Landovský o válce: Moskva otevřeně lže, jsou to zvěrstva! V Česku jsme v bezpečí
Na ukrajinská města dopadají další ruské bomby a počty obětí, a to včetně dětských, narůstají každým dnem. V noci z neděle na pondělí Rusové útočili na Kyjev i město Sumy. Jejich bomby zasáhly obchodní centrum a chemičku, kde zapříčinily obří únik čpavku. Ukrajinská tajná služba dostala informaci o tom, že do Charkova míří ruské jednotky s cílem obsadit ho a zmasakrovat obyvatelstvo. Ukrajinský prezident Zelenskyj volá mimo jiné po bezletové zóně nad Ukrajinou. Proč ji NATO nezavede? Je opatrná reakce Aliance na místě a jak nás spojenci v případě zhoršení bezpečnostní situace ochrání? Nejen o tom hovořil v pondělním Epicentrum český velvyslancem při NATO Jakub Landovský.
„Moskva otevřeně lže. Všichni víme, jak válka vypadá. Je to absolutní zvěrstvo a porušení všech pravidel a porušení mezinárodních smluv. Všechny meze jsou překročeny,“ řekl na úvod velvyslanec Landovský.
Podle něj bychom nyní měli myslet na dvě věci. A tedy jak pomoci Ukrajincům a jak našim občanům zajistit bezpečí. Zatím se ale Češi nemusí obávat. „Jednoznačně jsme v bezpečí. A to proto, že funguje NATO zajišťující vojenské bezpečí a ekonomické bezpečí nám zajišťuje EU,“ zdůraznil velvyslanec.
Bezletová zóna otevřeným vstupem do války
Západ podle části veřejnosti ale stále nedělá dost, respektive NATO. Jak ale připomíná velvyslanec, aliance je obranného charakteru. A i zavedení bezletové zóny, po které volá Ukrajina, by mohlo vyvolat nechtěnou reakci. „Kdo si vezme na bedra vynucování zóny, tak nebude jen ničit ruské stíhačky, ale i ruskou protivzdušnou obranu (…) Ti co po ní volají, by si měli uvědomit, že tak volají i po přímém zapojení do konfliktu, což bude nahrávat Putinovi,“ podotknul.

Vedení polské armády jako lež a manipulaci odmítlo tvrzení spolupracovníka krajně pravicového politika Grzegorze Brauna, že Polsko zahájilo přípravy na vojenskou intervenci na Ukrajině. Europoslanec Braun kandiduje v prezidentských volbách, které Polsko čekají ve druhé polovině května.
Poslanec Roman Fritz ve středu na sociální síti X zveřejnil dokument, ze kterého podle něho vyplývá, že „naše vojenské vedení zahájilo přípravy na intervenci na Ukrajině“. Ve svém příspěvku se obrátil na ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze s dotazem, proč poslance neinformoval o tom, že „vzniká intervenční sbor“. Apeloval na rodiny vojáků, aby „toto šílenství zastavily“. „To není naše válka, neničte životy Poláků,“ vzkázal vedení armády.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvalil nové sankce na řadu osob a subjektů, včetně bývalého prezidentova poradce Oleksije Arestovyče, prokremelských komentátorů a několika významných ruských společností, jak vyplývá z prezidentských dekretů zveřejněných 1. května.
Sankce se týkají Arestovyče, bývalého nezávislého poradce prezidentské kanceláře. Od své rezignace v lednu 2023 se Arestovyč staví do pozice kritika ukrajinské vlády a naznačuje možné politické ambice, což vyvolává ostrou kritiku ze strany ukrajinských představitelů.
Arestovyč z postu poradce vedoucího prezidentské kanceláře odešel v lednu 2023 v souvislosti se svým výrokem o ruském útoku na obytný dům v Dnipru, který si vyžádal desítky mrtvých a raněných. Prohlásil, že ruskou střelu Ch-22, která následně dopadla na budovu, sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana. To ale odmítla ukrajinská armáda a uvedla, že zbraněmi, které by Ch-22 dokázaly sestřelit, nedisponuje. Arestovyč později vysvětloval, že byl nevyspalý a neměl dost času na ověření informací. Mnozí mu ovšem vytýkali, že jeho vyjádření hrálo do karet ruské propagandě, připomíná ruskojazyčný servis BBC.

Ukrajinská vláda zveřejnila text dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o vzniku společného investičního fondu obnovy, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dokument zmiňuje ukrajinské zásoby a ložiska přes pěti desítek nerostů a ropy či zemního plynu. Konkrétní bezpečnostní záruky však Ukrajině neposkytuje, podotkl list The Kyiv Independent.
Dohoda zmiňuje možnou budoucí americkou vojenskou pomoc zemi, která se už přes tři roky brání ruské vojenské agresi. Pokud by k ní Washington přistoupil, započítala by se jako americký příspěvek do fondu. „Pokud po datu účinnosti vláda Spojených států poskytne vládě Ukrajiny novou vojenskou pomoc v jakékoli formě (včetně darování zbraňových systémů, munice, technologií nebo výcviku), bude kapitálový vklad amerického partnera považován za navýšený o odhadovanou hodnotu takové vojenské pomoci,“ stojí v dokumentu.
Na dotaz, kde jsou tedy naše hranice – pomyslná červená linie – Landovský uvedl, že se nyní hovoří o hranici v podobě využití chemických zbraní. „To je posunutí konfliktu na jinou úroveň a Rusko by za to enormně zaplatilo,“ dodal.
Konflikt je podle velvyslance jak vystřižený z 18. nebo 19. století. Zdůraznil také, že Rusko je jasným agresorem. A proč by se Češi neměli bát utrhnout i ze svého pohodlí? A byla Fialova cesta do Kyjeva chybou? To se dozvíte již nyní v záznamu rozhovoru.
B-moll je název stupnice. V souvislosti s Čajkovským jde o jeho nádherný klavírní koncert, což nemá souvislost s těmi Střevíčky.