„Vidíme paniku jak na trzích a burzách, tak samozřejmě pumpaři zneužívají situace a ty ceny mění i několikrát za den. Podle mě se ale situace začne brzy zlepšovat, ta situace není způsobena tím, že bychom měli nedostatek paliv nebo pohonných hmot, ale nenažraností pumpařů, kteří zvyšují marže a zneužívají situace, že lidé chodí s kanystry a chtějí za každou cenu natankovat,“ řekl Křeček.
Jakmile se situace ustálí a uklidní, tak podle Křečka zvítězí konkurence a ceny se opět začnou snižovat. Jediným rizikem podle něj ale je výpadek dodávek ropy z Ruska. „Pak by ceny mohl atakovat i třeba 55 nebo 60 korun za litr,“ míní ekonom.
„Bohužel mnoho lidí nemá alternativu k tomu využívat automobil, například bydlí na vesnici a potřebují se dostat do města. Potom si tedy připlatí. Pokud se na to ale podíváme dělením našich mezd, tak si toho lidé mohou dovolit stále dost, byly i horší etapy,“ uvedl Křeček v Epicentru.
Zatím je brzy hodnotit výsledky trilaterálního jednání o válce na Ukrajině v Abú Zabí, uvedl podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Sergej Rjabkov. Rjabkov je jedním z členů delegace zastupující Rusko. Trojstranné jednání mezi Kyjevem, Moskvou a Washingtonem v SAE začalo dnes a má pokračovat ve středu.
Dnešní jednání trvala čtyři a půl hodiny se čtyřicetiminutovou přestávkou, píše TASS. Tématem diskuzí byla poválečná bezpečnost a regionální stabilita. Americký ministr zahraničí dosavadní debatu označil za velmi produktivní. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je trojstranný formát konstruktivní. Zelenskyj uvedl, že krom otázek bezpečnosti se diskutovalo také o humanitárních tématech, například výměně zajatců.
Více než 20 miliard eur (zhruba 490 miliard korun), které zbývají z evropského úvěrového programu SAFE (Security Action for Europe) na podporu obranných investic, mohou členské státy využít mimo jiné k posílení spolupráce s Ukrajinou. Peníze mohou směřovat na nákup dronů, munice a systémů protivzdušné obrany, které by státy mohly následně předat nebo prodat Ukrajině. Na dnešním briefingu to uvedl zdroj z Evropské komise.
Zhloupla, koktá, má špatný přízvuk, dělá chyby, je mrzutější, zamrzá nebo vůbec nereaguje, stěžují si Rusové na hlasovou asistentku od technologické společnosti Jandeks (Yandex) po ukrajinských útocích na datová centra firmy. Uvedl to dnes zpravodajský server The Moscow Times.
Alisa, která měla být ruskou odpovědí na Siri či Alexu amerických technologických gigantů, nyní podle uživatelů „šíleně blbne“. Alisa se potýká s problémy poté, co ukrajinské drony minulý měsíc zaútočily na ruská datová centra v Rjazaňské, Kalužské a Vladimirské oblasti, což si vynutilo přerušení jejich provozu.
Chyběly i základní potraviny
Při kontrole zásob základních potravin NKÚ zjistil, že rezervy pěti z devíti druhů základních potravin byly pod limitem stanoveným ministerstvem zemědělství. Správa podle zjištění NKÚ z letech 2016 až 2020 vyhlásila 78 veřejných zakázek na pořízení potravin, zhruba 60 procent z nich ale zrušila, protože nedostala žádné nabídky.
„Zásoby potravin máme aktuálně zhruba na 1,3 dne fungování státu. Čím nižší je potravinová soběstačnost v naší republice, tím větší důraz bohužel budeme muset dávat na potravinovou bezpečnost. A bohužel na zajištění potřebujete dostatek peněz, ale posilování role hmotných rezerv nemělo patřičnou politickou podporu,“ uvedl předseda SSHR.
NKÚ doplnil, že SSHR loni připravila novelu zákona, která by umožnila pořizovat hmotné rezervy nejen výlučně do majetku státu, ale také formou rezervace u vlastníka, což by mohlo zvýšit zájem dodavatelů, ale vláda ji do ukončení kontroly neprojednala.
Podle NKÚ přitom neplněním minimálních limitů rezerv některých potravin může být ohrožena připravenost země na krizové stavy v oblasti zásobování obyvatel potravinami. Například Velká Británie má podle Švagra dohodu s výrobci, že v případě krize budou vyrábět přednostně pro stát a za to dostávají takzvaně rezervační poplatek. Potraviny pak nemusí stát nikde skladovat ani obměňovat.........