„Vidíme paniku jak na trzích a burzách, tak samozřejmě pumpaři zneužívají situace a ty ceny mění i několikrát za den. Podle mě se ale situace začne brzy zlepšovat, ta situace není způsobena tím, že bychom měli nedostatek paliv nebo pohonných hmot, ale nenažraností pumpařů, kteří zvyšují marže a zneužívají situace, že lidé chodí s kanystry a chtějí za každou cenu natankovat,“ řekl Křeček.
Jakmile se situace ustálí a uklidní, tak podle Křečka zvítězí konkurence a ceny se opět začnou snižovat. Jediným rizikem podle něj ale je výpadek dodávek ropy z Ruska. „Pak by ceny mohl atakovat i třeba 55 nebo 60 korun za litr,“ míní ekonom.
„Bohužel mnoho lidí nemá alternativu k tomu využívat automobil, například bydlí na vesnici a potřebují se dostat do města. Potom si tedy připlatí. Pokud se na to ale podíváme dělením našich mezd, tak si toho lidé mohou dovolit stále dost, byly i horší etapy,“ uvedl Křeček v Epicentru.
Ministerstvo obrany upozornilo, že vojenského cvičení Koalicja 26.2 se stejně jako ČR přímo neúčastní většina takzvané koalice ochotných. Zasáhne do něj 11 ze 32 států. Česko se zapojilo formou velitelské podpory na úrovni štábů. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva Petra Hrušová. V Polsku mají armády v tomto a příštím týdnu trénovat, jak by byly schopné po skončení ruské agrese ohlídat mír na Ukrajině i bez amerických jednotek. Neúčast českých vojáků kritizoval například prezident Petr Pavel.
"Většina členů koalice ochotných, která vznikla na začátku roku 2025, se tedy manévrů přímo neúčastní. Stejně jako například Itálie, Česká republika již za předchozí vlády neschválila vyslání svých vojáků na ukrajinské území, a do aktivit koalice se zapojuje jinou formou," uvedla mluvčí.
Při rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí z tohoto týdne představili Rusové dokument, v němž mimo jiné žádali, aby Severoatlantická aliance stáhla své jednotky a základny k hranicím z roku 1997. Informoval o tom deník The New York Times (NYT). Moskva tak podle něj v ničem neustoupila od svých požadavků, které vznesla bezprostředně před zahájením rozsáhlé ruské vojenské invaze na Ukrajinu.
Spojené státy se při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války z tohoto týdne dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v NATO, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.
Chyběly i základní potraviny
Při kontrole zásob základních potravin NKÚ zjistil, že rezervy pěti z devíti druhů základních potravin byly pod limitem stanoveným ministerstvem zemědělství. Správa podle zjištění NKÚ z letech 2016 až 2020 vyhlásila 78 veřejných zakázek na pořízení potravin, zhruba 60 procent z nich ale zrušila, protože nedostala žádné nabídky.
„Zásoby potravin máme aktuálně zhruba na 1,3 dne fungování státu. Čím nižší je potravinová soběstačnost v naší republice, tím větší důraz bohužel budeme muset dávat na potravinovou bezpečnost. A bohužel na zajištění potřebujete dostatek peněz, ale posilování role hmotných rezerv nemělo patřičnou politickou podporu,“ uvedl předseda SSHR.
NKÚ doplnil, že SSHR loni připravila novelu zákona, která by umožnila pořizovat hmotné rezervy nejen výlučně do majetku státu, ale také formou rezervace u vlastníka, což by mohlo zvýšit zájem dodavatelů, ale vláda ji do ukončení kontroly neprojednala.
Podle NKÚ přitom neplněním minimálních limitů rezerv některých potravin může být ohrožena připravenost země na krizové stavy v oblasti zásobování obyvatel potravinami. Například Velká Británie má podle Švagra dohodu s výrobci, že v případě krize budou vyrábět přednostně pro stát a za to dostávají takzvaně rezervační poplatek. Potraviny pak nemusí stát nikde skladovat ani obměňovat.........