„Dávková turistika“ uprchlíků? Prověřujeme to, říká mluvčí policie. A popsal zneužívání Ukrajinců
Policie prověřuje možnou „dávkovou turistiku“ ukrajinských uprchlíků v Česku, o které hovořil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Některé skupiny běženců se k nám skutečně dostávají tak, že je sem někdo organizovaně navede. A dost možná za penězi. V pořadu Epicentrum Blesk Zpráv to řekl mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík. Ten také popsal, že k výraznému zvýšení kriminality spojené s uprchlickou krizí zatím nedošlo, policie ale stále častěji řeší případy, kdy jsou ukrajinští běženci zneužíváni k legalizaci peněz z trestné činnosti.
„Informace, byť kusé, o tomto také máme a vypadá to, že někteří z těch uprchlíků, kteří k nám přicházejí, tak se sem dostávají na základě toho, že je sem někdo organizovaně navede (…) ale jedná se o prověřování, která je na samotném začátku,“ uvedl Moravčík, který tak reagoval na slova Rakušana o problému s některými ukrajinskými uprchlíky, kteří do Česka jdou za dávkami.
Podle něj není vyloučené, že někdo skutečně přichází především za příspěvkem 5000 korun. „I toto je jedna z verzí, se kterou pracujeme,“ sdělil mluvčí Policejního prezidia s tím, že to ale není problém jen České republiky, ale více států Evropské unie.
Policie také prověřuje situace, kdy se Ukrajinci v Česku stávají obětí podvodů. „Ve zvýšené míře se nám objevují případy, kdy jsou ukrajinští uprchlíci zneužívaní k tomu, že tzv. legalizují výnosy z trestné činnosti. Poskytují svoje bankovní účty k tomu, aby podvodníci na ně posílali peníze. Ti je získají v rámci podvodných inzerátů na prodejních portálech nebo navoláváním obětí. Pak osloví někoho ukrajinsky nebo rusky hovořícího a požádají jej o to, aby na jeho účet mohli poslat peníze a ten daný Ukrajinec je pak mohl vybrat. Pak se podílí na trestné činnosti,“ popsal Moravčík, podle kterého jde o stovky případů v celém Česku.
Většina trestných činů, které se nějakým způsobem dotýkají ukrajinské tématiky, je ale z jiného soudku. „Největší frekvenci mají majetkové trestné činy. Můžeme se bavit o posprejování různých objektů ať už protiruskými nebo proruskými symboly,“ uvedl mluvčí Policejního prezidia. „Velký objem jsou i nenávistné projevy na sociálních sítích, nebo internetu obecně. Celkově jde asi o 200 případů, které v této souvislosti prověřujeme. Více než 50 jsou nenávistné projevy,“ doplnil.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
