podložena analýzou dopadů, a nejde tady samozřejmě jenom o ten veřejný sektor, ale také o soukromý sektor,“ doplnil. Mnoho nepedagogických pracovníků zejména na pomocných pozicích ve školách dnes vydělává měsíčně částku v blízkosti minimální mzdy. Podle ministra v případě výše platů hlavní roli hraje kvalifikace. 

„My jsme dělali průzkum srovnatelných pozic ve školství a mimo školství. Kuchařky samozřejmě podle školy a podle jejich možností mají 25 000, někde více, průměrný plat je někde na téhle hladině. Větší problém jsou pomocné síly v kuchyni a také v úklidu ve školách, tam skutečně plat může být velmi nízký. A tam by tohle opatření, včetně zvýšení zaručené mzdy, mohlo mít nějaký efekt na zvýšení platu,“ nechal se slyšet.

Podle Beka je třeba podívat se na to, jak vypadají mzdy takového personálu ve školství, v sociální sféře a v soukromém sektoru. „Zatím se ukazuje, že školství neplatí hůř, možná v některých pozicích platí nepatrně lépe než třeba soukromý sektor,“ míní ministr.

Platy nejen školních kuchařek jsou dál nejasné. Poslední jednání Beka k dohodě nevedlo

Práce na školách je od covidu složitější

Mnoha důvodům, které vedly školy v nedávné době k protestům a stávkám, prý Bek rozumí. „Na druhé straně myslím si, že se na tom podepisuje víc faktorů, prostě od doby covidu je ta práce ve školách výrazně obtížnější. Je fakt, že v době vysoké inflace a rostoucích cen energií prostě roste určitá nervozita, obavy a do toho přichází vlastně potřeba změnit jakýsi základní kurz financování regionálního školství,“ je přesvědčen ministr.

Situace prý momentálně není ideální a s nastavením nového kurzu financování  není času nazbyt. „My na to máme v zásadě několik měsíců, protože když změny neuděláme, bude sestavování rozpočtu na rok 2025 ještě složitější. Systém financování vede k některým efektům, které mnoho politiků nebo ředitelů škol ani nepředvídalo. Prostě přibývá nám rychle nových úvazků ve školství v době, kdy už nepřibývá třeba dětí v základních školách, naopak jich ubývá a my musíme udělat určitou korekci,“ vysvětlil.

„V každém systému dochází k tomu, že někdy peníze dáváme i na věci, které nejsou nezbytně nutné. Bylo by samozřejmě i z mého pohledu nejlepší, kdyby ten rozpočet školství mohl růst výrazněji, on ale roste na rozdíl od jiných rezortů. Je potřeba říct, že kromě obrany a práce a sociálních věcí je školství jediný rezort, kde ten rozpočet roste o osm miliard korun,“ hájil strategii vládních škrtů.

Rozpočet Ministerstva školství ročně dosahuje okolo 270 miliard korun. „Máme-li pokrýt všechny mandatorní výdaje, máme-li, zvyšovat platy učitelů, tak, jak nám to přikazuje zákon, máme-li pokrýt náklady na asistenty pedagogů, tak to znamená, že musíme v některých položkách toho rozpočtu naopak šetřit, některé výrazně rostou, některé musíme snižovat,“ přiblížil momentální situaci.

Přechodu z postu ministra pro evropské záležitosti na školství prý Bek nelituje. „Samozřejmě musím říct, že bylo jednodušší moderovat debatu rady ministrů, než je debata o změně systému financování. V regionálním školství prostě máme tisíce škol, máme statisíce zaměstnanců ve školství. A ta debata je pak vedená na mnoha fórech a je samozřejmě v tom časovém stresu i přiměřeně vypjatá,“ uvedl.

„Na druhé straně já považuju za svoji povinnost prostě najít racionální cestu, jak nastavit věci ve školství tak, aby ten rozpočet mohl fungovat dlouhodobě, abychom zajistili kvalitu a také, abychom zajistili nárůst platů. Upřímně řečeno, my jsme posledních pět let vlastně honili dva zajíce. Současně jsme zvyšovali rychle počet nových zaměstnanců a současně chtěli zvyšovat platy. To jde do jisté míry proti sobě,“ shrnul.

Počet zaměstnanců ve školství prý i do budoucna bude mírně narůstat. „To tempo se dá zpomalit. Pak máme větší šanci, že porostou i ty platy, tak, jak si to představujeme.“

Ministr školství Bek o změnách v přijímacích zkouškách. Zvládne nový systém lednovou zátěž?

Navýší se učitelům tabulkové platy?

Učitelé by začátkem příštího roku měli dostat na mzdách přidáno, což bývá často argumentem, proč by se momentálních stávek neměli účastnit. Pokud se však zvýšení nepřidává do tabulkových platů, ale do bonusů, nemusí se k nim nakonec vůbec dostat. 

„Já teda musím říct, že nejsem vůbec nadšený z té minulé debaty o tom, že by učitelé měli mít 130 % (průměrné mzdy). Já jsem se jí sám jako politik nikdy neúčastnil, já jenom musím řešit její důsledky a ta debata začala už v minulém období Poslanecké sněmovny. Já bych považoval za mnohem šťastnější, kdybychom byli bývali vedli debatu o minimálním podílu vůči HDP pro školství tak, jak se to třeba stalo teď nedávno v případě obrany,“ prohlásil Bek ve studiu Blesku.

„Chápu, že tady z toho je jisté zklamání. Na druhé straně pořád platí i teď, že učitelé patří mezi ty lépe placené zaměstnance. Výrazně lépe, než je průměr, a zařazuje se to do těch nějakých 30 % lépe placených zaměstnanců,“ okomentoval platy pedagogů. Postupné zklidňování ekonomiky a klesání inflace se podle něj následně pozitivně promítne i do ohodnocení učitelů.

Vláda zatím nemá shodu na tom, že by se zvyšovaly tarify. Souvisí to údajně s tím, že v řadě rezortů platy budou stagnovat nebo dokonce mírně klesat. „Pak je opravdu těžké, abychom zvedali tarify ve školství. Já si osobně myslím a teď možná se mnou nebudou mnozí souhlasit, že je vlastně docela správné navyšovat ty netarifní částky a složky mzdy, aby mohli ředitelé dobře rozlišit prostě výkon těch učitelů a třeba složitost jejich práce,“ je přesvědčen ministr.

„Dobrý ředitel určitě ohodnotí ty učitele správně a dobří ředitelé mají také postavený nějaký systém kritérií, podle kterého ty netarifní složky mzdy rozdělují. Samozřejmě to ale závisí na nich,“ doplnil.

V pátek Beka čeká další setkání se zástupci odborů, na kterém se pokusí rozptýlit obavy o výši mezd a strach z vládních škrtů. Nic se nemění ve financování asistentů pedagoga, otevřená pak zůstává otázka míry nějakého omezení financování nepedagogických sil. „Vláda už garantovala, že ten dopad bude menší, než je napsáno ve státním rozpočtu, že bude maximálně do 8000 pozic z 80 000. S tím, že ale konkrétní rozhodnutí padne až na konci ledna,“ informoval Bek.

„Máme ve vládě shodu, že až bude uzavřen rozpočet tohoto roku, což bude někdy v polovině ledna, bude jasné, jaké jsou nespotřebované výdaje v nějakých kapitolách, což se děje vždycky. Vrátíme se pak k diskuzi o tom, zda bychom nenavýšili některé kapitoly,“ dodal.