Analytik: Putin narazil kvůli chybné taktice. Civilní obyvatelstvo teď kvůli tomu trpí
Ruští vojáci dál útočí na ukrajinská města. Přibývá zasažených obytných budov a zraněných i mrtvých civilistů. Kvůli otevření humanitárních koridorů slíbilo Rusko pozastavení palby. Únikové cesty vedou ale pouze do Ruska a Běloruska. To Kyjev označil za nepřijatelné a požaduje otevření koridorů směrem na Západ. O tom, proč dochází k útokům Rusů na civilní obyvatelstvé, hovořil ve studiu Blesku bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu politologických studií na Univerzitě Karlově.
Útoky na civilisty a jejich úmrtí na Ukrajině jsou smutným důsledkem tvrdého postupu Ruska, který však provází na Ukrajině chyby, špatné závěry i jistá frustrace Rusů z toho, že se jejich původní cíl nedaří naplnit.
Rusové se proto nezdráhají ani válečných zvěrstev. „Obávám se, že v těchto dnech jsou to určitě záběry, které uvidíme více a více. V zásadě jde o to, že v té první fázi války se Rusko toho svého maximalistického cíle pokoušelo dosáhnout velmi rychlým postupem, kde se spíše vyhýbali přímým střetům - ať už tedy útokům na civilní objekty, tak vůbec srážkám s ukrajinskou armádou. Hlavním cílem byl sprint ke Kyjevu a dosáhnout kapitulace Ukrajiny během prvních dnů. Evidentně to nevyšlo. Byla to poměrně zásadní mis kalkulace,“ uvedl Smetana.
Rusko proto přešlo na nový plán - a spustilo velmi tvrdé útoky proti městům i za pomoci těžké techniky i za cenu většího počtu civilních obětí. Útoky na civilní obyvatelstvo jsou tak dle analytika známkou přehodnocení původně chybné taktiky.
„Útočení na civilní cíle je však něco, co je v rozporu s mezinárodním válečným právěm a v tomto smyslu je to samozřejmě odsouzeníhodná praktika v jakémkoliv směru,“ podotkl Smetana. "Civilní oběti jsou daň za to, že Rusku původní taktika nevyšla a snaží se o tu tvrdší taktiku," dodal.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva oznámil, že od počátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo nebo bylo zraněno 1207 civilistů.
Kreml v současnosti považuje obnovu dodávek ruského plynu do Evropské unie přes Ukrajinu za nerealizovatelnou. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ale nevyloučil, že by se prodej mohl obnovit v budoucnu. Záležet podle něj bude na přáních a možnostech kupujících i prodejců.
Spojené státy podle deníku The Wall Street Journal při zářijových jednáních v Moskvě a Kyjevě navrhly obnovit přepravu ruského plynu přes Ukrajinu, a to prostřednictvím amerických zprostředkovatelů. Návrh měl být součástí širší dohody o energetickém příměří a mohl by sloužit jako pobídka pro ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války.
Estonsko vyhostilo ruského občana Leonida Karabeškina, kterému zároveň zakázalo vstup do schengenského prostoru. Podle estonské bezpečnostní služby KAPO měl vazby na ruské zpravodajské služby a osoby působící v jejich zájmu. Vyhoštění mělo zabránit činnosti, která podle estonských úřadů ohrožuje bezpečnost země i Evropy.
Mluvčí KAPO uvedla, že Karabeškin pravidelně cestoval do Ruska, kde se setkával s lidmi napojenými na ruské tajné služby. Někteří z nich jsou podle ní na sankčních seznamech Evropské unie a Ukrajiny. Informoval o tom estonský veřejnoprávní server ERR.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil rotaci vojáků a přeskupování sil během příměří za běžnou praxi. Podle něj lze předpokládat, že stejně postupovala i ukrajinská armáda. Podrobnosti o aktivitách ruských jednotek ale podle svých slov nezná.
Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se během příměří podařilo do Olešek dopravit potřebnou humanitární pomoc a evakuovat téměř 800 lidí. Ruská ombudsmanka Jana Lantratovová následně uvedla, že se s Trumpovou dohodla na pravidelném dovozu humanitární pomoci do města každý měsíc.
Francouzský deník Le Monde s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že příměří dojednaly ukrajinská a ruská vojenská rozvědka, které spolu komunikují kvůli výměnám zajatců a těl padlých. Jednání podle listu trvala několik měsíců a humanitární operaci organizovali ombudsmani obou zemí. Zprostředkování bylo veřejně prezentováno jako úspěch Melanie Trumpové.
To jsou jen pindy. Ten darebak vi,co dela. Koridory, ktere zamerne nejdriv odsouhlasili jen do Ruska a Beloruska, ted jakoze ustupkem povoli na zapad. Vyzene tim statisice, miliony lidi do Evropy. Ceho se Evropa boji? Samozrejme uprchliku. Stara dobra Evropa je rasisticka, xenofobni, plna predsudku a steteotypu, a pekelne se boji vseho ciziho. Hlavne neprijit o sve pohodli, korytka, nacpanej zaludek a backory u krbu. Humanita se jaksi vytratila. Takze ten rudej parcha.nt timhle do budoucna rozlozi Evropu, coz je prijemnej bonus pro nej, a rozsakruje Ukrajinu na hadry ve jmenu budovani noveho zasra.neho Sovetskeho svazu. Bolsevik odpornej. Kez se mylim…