Landovský o válce: Moskva otevřeně lže, jsou to zvěrstva! V Česku jsme v bezpečí
Na ukrajinská města dopadají další ruské bomby a počty obětí, a to včetně dětských, narůstají každým dnem. V noci z neděle na pondělí Rusové útočili na Kyjev i město Sumy. Jejich bomby zasáhly obchodní centrum a chemičku, kde zapříčinily obří únik čpavku. Ukrajinská tajná služba dostala informaci o tom, že do Charkova míří ruské jednotky s cílem obsadit ho a zmasakrovat obyvatelstvo. Ukrajinský prezident Zelenskyj volá mimo jiné po bezletové zóně nad Ukrajinou. Proč ji NATO nezavede? Je opatrná reakce Aliance na místě a jak nás spojenci v případě zhoršení bezpečnostní situace ochrání? Nejen o tom hovořil v pondělním Epicentrum český velvyslancem při NATO Jakub Landovský.
„Moskva otevřeně lže. Všichni víme, jak válka vypadá. Je to absolutní zvěrstvo a porušení všech pravidel a porušení mezinárodních smluv. Všechny meze jsou překročeny,“ řekl na úvod velvyslanec Landovský.
Podle něj bychom nyní měli myslet na dvě věci. A tedy jak pomoci Ukrajincům a jak našim občanům zajistit bezpečí. Zatím se ale Češi nemusí obávat. „Jednoznačně jsme v bezpečí. A to proto, že funguje NATO zajišťující vojenské bezpečí a ekonomické bezpečí nám zajišťuje EU,“ zdůraznil velvyslanec.
Bezletová zóna otevřeným vstupem do války
Západ podle části veřejnosti ale stále nedělá dost, respektive NATO. Jak ale připomíná velvyslanec, aliance je obranného charakteru. A i zavedení bezletové zóny, po které volá Ukrajina, by mohlo vyvolat nechtěnou reakci. „Kdo si vezme na bedra vynucování zóny, tak nebude jen ničit ruské stíhačky, ale i ruskou protivzdušnou obranu (…) Ti co po ní volají, by si měli uvědomit, že tak volají i po přímém zapojení do konfliktu, což bude nahrávat Putinovi,“ podotknul.
Středeční telefonát s americkým prezidentem Donaldem Trumpem přinesl pro ruského prezidenta Vladimira Putina stejně velký zlom ve válce proti Ukrajině jako kterákoli bitva, napsal dnes deník The New York Times (NYT). Jako úspěch pro Moskvu hodnotí vývoj také magazín The Atlantic, analýzy v americkém tisku se ale v tomto směru neshodují. Komentář listu The Washington Post (WP) uvádí, že v prohlášeních Washingtonu jsou i povzbudivé signály, deník The Wall Street Journal (WSJ) zase píše o Trumpově novém přístupu k vleklým konfliktům.
Americký prezident Donald Trump, který jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem „o Ukrajině bez Ukrajiny“, se chová stejně jako západní politici v Mnichově v roce 1938, kdy „nabídli Československo Hitlerovi na stříbrném podnosu“, uvedl dnes francouzský europoslanec Raphaël Glucksmann na sociální síti X. Podobně se o Trumpově telefonátu vyjádřil podle stanice CNN i bývalý švédský premiér Carl Bildt.
„Došli jsme do toho bodu války, na který Putin čekal poté, co mu selhal jeho plán na rychlé dobytí Kyjeva. Nejde však o kolaps ukrajinské fronty, ale západní zadní fronty...Vracíme se do roku 1938. V Mnichově bylo Československo nabídnuto Hitlerovi bez představitelů této země. A teď - Trump jedná s Putinem...bez Ukrajiny a Evropy,“ uvedl Raphaël Glucksmann z frakce Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D).
Spojené státy konečně skutečně ublížily Zelenskému, napsala dnes v komentáři ruská státní agentura RIA Novosti, podle které Trump jen jednoduše Zelenského informoval o přijatých rozhodnutích a o tom, že našel společnou řeč s ruským prezidentem. „Znamená to, že formulace ‚ani slovo o Ukrajině bez Ukrajiny', což byla posvátná kráva pro Zelenského, Evropskou unii a předchozí americkou vládu, už neexistuje. Navíc názor Kyjeva a Bruselu Trumpa vůbec nezajímá,“ usoudil komentář RIA Novosti.
Populární list Komsomolskaja pravda zašel podle AP ještě dál, když v komentáři napsal, že „Trump podepsal rozsudek smrti Zelenskému“ a celému ukrajinskému režimu. „Nastal čas, aby Moskva a Washington spolupracovaly nad nejdůležitějšími problémy světa. Oba prezidenti sdílejí přístup ke společným záležitostem, jejichž základem je zdravý rozum (...) Je to rekviem pro ‚Nic o Ukrajině bez Ukrajiny',“ usoudil komentátor, podle kterého se zhroutil mýtus o Rusku jako vyvrženci světové politiky.
Na dotaz, kde jsou tedy naše hranice – pomyslná červená linie – Landovský uvedl, že se nyní hovoří o hranici v podobě využití chemických zbraní. „To je posunutí konfliktu na jinou úroveň a Rusko by za to enormně zaplatilo,“ dodal.
Konflikt je podle velvyslance jak vystřižený z 18. nebo 19. století. Zdůraznil také, že Rusko je jasným agresorem. A proč by se Češi neměli bát utrhnout i ze svého pohodlí? A byla Fialova cesta do Kyjeva chybou? To se dozvíte již nyní v záznamu rozhovoru.
B-moll je název stupnice. V souvislosti s Čajkovským jde o jeho nádherný klavírní koncert, což nemá souvislost s těmi Střevíčky.