Expert pro Blesk o námluvách Finska s NATO a ruské chybě: Přesně tohle si Putin nepřál!
Finsko se chystá do NATO, následovat by mělo Švédsko. A ruský prezident Vladimir Putin zažívá další prohru. O aktuálním vývoji kolem posilování Severoatlantické aliance a také dění kolem války na Ukrajině mluvil v pořadu Blesk.cz Epicentrum analytik David Stulík.
„Ještě před rokem francouzský prezident Macron tvrdil, že NATO prožívá klinickou smrt a že nemá důvod k existenci. Teď vidíme, že ta ruská agrese ve východní Evropě nutí historicky neutrální státy, jako je Finsko a Švédsko, aby hledaly pláštík, pod kterým by se mohly schovat právě před agresivním a nepředvídatelným Ruskem. Z druhé strany je to přesně to, co si Putin nepřeje – a to je posilování NATO a posilování pozic NATO kolem ruských hranic. Takže paradoxně on dosahuje přesného opaku, než sám si přál a kladl si za cíl na začátku invaze do Ukrajiny,“ uvedl pro Blesk analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty.
„I my ve střední Evropě teď vidíme, jaký to má smysl být v téhle kolektivní organizaci. Útok na kohokoliv z nás by se rovnal útoku na všechny a to je samozřejmě faktor, který tu ruskou armádu bude brzdit. My vidíme, že ta druhá největší armáda dostává na frak od ukrajinské armády, která není v NATO. NATO představuje samo sebou velkou vojenskou sílu a té se Rusové bojí. Rusové rozumí síle a argumentům síly. Proto si na NATO netroufnou,“ míní Stulík.
NATO je obranný blok, upozorňuje odborník – a na své sousedy neútočí. Není agresivní. Slova Kremlu o tom, že rozšiřování NATO je hrozbou pro Rusy, proto odmítá. Rusko se nemá čeho bát, míní analytik.
„Žádné reálné nebezpečí pro Rusko NATO nepředstavuje,“ upozorňuje Stulík. „Prezident Putin ale musí přesvědčit vlastní spoluobčany, že mají velkého nepřítele, který je chce zničit, a to mu pomáhá udržet se u politické moci. On tím mobilizuje veřejnou podporu sama sebe. Pasoval se do pozice lídra, který ukazuje Rusům, že on je tím jediným, který je schopen je ochránit před agresorem zvenku, a za používání masové propagandy opravdu přesvědčil své spoluobčany, že NATO je tím nebezpečím, že NATO a Západ chce zrušit Rusko jako takové, že NATO chce zničit ty základní hodnoty, které Rusové vyznávají. Proto Rusové mají opravdu obavu z NATO a on ji živí právě díky propagandě. Proto se mu Rusové de facto odevzdali do rukou a on je tím ochráncem, který je chrání,“ varuje Stulík.
Obavy občanů Finska a Švédska jsou na druhou stranu legitimní, Rusko se v posledních letech chovalo poměrně agresivně i v oblasti Baltského moře, jeho letadla narušovala vzdušný prostor Finska i Švédska, ruské ponorky vstupovaly do švédských výsostných vod a to vše byla demonstrace síly ze strany Ruska, připomíná Stulík. „Tyto země potom, co viděly, co se děje s Ukrajinou, samozřejmě dostaly zcela přirozenou obavu a strach, že i vůči nim by se ruská agrese za určitých podmínek mohla stát,“ chápe finské a švédské námluvy s Aliancí Stulík.
Obě země jsou v EU, navíc jsou ze strany Ruska vnímány jako součást „zlého Západu“, připomíná analytik. I proto se nyní chtějí přidat k vojenskému bloku, ačkoliv si zachovávaly neutralitu i během předchozích konfliktů. „Je to velká změna na evropském kontinentu,“ dodává Stulík s tím, že pro NATO půjde o velké posílení právě v severní oblasti kolem Baltu.
Vítězství vypadá jinak, řekl o vývoji ruské invaze na Ukrajinu prezident Petr Pavel ve dnes zveřejněném rozhovoru s ukrajinskou službou stanice BBC. Moskva podle české hlavy státu sice dosáhla několika taktických úspěchů a dobyla některé části ukrajinského území, ale za cenu velkých obětí a ztrát. Pavel tak reagoval na dotaz týkající se hodnocení vývoje bojů a přesvědčení Ruska, že nyní na bojišti vítězí.
„Ukrajinská obrana je zatím úspěšná, protože působí ruským jednotkám obrovské škody. Daří se jim držet pozice, zejména v místech, která jsou pro Ukrajinu důležitá,“ uvedl dále Pavel, který byl v minulosti náčelníkem českého generálního štábu a později předsedou Vojenského výboru NATO, což je nejvyšší vojenský orgán v Severoatlantické alianci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vidí příležitost pro rozumnější partnerství s Čínou. Je ale podle ní potřeba navrátit rovnováhu do vztahů unie s asijskou zemí. Šéfka EK to dnes prohlásila ve Štrasburku na plenárním zasedání Evropského parlamentu. V diskusi o nadcházejícím summitu EU-Čína von der Leyenová rovněž zkritizovala, že Čína podporuje Rusko ve válce na Ukrajině, což je pro Evropskou unii nepřijatelné.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu čtyřmi střelami S-300 nebo S-400 a také 54 bezpilotními letouny, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 34 dronů, o osudu zbylých zbraní se nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany informovalo o likvidaci osmi ukrajinských bezpilotních letounů. Hlášení Kyjeva ani Moskvy se nezmiňují o obětech.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa správy jihoukrajinské Mykolajivské oblasti Vitalije Kima píše, že při útoku ruských dronů v noci utrpěl zranění jednapadesátiletý muž ve vesnici Nadbuzke, kde bylo poškozeno několik chat. V jiné zprávě tentýž web informuje o šesti zraněných v sousední Chersonské oblasti kvůli rannímu ruskému dronovému útoku.
Vážený diskutéři.Je vidět že jste jenom obyčejný cucáci kteří nezažili přepadení naší země v r.68.Nevíte vůbc nic jak se tady chovali.Když se vám tak Putler líbí,tak se tam k němu odstěhujte a může jít bojovat za Putlera.Ty vaše hospodské a opilecké povídačky si nechte
do večerníčku v Tv1.