Ekonom o rekordních cenách benzinu a nafty: Nenažranost pumpařů a zvyšování marží!
Hostem Epicentra Blesku byl hlavní ekonom BH Securities a.s. a poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček. Bude podle něj v budoucnu jízda autem nedosažitelným luxusem? Dá se proti zvyšujícím se cenám pohonných hmot nějak systémově bojovat?
„Vidíme paniku jak na trzích a burzách, tak samozřejmě pumpaři zneužívají situace a ty ceny mění i několikrát za den. Podle mě se ale situace začne brzy zlepšovat, ta situace není způsobena tím, že bychom měli nedostatek paliv nebo pohonných hmot, ale nenažraností pumpařů, kteří zvyšují marže a zneužívají situace, že lidé chodí s kanystry a chtějí za každou cenu natankovat,“ řekl Křeček.
Jakmile se situace ustálí a uklidní, tak podle Křečka zvítězí konkurence a ceny se opět začnou snižovat. Jediným rizikem podle něj ale je výpadek dodávek ropy z Ruska. „Pak by ceny mohl atakovat i třeba 55 nebo 60 korun za litr,“ míní ekonom.
„Bohužel mnoho lidí nemá alternativu k tomu využívat automobil, například bydlí na vesnici a potřebují se dostat do města. Potom si tedy připlatí. Pokud se na to ale podíváme dělením našich mezd, tak si toho lidé mohou dovolit stále dost, byly i horší etapy,“ uvedl Křeček v Epicentru.
Více než 600 000 domácností zůstalo bez proudu po nočních ruských útocích na energetickou síť v Dněpropetrovské oblasti, oznámil dnes ráno šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža na platformě Telegram.
„Nemocnice a zařízení kritické infrastruktury přecházejí na napájení z generátorů. Energetici již pracují na obnovení dodávek elektřiny, jejich práci však komplikuje neustálé ostřelování,“ napsal ráno na telegramu Hanža.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruská armáda pokračuje v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, napsal ruskojazyčný server BBC. Ukrajinská armáda dnes ráno oznámila, že její jednotky v noci na dnešek zneškodnily 137 ze 164 ruských útočných bezpilotních letounů. Podle ní ruská armáda na Ukrajinu útočila i třemi řízenými střelami Ch-59/69.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přislíbil další personální změny v tajné službě SBU. Stalo se tak po odhalení, že vysoce postavení důstojníci SBU a dalších bezpečnostních složek chránili podvodná call-centra a další podnikání zločinecké organizace, drogového kartelu zvaného Chimprom (chemický průmysl).
„Tento týden bohužel přinesl ohledně SBU zprávy, které jsou upřímně řečeno nepříjemné, ba přímo ostudné, a týkají se naprosto nepřijatelného jednání. V důsledku toho již v SBU došlo k odvoláním z funkcí a následovat budou další personální kroky. Je nezbytné, aby vyšetřování odhalilo celou pravdu o této situaci a zajistilo, že se za tyto zločiny budou zodpovídat všichni, kdo je nařídili,“ napsal Zelenskyj na telegramu.
Chyběly i základní potraviny
Při kontrole zásob základních potravin NKÚ zjistil, že rezervy pěti z devíti druhů základních potravin byly pod limitem stanoveným ministerstvem zemědělství. Správa podle zjištění NKÚ z letech 2016 až 2020 vyhlásila 78 veřejných zakázek na pořízení potravin, zhruba 60 procent z nich ale zrušila, protože nedostala žádné nabídky.
„Zásoby potravin máme aktuálně zhruba na 1,3 dne fungování státu. Čím nižší je potravinová soběstačnost v naší republice, tím větší důraz bohužel budeme muset dávat na potravinovou bezpečnost. A bohužel na zajištění potřebujete dostatek peněz, ale posilování role hmotných rezerv nemělo patřičnou politickou podporu,“ uvedl předseda SSHR.
NKÚ doplnil, že SSHR loni připravila novelu zákona, která by umožnila pořizovat hmotné rezervy nejen výlučně do majetku státu, ale také formou rezervace u vlastníka, což by mohlo zvýšit zájem dodavatelů, ale vláda ji do ukončení kontroly neprojednala.
Podle NKÚ přitom neplněním minimálních limitů rezerv některých potravin může být ohrožena připravenost země na krizové stavy v oblasti zásobování obyvatel potravinami. Například Velká Británie má podle Švagra dohodu s výrobci, že v případě krize budou vyrábět přednostně pro stát a za to dostávají takzvaně rezervační poplatek. Potraviny pak nemusí stát nikde skladovat ani obměňovat.........