Architekt Pleskot o změnách na Hradě: Jak se otevře lidem? A zátarasy jako „absolutní šlápnutí vedle“

„Nedostal jsem zatím žádné oficiální pozvání k nějaké schůzce, to oznámení pro mě bylo překvapením, protože jsme ani na žádné spolupráci nebyli domluveni, takže to byl blesk z čistého nebe,“ svěřil architekt Pleskot, který podle svých slov nyní čeká na více informací o tom na co by se měl připravit. Ve studiu ale přiznal, že ho oznámení o možné spolupráci potěšilo.

S nově zvoleným prezidentem sdílí pohled na to, že by se měl Pražský hrad více otevřít veřejnosti. Období funkce Miloše Zemana, kdy se na Hradčanech objevily zátarasy si pojmenoval blackoutem.  „Protože to poslední období bylo teda pro mě absolutně černým obdobím. Pražský hrad jako kdyby v Praze nebyl. Znovu se ten symbol české státnosti úplně vyprázdnil, a dokonce nejenom vyprázdnil, ale i takhle zatemněl,“ vysvětlil s tím, že hradní zátarasy vnímá jako „absolutní šlápnutí vedle“.

Premium

Vývojář umělé inteligence: Proč jsme věděli, jak dopadnou volby?

Plán budoucí hradní kancléřky Jany Vohralíkové, která by během inaugurace nového prezidenta chtěla umožnit veřejnosti vstup na třetí nádvoří Pražského hradu, kde budou velkoplošné obrazovky přenášet slavnostní akt, považuje zkušený architekt za správný směr k otevření Hradu české veřejnosti.

„Hradní komplex není jenom sídlo prezidenta, je i sídlem církve a koneckonců historicky to bylo město pražské. Sídlí tam řada soukromých subjektů, je tam Lobkovický palác, prostě mělo by to být otevřené město a třetí hradní nádvoří je prostor před katedrálou, který by měl být neustále navštěvován lidmi a to bez jakéhokoliv korektivu,“ prohlásil Josef Pleskot a vysvětlil, že by se na Hradě také měly do budoucna konat konference a diskuzní fóra a to ne za zdmi, ale tak zvaně uprostřed města.  Podle jeho názoru je naprosto klíčové nejen fyzické zpřístupnění lidem, ale právě i „mentální otevírání“ našeho nejvýznamnějšího českého hradu.