Landovský o válce: Moskva otevřeně lže, jsou to zvěrstva! V Česku jsme v bezpečí
Na ukrajinská města dopadají další ruské bomby a počty obětí, a to včetně dětských, narůstají každým dnem. V noci z neděle na pondělí Rusové útočili na Kyjev i město Sumy. Jejich bomby zasáhly obchodní centrum a chemičku, kde zapříčinily obří únik čpavku. Ukrajinská tajná služba dostala informaci o tom, že do Charkova míří ruské jednotky s cílem obsadit ho a zmasakrovat obyvatelstvo. Ukrajinský prezident Zelenskyj volá mimo jiné po bezletové zóně nad Ukrajinou. Proč ji NATO nezavede? Je opatrná reakce Aliance na místě a jak nás spojenci v případě zhoršení bezpečnostní situace ochrání? Nejen o tom hovořil v pondělním Epicentrum český velvyslancem při NATO Jakub Landovský.
„Moskva otevřeně lže. Všichni víme, jak válka vypadá. Je to absolutní zvěrstvo a porušení všech pravidel a porušení mezinárodních smluv. Všechny meze jsou překročeny,“ řekl na úvod velvyslanec Landovský.
Podle něj bychom nyní měli myslet na dvě věci. A tedy jak pomoci Ukrajincům a jak našim občanům zajistit bezpečí. Zatím se ale Češi nemusí obávat. „Jednoznačně jsme v bezpečí. A to proto, že funguje NATO zajišťující vojenské bezpečí a ekonomické bezpečí nám zajišťuje EU,“ zdůraznil velvyslanec.
Bezletová zóna otevřeným vstupem do války
Západ podle části veřejnosti ale stále nedělá dost, respektive NATO. Jak ale připomíná velvyslanec, aliance je obranného charakteru. A i zavedení bezletové zóny, po které volá Ukrajina, by mohlo vyvolat nechtěnou reakci. „Kdo si vezme na bedra vynucování zóny, tak nebude jen ničit ruské stíhačky, ale i ruskou protivzdušnou obranu (…) Ti co po ní volají, by si měli uvědomit, že tak volají i po přímém zapojení do konfliktu, což bude nahrávat Putinovi,“ podotknul.
Do vlasti se vrátilo z ruského zajetí 49 Ukrajinců a Ukrajinek, vojáků i civilistů, oznámil dnes na internetu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec podle médií uvedl, že zdravotní stav osvobozených krajanů je velmi vážný, mnozí v ruském zajetí zhubli o desítky kilogramů. Ruské úřady se dosud nevyjádřily, ruská média předpokládají, že do Ruska se vrátilo z ukrajinského zajetí 49 ruských vojáků. Většinu z nich podle ukrajinských médií tvoří Rusové, povolaní k povinné službě v ruské armádě a zajatí ukrajinskými silami v Kurské oblasti.
„Doma je 49 Ukrajinců a Ukrajinek. Jde o vojáky ozbrojených sil a Národní gardy, policisty, pohraničníky i naše civilisty,“ napsal Zelenskyj. Domů se podle prezidenta podařilo dostat další část zajatých obránců oceláren Azovstal v Mariupolu, vojenského zdravotníka Viktora Ivčuka, vyznamenaného titulem Hrdina Ukrajiny, či Leniji Umerovovou, kterou Rusové podle prezidenta zajali jako rukojmí, když se přijela postarat o nemocného otce. „Musíme přivést domů všechny naše vojáky a civilisty,“ zdůraznil.
Devět evropských zemí protestuje proti plánovanému obnovení misí Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Rusku. Podle nich by obnovení dialogu se zemí, která napadla jinou zemi, poškodilo pověst fondu. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Česká republika mezi těmito devíti zeměmi nefiguruje. Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 zastavil MMF každoroční konzultace s Ruskem, které provádí se všemi svými členy. Začátkem září však ruský výkonný ředitel MMF Alexej Možin uvedl, že fond znovu zahájí konzultace s Ruskem 16. září, nejprve v on-line formátu, a že 1. října by delegace MMF měla přijet na jednání s ruskými představiteli do Moskvy.
„Rádi bychom vyjádřili silnou nespokojenost s takovými plány MMF,“ uvádí se dopise zaslaném ministry financí devíti evropských zemí šéfce MMF Kristalině Georgievové. Dopis, do něhož nahlédla agentura Reuters, podepsali zástupci Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska, Švédska, Islandu, Dánska, Norska a Polska. Georgieová se účastní setkání ministrů financí a centrálních bankéřů EU v Budapešti. Představitelé EU uvedli, že se jí tam budou ptát na plány MMF.
„Jaká doporučení chce MMF dát Rusku na konci konzultace? Jak lépe řídit válečnou ekonomiku?“ uvedl jeden z vysokých představitelů eurozóny.
„Při úderech ruské armády na Kosťantynivku září dnes ráno zahynuli dva lidé,“ uvedla mluvčí doněcké oblastní prokuratury Anastasia Medveděvová.„Při ostřelování Bilytske byl zabit 47letý muž a další dva lidé byli zraněni. V Kosťantynivce byla v kuchyni svého bytu v důsledku ruského ostřelování zabita 43letá žena,“ napsal server Suspilne Donbas.
Na dotaz, kde jsou tedy naše hranice – pomyslná červená linie – Landovský uvedl, že se nyní hovoří o hranici v podobě využití chemických zbraní. „To je posunutí konfliktu na jinou úroveň a Rusko by za to enormně zaplatilo,“ dodal.
Konflikt je podle velvyslance jak vystřižený z 18. nebo 19. století. Zdůraznil také, že Rusko je jasným agresorem. A proč by se Češi neměli bát utrhnout i ze svého pohodlí? A byla Fialova cesta do Kyjeva chybou? To se dozvíte již nyní v záznamu rozhovoru.
B-moll je název stupnice. V souvislosti s Čajkovským jde o jeho nádherný klavírní koncert, což nemá souvislost s těmi Střevíčky.