Landovský o válce: Moskva otevřeně lže, jsou to zvěrstva! V Česku jsme v bezpečí
Na ukrajinská města dopadají další ruské bomby a počty obětí, a to včetně dětských, narůstají každým dnem. V noci z neděle na pondělí Rusové útočili na Kyjev i město Sumy. Jejich bomby zasáhly obchodní centrum a chemičku, kde zapříčinily obří únik čpavku. Ukrajinská tajná služba dostala informaci o tom, že do Charkova míří ruské jednotky s cílem obsadit ho a zmasakrovat obyvatelstvo. Ukrajinský prezident Zelenskyj volá mimo jiné po bezletové zóně nad Ukrajinou. Proč ji NATO nezavede? Je opatrná reakce Aliance na místě a jak nás spojenci v případě zhoršení bezpečnostní situace ochrání? Nejen o tom hovořil v pondělním Epicentrum český velvyslancem při NATO Jakub Landovský.
„Moskva otevřeně lže. Všichni víme, jak válka vypadá. Je to absolutní zvěrstvo a porušení všech pravidel a porušení mezinárodních smluv. Všechny meze jsou překročeny,“ řekl na úvod velvyslanec Landovský.
Podle něj bychom nyní měli myslet na dvě věci. A tedy jak pomoci Ukrajincům a jak našim občanům zajistit bezpečí. Zatím se ale Češi nemusí obávat. „Jednoznačně jsme v bezpečí. A to proto, že funguje NATO zajišťující vojenské bezpečí a ekonomické bezpečí nám zajišťuje EU,“ zdůraznil velvyslanec.
Bezletová zóna otevřeným vstupem do války
Západ podle části veřejnosti ale stále nedělá dost, respektive NATO. Jak ale připomíná velvyslanec, aliance je obranného charakteru. A i zavedení bezletové zóny, po které volá Ukrajina, by mohlo vyvolat nechtěnou reakci. „Kdo si vezme na bedra vynucování zóny, tak nebude jen ničit ruské stíhačky, ale i ruskou protivzdušnou obranu (…) Ti co po ní volají, by si měli uvědomit, že tak volají i po přímém zapojení do konfliktu, což bude nahrávat Putinovi,“ podotknul.
„Pokud by se naši spojenci rozhodli, že v rámci programu sdílení jaderných zbraní je rozmístí i na našem území, aby se posílila bezpečnost východního křídla NATO, jsme k tomu připraveni,“ řekl prezident Andrzej Duda.
Rusko podle něj stále silněji militarizuje Kaliningradskou oblast, která je vklíněná mezi polským a litevským územím. Moskva také v poslední době přemístila svoje jaderné zbraně do Běloruska, připomněl polský prezident.
Nejde o hypotetické úvahy: Polsko už loni v létě zažádalo o zařazení do programu NATO umožňujícího sdílení jaderných zbraní. Americké atomové hlavice jsou nyní na základnách v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku.
„Spojené státy a jejich satelity v NATO jsou stále posedlé myšlenkou způsobit Rusku ‚strategickou porážku‘,“ horlí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Západ zároveň nebezpečně balancuje na hraně přímého vojenského střetu mezi jadernými mocnostmi, který by doprovázely katastrofické následky,“ uvedl šéf ruské diplomacie.
Lavrov na moskevské konferenci o nešíření jaderných zbraní také obvinil trojici západních jaderných států (tedy USA, Británii a Francii), že jsou hlavními iniciátory „různých provokativních kroků“. O jaké kroky se jedná, ministr neuvedl.
Země Evropské unie by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním unijních ministrů zahraničí a obrany to novinářům řekl koordinátor zahraniční a obranné politiky EU Josep Borrell. Některé země chtějí hovořit také o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí.
Ukrajina bude hlavním tématem ministerského zasedání v době, kdy z východní fronty přicházejí zprávy o zesilující ruské ofenzivě a ukrajinská města čelí mohutnějším ruským vzdušným útokům zaměřeným zejména na infrastrukturu. Své unijní kolegy budou o aktuálních potřebách země informovat ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba a ministr obrany Rustem Umerov.
„Dostali jsme spoustu varování, dopisů s dotazy, co můžeme udělat. Potřebujeme více munice i odpalovacích zařízení,“ prohlásil dnes Borrell, podle něhož by unijní země měly Kyjevu dodat zejména nové systémy protivzdušné obrany i rakety do těch, které již má k dispozici. Ukrajina v minulosti dostala několik systémů Patriot, podle pátečního prohlášení šéfa NATO Jense Stoltenberga se alianční země brzy chystají oznámit další dodávky systémů protivzdušné obrany.
Na dotaz, kde jsou tedy naše hranice – pomyslná červená linie – Landovský uvedl, že se nyní hovoří o hranici v podobě využití chemických zbraní. „To je posunutí konfliktu na jinou úroveň a Rusko by za to enormně zaplatilo,“ dodal.
Konflikt je podle velvyslance jak vystřižený z 18. nebo 19. století. Zdůraznil také, že Rusko je jasným agresorem. A proč by se Češi neměli bát utrhnout i ze svého pohodlí? A byla Fialova cesta do Kyjeva chybou? To se dozvíte již nyní v záznamu rozhovoru.
B-moll je název stupnice. V souvislosti s Čajkovským jde o jeho nádherný klavírní koncert, což nemá souvislost s těmi Střevíčky.