Poslankyně Urbanová o znásilnění: „Ona to chtěla“ je u soudů nejčastější výmluva. A prochází...

Nejčastější a bohužel zatím v Česku účinná výmluva útočníků je podle Barbory Urbanové: „Ona to chtěla.“ 

Podle zakladatelky iniciativy Pod svícnem je na takovou výmluvu ale jasná odpověď. „Všichni asi máme sex a víme, jak probíhá a že u něj oba dva dávají najevo, že se jim to líbí, že chtějí pokračovat dál. A jako ta výmluva, ona to chtěla a já jsem nevěděl, že to nechce, mi přijde úplně jak z jinýho vesmíru, protože přece to musíte poznat,“ vysvětlila Urbanová s tím, že to že je sex konsenzuální, oba souhlasí, je základ každého zdravého intimního vztahu.

 „Vůbec si nedokážu představit, jak takový sex může probíhat a myslím si, že to je ta nejhorší z výmluv a strašně mi vadí, že to vlastně u těch soudů prochází. Ne, že tu výmluvu někdo má, protože on se brání, má na to právo, ale mně vadí, že to u těch soudů prochází, že někdo nad tím nepřemýšlí a neřekne si, jak teda ten sex vypadal, když ona nechtěla a nic neřekla a my teda teďka do toho rozsudku napíšeme, že ten člověk není nevinný,“ upozorňuje na bizarní přístup soudů.

Znásilnění je podle její ho názoru druhá nejhorší věc, kterou může někdo člověku udělat. Tresty tomu bohužel ale v Česku neodpovídají.

Chybí nejen potrestání, ale hlavně náprava

Zásadní problém podle Urbanové je, že v mnoha případech nejenom, že nedochází k dostatečně spravedlivému potrestání, ale že nedochází ani k nápravě.

„Většina advokátů, soudců i státních zástupců vám řekne, vždyť vy ten trest vnímáte, jako že musíte toho člověka zavřít, až zčerná, ale trest má být náprava, aby ten člověk už to v té společnosti nikdy neudělal. A proč tedy za to neukládají ty ochranné léčby, proč to neřeší?“ upozornila na chybějící část systému, který by mohl zajistit, že bychom jako společnost udělali maximum pro to, aby to útočník neudělal znovu.