Ekonom o rekordních cenách benzinu a nafty: Nenažranost pumpařů a zvyšování marží!
Hostem Epicentra Blesku byl hlavní ekonom BH Securities a.s. a poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček. Bude podle něj v budoucnu jízda autem nedosažitelným luxusem? Dá se proti zvyšujícím se cenám pohonných hmot nějak systémově bojovat?
„Vidíme paniku jak na trzích a burzách, tak samozřejmě pumpaři zneužívají situace a ty ceny mění i několikrát za den. Podle mě se ale situace začne brzy zlepšovat, ta situace není způsobena tím, že bychom měli nedostatek paliv nebo pohonných hmot, ale nenažraností pumpařů, kteří zvyšují marže a zneužívají situace, že lidé chodí s kanystry a chtějí za každou cenu natankovat,“ řekl Křeček.
Jakmile se situace ustálí a uklidní, tak podle Křečka zvítězí konkurence a ceny se opět začnou snižovat. Jediným rizikem podle něj ale je výpadek dodávek ropy z Ruska. „Pak by ceny mohl atakovat i třeba 55 nebo 60 korun za litr,“ míní ekonom.
„Bohužel mnoho lidí nemá alternativu k tomu využívat automobil, například bydlí na vesnici a potřebují se dostat do města. Potom si tedy připlatí. Pokud se na to ale podíváme dělením našich mezd, tak si toho lidé mohou dovolit stále dost, byly i horší etapy,“ uvedl Křeček v Epicentru.
Ukrajinské drony zaútočily na Omsk na Sibiři, vzdálený tisíce kilometrů od hranic. O náletu informoval gubernátor, drony podle sociálních médií napadly místní rafinérii, považovanou za největší v Rusku.
„Síly protivzdušné obrany odrážejí nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Omskou oblast,“ napsal gubernátor Vitalij Chocenko na sociální síti. V dalším příspěvku nabádal lidi, aby nevycházeli na ulici, nesledovali palbu protivzdušné obrany, nepořizovali záběry a nezveřejňovali je. V Omsku bylo po vyhlášení leteckého poplachu uzavřeno místní letiště, píší ruská média. Nálet - soudě podle gubernátorových příspěvků na telegramu - trval několik hodin.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí.
„Vedení a zaměstnanci ruského ministerstva zahraničí s hlubokým zármutkem oznamují náhlé úmrtí Alexandra Nikitiče Darčijeva 11. listopadu,“ uvedlo ministerstvo na svém webu. Zesnulého označilo za „vynikajícího diplomata“ a „brilantního znalce problematiky Spojených států“. Více inforamcí zde.
„Já v Dublinu budu mít schůzku i s prezidentem Zelenským,“ potvrdil dnes Andrej Babiš (ANO) v pořadu Blesku Ptám se, pane premiére. „S panem Zelenským - on mě požádal o schůzku - my jsme se už setkali v Jerevaně, je tam (na Ukrajině) Karel Havlíček na cestě, určitě mě bude zajímat jeho názor. Já si myslím, že i on by měl mít zájem, aby ta válka skončila, aspoň v to doufám,“ uvedl Babiš ve studiu Blesku.
„Evropa musí konečně si říct, kdo a jak bude za nás vyjednávat, přece není možné, aby my jsme všechno platili a vlastně nám nevadilo, že ta válka pokračuje. Ta válka musí skončit a Ukrajina musí dostat peníze na rekonstrukci Ukrajiny,“ dodal Babiš.
Chyběly i základní potraviny
Při kontrole zásob základních potravin NKÚ zjistil, že rezervy pěti z devíti druhů základních potravin byly pod limitem stanoveným ministerstvem zemědělství. Správa podle zjištění NKÚ z letech 2016 až 2020 vyhlásila 78 veřejných zakázek na pořízení potravin, zhruba 60 procent z nich ale zrušila, protože nedostala žádné nabídky.
„Zásoby potravin máme aktuálně zhruba na 1,3 dne fungování státu. Čím nižší je potravinová soběstačnost v naší republice, tím větší důraz bohužel budeme muset dávat na potravinovou bezpečnost. A bohužel na zajištění potřebujete dostatek peněz, ale posilování role hmotných rezerv nemělo patřičnou politickou podporu,“ uvedl předseda SSHR.
NKÚ doplnil, že SSHR loni připravila novelu zákona, která by umožnila pořizovat hmotné rezervy nejen výlučně do majetku státu, ale také formou rezervace u vlastníka, což by mohlo zvýšit zájem dodavatelů, ale vláda ji do ukončení kontroly neprojednala.
Podle NKÚ přitom neplněním minimálních limitů rezerv některých potravin může být ohrožena připravenost země na krizové stavy v oblasti zásobování obyvatel potravinami. Například Velká Británie má podle Švagra dohodu s výrobci, že v případě krize budou vyrábět přednostně pro stát a za to dostávají takzvaně rezervační poplatek. Potraviny pak nemusí stát nikde skladovat ani obměňovat.........