Landovský o válce: Moskva otevřeně lže, jsou to zvěrstva! V Česku jsme v bezpečí
Na ukrajinská města dopadají další ruské bomby a počty obětí, a to včetně dětských, narůstají každým dnem. V noci z neděle na pondělí Rusové útočili na Kyjev i město Sumy. Jejich bomby zasáhly obchodní centrum a chemičku, kde zapříčinily obří únik čpavku. Ukrajinská tajná služba dostala informaci o tom, že do Charkova míří ruské jednotky s cílem obsadit ho a zmasakrovat obyvatelstvo. Ukrajinský prezident Zelenskyj volá mimo jiné po bezletové zóně nad Ukrajinou. Proč ji NATO nezavede? Je opatrná reakce Aliance na místě a jak nás spojenci v případě zhoršení bezpečnostní situace ochrání? Nejen o tom hovořil v pondělním Epicentrum český velvyslancem při NATO Jakub Landovský.
„Moskva otevřeně lže. Všichni víme, jak válka vypadá. Je to absolutní zvěrstvo a porušení všech pravidel a porušení mezinárodních smluv. Všechny meze jsou překročeny,“ řekl na úvod velvyslanec Landovský.
Podle něj bychom nyní měli myslet na dvě věci. A tedy jak pomoci Ukrajincům a jak našim občanům zajistit bezpečí. Zatím se ale Češi nemusí obávat. „Jednoznačně jsme v bezpečí. A to proto, že funguje NATO zajišťující vojenské bezpečí a ekonomické bezpečí nám zajišťuje EU,“ zdůraznil velvyslanec.
Bezletová zóna otevřeným vstupem do války
Západ podle části veřejnosti ale stále nedělá dost, respektive NATO. Jak ale připomíná velvyslanec, aliance je obranného charakteru. A i zavedení bezletové zóny, po které volá Ukrajina, by mohlo vyvolat nechtěnou reakci. „Kdo si vezme na bedra vynucování zóny, tak nebude jen ničit ruské stíhačky, ale i ruskou protivzdušnou obranu (…) Ti co po ní volají, by si měli uvědomit, že tak volají i po přímém zapojení do konfliktu, což bude nahrávat Putinovi,“ podotknul.
Pět Litevců utrpělo na Ukrajině zranění při ruském ostřelování, když přiváželi pomoc ukrajinským vojákům. Skupina se dostala pod palbu v Pokrovsku v Donbasu na východě Ukrajiny, řekl jejich kolega Valdas Bartkevičius.
Pokrovsk, který leží asi 20 kilometrů od frontové linie, zrovna dnes navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V případě dobytí by se toto důležité město mohlo stát nástupištěm k dalšímu postupu Rusů na sever Doněcké oblasti, ke Kramatorsku a Slovjansku, poznamenal nedávno server BBC News.
„Jsme všichni, celá pětice, v nemocnici,“ napsal na facebooku Sigitas Maliauskas, který z ostřelování vyvázl s pohmožděninami. Jednomu ze zraněných Litevců ale museli amputovat nohu. Všech pět raněných bylo hospitalizováno v Dnipru a jsou ve stabilizovaném stavu, uvedlo litevské ministerstvo obrany.
Státy jako Rusko a Bělorusko, které se snaží přes vnější hranice do Evropské unie dostávat migranty s cílem sedmadvacítku destabilizovat, by měly být považovány za hrozbu pro její bezpečnost, je přesvědčená šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Podle ní je jasné, že ruské aktivity na hranicích s Finskem, stejně jako běloruské na hranicích s Polskem, Lotyšskem a Litvou „jsou hybridními útoky, jejichž cílem je podkopat bezpečnost našich vnějších hranic, stejně jako bezpečnost příhraničních regionů a našich občanů“.
„Členské státy musí být schopny účinně čelit těmto typům aktivit a zaručit stabilitu a bezpečnost naší unie,“ napsala. Bude nutné uvažovat o posílení právního rámce EU, poznamenala také pětašedesátiletá politička, která má dobré šance v čele EK stanout i na další pětileté období.
Ruští vyšetřovatelé požádali soud, aby v nepřítomnosti uvalil vazbu na bývalou novinářku jedné z ruských televizních stanic Faridu Kurbangalejevovou, která v současnosti žije v Česku. Z vyjádření soudu plyne, že vyšetřovatelé stíhají novinářku podle paragrafu o veřejném schvalování terorismu s použitím hromadných sdělovacích prostředků či internetu. Za to v Rusku v případě odsouzení může hrozit až sedm let za mřížemi.
Zatím není zřejmé, kdy by soud mohl o žádosti vyšetřovatelů rozhodovat, poznamenal server RBK a připomněl, že Kurbangalejevová bývala moderátorkou státní televize Rossija 1. Ruské ministerstvo vnitra po ní 20. června vyhlásilo pátrání, o den dříve ji ruské úřady zařadily na seznam „teroristů a extremistů“.
Kurbangalejevová se narodila v Kazani, metropoli autonomního Tatarstánu, kde také vystudovala žurnalistiku. Nejprve působila v místní televizi, pak se stala zpravodajkou televize Rossija 1 v Povolží a nakonec vedla hlavní zpravodajskou relaci Vesti. Z televize odešla poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. V Rusku nežije již několik let a vystupuje proti válce Ruska na Ukrajině, dodal portál.
Na dotaz, kde jsou tedy naše hranice – pomyslná červená linie – Landovský uvedl, že se nyní hovoří o hranici v podobě využití chemických zbraní. „To je posunutí konfliktu na jinou úroveň a Rusko by za to enormně zaplatilo,“ dodal.
Konflikt je podle velvyslance jak vystřižený z 18. nebo 19. století. Zdůraznil také, že Rusko je jasným agresorem. A proč by se Češi neměli bát utrhnout i ze svého pohodlí? A byla Fialova cesta do Kyjeva chybou? To se dozvíte již nyní v záznamu rozhovoru.
B-moll je název stupnice. V souvislosti s Čajkovským jde o jeho nádherný klavírní koncert, což nemá souvislost s těmi Střevíčky.