Landovský o válce: Moskva otevřeně lže, jsou to zvěrstva! V Česku jsme v bezpečí
Na ukrajinská města dopadají další ruské bomby a počty obětí, a to včetně dětských, narůstají každým dnem. V noci z neděle na pondělí Rusové útočili na Kyjev i město Sumy. Jejich bomby zasáhly obchodní centrum a chemičku, kde zapříčinily obří únik čpavku. Ukrajinská tajná služba dostala informaci o tom, že do Charkova míří ruské jednotky s cílem obsadit ho a zmasakrovat obyvatelstvo. Ukrajinský prezident Zelenskyj volá mimo jiné po bezletové zóně nad Ukrajinou. Proč ji NATO nezavede? Je opatrná reakce Aliance na místě a jak nás spojenci v případě zhoršení bezpečnostní situace ochrání? Nejen o tom hovořil v pondělním Epicentrum český velvyslancem při NATO Jakub Landovský.
„Moskva otevřeně lže. Všichni víme, jak válka vypadá. Je to absolutní zvěrstvo a porušení všech pravidel a porušení mezinárodních smluv. Všechny meze jsou překročeny,“ řekl na úvod velvyslanec Landovský.
Podle něj bychom nyní měli myslet na dvě věci. A tedy jak pomoci Ukrajincům a jak našim občanům zajistit bezpečí. Zatím se ale Češi nemusí obávat. „Jednoznačně jsme v bezpečí. A to proto, že funguje NATO zajišťující vojenské bezpečí a ekonomické bezpečí nám zajišťuje EU,“ zdůraznil velvyslanec.
Bezletová zóna otevřeným vstupem do války
Západ podle části veřejnosti ale stále nedělá dost, respektive NATO. Jak ale připomíná velvyslanec, aliance je obranného charakteru. A i zavedení bezletové zóny, po které volá Ukrajina, by mohlo vyvolat nechtěnou reakci. „Kdo si vezme na bedra vynucování zóny, tak nebude jen ničit ruské stíhačky, ale i ruskou protivzdušnou obranu (…) Ti co po ní volají, by si měli uvědomit, že tak volají i po přímém zapojení do konfliktu, což bude nahrávat Putinovi,“ podotknul.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že americké sekundární sankce vůči Rusku by mohly velmi tvrdě zasáhnout země jako jsou Brazílie, Čína nebo Indie, pokud by pokračovaly v obchodování s Ruskem. Zároveň Rutte sdělil, že s americkou stranou ještě konkrétně neprojednával dodávky zbraní dlouhého doletu pro Ukrajinu, ale na tématu pracuje. Šéf NATO to podle agentury Reuters uvedl při dnešním setkání se senátory Kongresu USA den poté, co prezident Donald Trump oznámil nové dodávky zbraní pro Ruskem napadenou Ukrajinu.
Generální tajemník Severoatlantické aliance dnes pokračuje v dvoudenní návštěvě Washingtonu, kde v pondělí jednal s americkým prezidentem. Donald Trump poté pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a dalších sankcí, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Trump zároveň při setkání s Ruttem v Bílém domě oznámil, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím aliance, které zbraněmi podporují Ukrajinu čelící ruské agresi.
Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ocenil při dnešním setkání s předsedou Legislativní rady Nového Jižního Walesu Benjaminem Cameronem Franklinem australskou pomoc Ukrajině v obraně proti ruské vojenské invazi.
Austrálie darovala Ukrajině například čluny k posílení námořní a pobřežní obrany a loni v říjnu přislíbila dodat 49 vyřazovaných tanků americké konstrukce a výroby M1A1 Abrams. První z těchto strojů se měly vydat do napadané země podle australského zpravodajského serveru ABC News letos na jaře.
„Australská strana ocenila roli České republiky při podpoře Ukrajiny, rád jsem připojil poděkování Austrálii za trvající pomoc Ukrajině, neboť patří k jednomu z největších přispěvatelů ze zemí mimo NATO,“ napsal Vystrčil.
Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu. Serveru Publico to řekl premiér Petr Fiala (ODS). „Česká republika se soustředí na jiné projekty a cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Proto v tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom se připojili k tomuto projektu,“ dodal premiér.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA budou zemím Severoatlantické aliance prodávat moderní zbraně, přičemž NATO bude tyto dodávky koordinovat. Na vyzbrojování Ukrajiny financováním amerických zbraní se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada.
Na dotaz, kde jsou tedy naše hranice – pomyslná červená linie – Landovský uvedl, že se nyní hovoří o hranici v podobě využití chemických zbraní. „To je posunutí konfliktu na jinou úroveň a Rusko by za to enormně zaplatilo,“ dodal.
Konflikt je podle velvyslance jak vystřižený z 18. nebo 19. století. Zdůraznil také, že Rusko je jasným agresorem. A proč by se Češi neměli bát utrhnout i ze svého pohodlí? A byla Fialova cesta do Kyjeva chybou? To se dozvíte již nyní v záznamu rozhovoru.
B-moll je název stupnice. V souvislosti s Čajkovským jde o jeho nádherný klavírní koncert, což nemá souvislost s těmi Střevíčky.