Ekonom o rekordních cenách benzinu a nafty: Nenažranost pumpařů a zvyšování marží!
Hostem Epicentra Blesku byl hlavní ekonom BH Securities a.s. a poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček. Bude podle něj v budoucnu jízda autem nedosažitelným luxusem? Dá se proti zvyšujícím se cenám pohonných hmot nějak systémově bojovat?
„Vidíme paniku jak na trzích a burzách, tak samozřejmě pumpaři zneužívají situace a ty ceny mění i několikrát za den. Podle mě se ale situace začne brzy zlepšovat, ta situace není způsobena tím, že bychom měli nedostatek paliv nebo pohonných hmot, ale nenažraností pumpařů, kteří zvyšují marže a zneužívají situace, že lidé chodí s kanystry a chtějí za každou cenu natankovat,“ řekl Křeček.
Jakmile se situace ustálí a uklidní, tak podle Křečka zvítězí konkurence a ceny se opět začnou snižovat. Jediným rizikem podle něj ale je výpadek dodávek ropy z Ruska. „Pak by ceny mohl atakovat i třeba 55 nebo 60 korun za litr,“ míní ekonom.
„Bohužel mnoho lidí nemá alternativu k tomu využívat automobil, například bydlí na vesnici a potřebují se dostat do města. Potom si tedy připlatí. Pokud se na to ale podíváme dělením našich mezd, tak si toho lidé mohou dovolit stále dost, byly i horší etapy,“ uvedl Křeček v Epicentru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) oceňuje, že se Evropská rada dohodla a bude součástí mezinárodních jednání o Ukrajině. Zastoupení zemí má za vyvážené a považuje za důležité, že díky účasti Polska budou u vyjednávání i země Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko). Sdělil to dnes na dotaz ČTK. Za důležitou pokládá účast Polska i předseda Starostů Vít Rakušan.
Předseda Evropské rady António Costa v pátek večer na závěr neformálního summitu v Dublinu oznámil, že Evropu budou při jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Spojené království a představitelé unijních institucí. Debata Evropské rady k otázce evropského zástupce pro mírové rozhovory s Ruskem zesílila poté, co se poslední kolo jednání tento týden uskutečnilo v trojstranném formátu USA-Ukrajina-Rusko.
Při rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí z tohoto týdne představili Rusové dokument, v němž mimo jiné žádali, aby Severoatlantická aliance stáhla své jednotky a základny k hranicím z roku 1997. Informoval o tom deník The New York Times (NYT). Moskva tak podle něj v ničem neustoupila od svých požadavků, které vznesla bezprostředně před zahájením rozsáhlé ruské vojenské invaze na Ukrajinu.
Chyběly i základní potraviny
Při kontrole zásob základních potravin NKÚ zjistil, že rezervy pěti z devíti druhů základních potravin byly pod limitem stanoveným ministerstvem zemědělství. Správa podle zjištění NKÚ z letech 2016 až 2020 vyhlásila 78 veřejných zakázek na pořízení potravin, zhruba 60 procent z nich ale zrušila, protože nedostala žádné nabídky.
„Zásoby potravin máme aktuálně zhruba na 1,3 dne fungování státu. Čím nižší je potravinová soběstačnost v naší republice, tím větší důraz bohužel budeme muset dávat na potravinovou bezpečnost. A bohužel na zajištění potřebujete dostatek peněz, ale posilování role hmotných rezerv nemělo patřičnou politickou podporu,“ uvedl předseda SSHR.
NKÚ doplnil, že SSHR loni připravila novelu zákona, která by umožnila pořizovat hmotné rezervy nejen výlučně do majetku státu, ale také formou rezervace u vlastníka, což by mohlo zvýšit zájem dodavatelů, ale vláda ji do ukončení kontroly neprojednala.
Podle NKÚ přitom neplněním minimálních limitů rezerv některých potravin může být ohrožena připravenost země na krizové stavy v oblasti zásobování obyvatel potravinami. Například Velká Británie má podle Švagra dohodu s výrobci, že v případě krize budou vyrábět přednostně pro stát a za to dostávají takzvaně rezervační poplatek. Potraviny pak nemusí stát nikde skladovat ani obměňovat.........