Landovský o válce: Moskva otevřeně lže, jsou to zvěrstva! V Česku jsme v bezpečí
Na ukrajinská města dopadají další ruské bomby a počty obětí, a to včetně dětských, narůstají každým dnem. V noci z neděle na pondělí Rusové útočili na Kyjev i město Sumy. Jejich bomby zasáhly obchodní centrum a chemičku, kde zapříčinily obří únik čpavku. Ukrajinská tajná služba dostala informaci o tom, že do Charkova míří ruské jednotky s cílem obsadit ho a zmasakrovat obyvatelstvo. Ukrajinský prezident Zelenskyj volá mimo jiné po bezletové zóně nad Ukrajinou. Proč ji NATO nezavede? Je opatrná reakce Aliance na místě a jak nás spojenci v případě zhoršení bezpečnostní situace ochrání? Nejen o tom hovořil v pondělním Epicentrum český velvyslancem při NATO Jakub Landovský.
„Moskva otevřeně lže. Všichni víme, jak válka vypadá. Je to absolutní zvěrstvo a porušení všech pravidel a porušení mezinárodních smluv. Všechny meze jsou překročeny,“ řekl na úvod velvyslanec Landovský.
Podle něj bychom nyní měli myslet na dvě věci. A tedy jak pomoci Ukrajincům a jak našim občanům zajistit bezpečí. Zatím se ale Češi nemusí obávat. „Jednoznačně jsme v bezpečí. A to proto, že funguje NATO zajišťující vojenské bezpečí a ekonomické bezpečí nám zajišťuje EU,“ zdůraznil velvyslanec.
Bezletová zóna otevřeným vstupem do války
Západ podle části veřejnosti ale stále nedělá dost, respektive NATO. Jak ale připomíná velvyslanec, aliance je obranného charakteru. A i zavedení bezletové zóny, po které volá Ukrajina, by mohlo vyvolat nechtěnou reakci. „Kdo si vezme na bedra vynucování zóny, tak nebude jen ničit ruské stíhačky, ale i ruskou protivzdušnou obranu (…) Ti co po ní volají, by si měli uvědomit, že tak volají i po přímém zapojení do konfliktu, což bude nahrávat Putinovi,“ podotknul.
„V Evropě panuje přesvědčení, že Biden byl posledním tradičním transatlanticistou, což je značka amerického politika, která je dnes mnohem vzácnější,“ uvedl Camille Grand, odborník na obranu z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, který byl zástupcem generálního tajemníka NATO.
Donald Trump a adept na vicepremiéra J. D. Vance uvedli, že chtějí přehodnotit vztah mezi Spojenými státy a NATO a americké příspěvky do aliance. Éra evropské bezpečnosti sponzorované Spojenými státy by se podle nich mohla chýlit ke konci. Trump také prohlásil, že si přeje rychlý konec války na Ukrajině, což by pravděpodobně znamenalo ztrátu území ve prospěch povzbuzeného Ruska.
Evropa by tak stála před těžkým dilematem. Mohla by se přizpůsobit Trumpově dohodě a ustoupit od svých slibů podpořit Ukrajinu v jejím boji s Ruskem. Nebo by mohla pokračovat bez Spojených států a sama se ujmout podpory Ukrajiny. Není zdaleka jasné, zda k tomu Evropané mají vůli a zdroje.
Ukrajinci to s napětím sledují. Během posledního roku, kdy se blížily americké prezidentské volby, se politika USA vůči Ukrajině mírně změnila, podotkl Grand. Takže v určitém smyslu již byla připravena půda pro případnou změnu amerického angažmá. „Prezident Biden byl v otázce členství Ukrajiny v NATO velmi opatrný, což vyvolalo frustraci u největších přátel Ukrajiny v Evropě,“ řekl Grand. „Na dodávku některých obranných systémů bylo třeba hodně tlačit a někdy se Evropané dokonce ujali vedení,“ dodal.
Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku žijící v Česku Alsu Kurmaševovou, kterou uznal vinnou z šíření toho, co ruské úřady nazývají lživými informacemi o ruské armádě. Napsala to dnes agentura AP s odkazem na soudní záznamy a mluvčí soudu.
Podle AP ruské úřady klasifikovaly proces jako tajný, a nejsou tak k dispozici žádné podrobnosti o povaze obvinění proti Kurmaševové. Za lživé označují ruské úřady a soudy veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální interpretací Moskvy ohledně ruské války proti sousední Ukrajině. Ta se rozsáhlé ruské agresi brání už 880 dní.
Kurmaševová, která má ruské i americké občanství, do Ruska odcestovala loni v květnu z rodinných důvodů. V červnu téhož roku byla před zpátečním letem zadržena na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas. Novinářka poté v Rusku čekala na vrácení cestovních dokladů. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka.
Podle médií ruská justice obvinila reportérku také z šíření falešných zpráv o ruské armádě. Konkrétně Kurmaševovou v Rusku zřejmě stíhali za knihu odsuzující konflikt na Ukrajině, nazvanou „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která vyšla předloni a Kurmaševová se na ní podílela.
Mluvčí Kremlu Peskov dnes také prohlásil, že Kreml pozorně sleduje vývoj v USA a dalších významných zemích a že Bidenovo rozhodnutí ho příliš nepřekvapilo. „Upřímně řečeno to, co se v posledních letech děje v USA, nás naučilo nedivit se ničemu,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta, na jehož příkaz ruská armáda v únoru 2022 vpadla na sousední Ukrajinu. Stažení Bidenovy kandidatury není vnitřní záležitostí Ruska a není prioritním tématem ruské agendy, uvedl Peskov podle agentury TASS, přičemž rozhodnutí šéfa Bílého domu nechtěl přímo hodnotit.
Na dotaz, kde jsou tedy naše hranice – pomyslná červená linie – Landovský uvedl, že se nyní hovoří o hranici v podobě využití chemických zbraní. „To je posunutí konfliktu na jinou úroveň a Rusko by za to enormně zaplatilo,“ dodal.
Konflikt je podle velvyslance jak vystřižený z 18. nebo 19. století. Zdůraznil také, že Rusko je jasným agresorem. A proč by se Češi neměli bát utrhnout i ze svého pohodlí? A byla Fialova cesta do Kyjeva chybou? To se dozvíte již nyní v záznamu rozhovoru.
B-moll je název stupnice. V souvislosti s Čajkovským jde o jeho nádherný klavírní koncert, což nemá souvislost s těmi Střevíčky.