Landovský o válce: Moskva otevřeně lže, jsou to zvěrstva! V Česku jsme v bezpečí
Na ukrajinská města dopadají další ruské bomby a počty obětí, a to včetně dětských, narůstají každým dnem. V noci z neděle na pondělí Rusové útočili na Kyjev i město Sumy. Jejich bomby zasáhly obchodní centrum a chemičku, kde zapříčinily obří únik čpavku. Ukrajinská tajná služba dostala informaci o tom, že do Charkova míří ruské jednotky s cílem obsadit ho a zmasakrovat obyvatelstvo. Ukrajinský prezident Zelenskyj volá mimo jiné po bezletové zóně nad Ukrajinou. Proč ji NATO nezavede? Je opatrná reakce Aliance na místě a jak nás spojenci v případě zhoršení bezpečnostní situace ochrání? Nejen o tom hovořil v pondělním Epicentrum český velvyslancem při NATO Jakub Landovský.
„Moskva otevřeně lže. Všichni víme, jak válka vypadá. Je to absolutní zvěrstvo a porušení všech pravidel a porušení mezinárodních smluv. Všechny meze jsou překročeny,“ řekl na úvod velvyslanec Landovský.
Podle něj bychom nyní měli myslet na dvě věci. A tedy jak pomoci Ukrajincům a jak našim občanům zajistit bezpečí. Zatím se ale Češi nemusí obávat. „Jednoznačně jsme v bezpečí. A to proto, že funguje NATO zajišťující vojenské bezpečí a ekonomické bezpečí nám zajišťuje EU,“ zdůraznil velvyslanec.
Bezletová zóna otevřeným vstupem do války
Západ podle části veřejnosti ale stále nedělá dost, respektive NATO. Jak ale připomíná velvyslanec, aliance je obranného charakteru. A i zavedení bezletové zóny, po které volá Ukrajina, by mohlo vyvolat nechtěnou reakci. „Kdo si vezme na bedra vynucování zóny, tak nebude jen ničit ruské stíhačky, ale i ruskou protivzdušnou obranu (…) Ti co po ní volají, by si měli uvědomit, že tak volají i po přímém zapojení do konfliktu, což bude nahrávat Putinovi,“ podotknul.
„Já v tuto chvíli musím říct, že Rusko jako nebezpečí pro ČR nevnímám a nedomnívám se, že by Rusko chtělo přijít do ČR, nemyslím si, že to je tak, jak se nám to pan Foltýn snaží naznačit, že Putin projde celou Evropou,“ řekla šéfka komunistů v pořadu Partie na dotaz, zdali vnímá Rusko jako hrozbu. Podle ní stačí, když Ukrajina nevstoupí do NATO.
Moderátorka připomněla slova Vladimíra Putina, že chce navrátit ruský vliv do zemí, kde tomu tak bylo před několika desítkami vliv. „S jídlem roste vždycky chuť. Rusko je strategickým nebezpečím a naši obranu tomu musíme přizpůsobit,“ kontroval vicepremiér Vít Rakušan (STAN), podle kterého bychom měli do obrany investovat a řešit ji podobně, jako v Pobaltí, které je Rusku blíže.
„Od začátku neříkáme, že nechceme mír, ale že chceme mír, který bude akceptovat Ukrajina,“ bránil se Vít Rakušan (STAN) slovům Kateřiny Konečné, že za poslední tři roky nezaznělo, že by mělo dojít k mírovým jednáním.
„Nebyla tam Ukrajina proto, že Zelenskyj celou dobu říká, že nebude jednat s Ruskem,“ reagovala europoslankyně. Podle Konečné je nesmysl, aby následné příměří mělo být hlídáno evropskými vojáky, protože 300 tisíc lidí k tomu nemáme. „Bezpečnostní záruky nejsou podle mě o vojenských zárukách, ale o tom, že nebude jednat jen Rusko s USA,“ dodala. Souhlasí s Rakušanem ale s tím, že s mírem by měla souhlasit Ukrajina.
V pořadu Partie padla i otázka, kdo má být oním evropským lídrem, který bude u vyjednávání o míru a kdo bude rozhodovat. „Exekutivní roli hraje Evropská komise a bude tím orgánem na jednání, aby Evropa mluvila o své pozici. Ta pozice je ale pořád stejná. A potřebujeme, aby vzkázala agresorů, že si nemohou brát, co chtějí,“ uvedl Vít Rakušan (STAN). „Musíme ale trvat na tom, že jsme jednotní. A bude to podpořeno lídry, kteří mají silný mandát ze svých voleb,“ dodal na dotaz, komu bude naslouchat Donald Trump. Podle něj se jedná většinou o ty, kteří podle Trumpa mají onen silný mandát.
„Donald Trump jedná se silnými lídry a ty Evropa nemá. My máme velký problém a z druhé strany bychom si měli uvědomit, že ta jednání nebudou bez Ukrajiny, protože to neřekli. Jenom proto, že nás tam nikdo nepozval, my tady říkáme, jak by to mělo probíhat,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).
Na dotaz, kde jsou tedy naše hranice – pomyslná červená linie – Landovský uvedl, že se nyní hovoří o hranici v podobě využití chemických zbraní. „To je posunutí konfliktu na jinou úroveň a Rusko by za to enormně zaplatilo,“ dodal.
Konflikt je podle velvyslance jak vystřižený z 18. nebo 19. století. Zdůraznil také, že Rusko je jasným agresorem. A proč by se Češi neměli bát utrhnout i ze svého pohodlí? A byla Fialova cesta do Kyjeva chybou? To se dozvíte již nyní v záznamu rozhovoru.
B-moll je název stupnice. V souvislosti s Čajkovským jde o jeho nádherný klavírní koncert, což nemá souvislost s těmi Střevíčky.