Analytik: Putin narazil kvůli chybné taktice. Civilní obyvatelstvo teď kvůli tomu trpí
Ruští vojáci dál útočí na ukrajinská města. Přibývá zasažených obytných budov a zraněných i mrtvých civilistů. Kvůli otevření humanitárních koridorů slíbilo Rusko pozastavení palby. Únikové cesty vedou ale pouze do Ruska a Běloruska. To Kyjev označil za nepřijatelné a požaduje otevření koridorů směrem na Západ. O tom, proč dochází k útokům Rusů na civilní obyvatelstvé, hovořil ve studiu Blesku bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu politologických studií na Univerzitě Karlově.
Útoky na civilisty a jejich úmrtí na Ukrajině jsou smutným důsledkem tvrdého postupu Ruska, který však provází na Ukrajině chyby, špatné závěry i jistá frustrace Rusů z toho, že se jejich původní cíl nedaří naplnit.
Rusové se proto nezdráhají ani válečných zvěrstev. „Obávám se, že v těchto dnech jsou to určitě záběry, které uvidíme více a více. V zásadě jde o to, že v té první fázi války se Rusko toho svého maximalistického cíle pokoušelo dosáhnout velmi rychlým postupem, kde se spíše vyhýbali přímým střetům - ať už tedy útokům na civilní objekty, tak vůbec srážkám s ukrajinskou armádou. Hlavním cílem byl sprint ke Kyjevu a dosáhnout kapitulace Ukrajiny během prvních dnů. Evidentně to nevyšlo. Byla to poměrně zásadní mis kalkulace,“ uvedl Smetana.
Rusko proto přešlo na nový plán - a spustilo velmi tvrdé útoky proti městům i za pomoci těžké techniky i za cenu většího počtu civilních obětí. Útoky na civilní obyvatelstvo jsou tak dle analytika známkou přehodnocení původně chybné taktiky.
„Útočení na civilní cíle je však něco, co je v rozporu s mezinárodním válečným právěm a v tomto smyslu je to samozřejmě odsouzeníhodná praktika v jakémkoliv směru,“ podotkl Smetana. "Civilní oběti jsou daň za to, že Rusku původní taktika nevyšla a snaží se o tu tvrdší taktiku," dodal.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva oznámil, že od počátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo nebo bylo zraněno 1207 civilistů.
Kazachstán v květnu vyvezl první ropu do Německa prostřednictvím ruského ropovodu Družba - 100.000 tun. Zájem o kazachstánskou ropu mají v době sankcí vztahujících se na fosilní paliva z Ruska také další evropské země, před dvěma týdny o jejích dodávkách jednal v Astaně slovenský premiér Robert Fico.
Kazachstánská ropná společnost TCO, kterou z poloviny vlastní americká energetická společnost Chevron a ve které má 25 procent akcií další americká společnost ExxonMobil, v poslední době zvyšuje produkci. Pětiprocentní podíl v TCO má ruská společnost Lukoil.
Kazachstán leží ve vnitrozemí. Při vývozu energetických surovin je tak silně závislý na sousedním Rusku, které bylo zasaženo západními sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu.
Při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynulo pět lidí a dalších 23 utrpělo zranění. Na síti Telegram to napsal šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Zpřesnil tak původní bilanci. Jeden z těžce zraněných v nemocnici zemřel, čímž počet mrtvých vzrostl na pět. Stav čtyř zraněných označil Lysak za vážný.
Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.
To jsou jen pindy. Ten darebak vi,co dela. Koridory, ktere zamerne nejdriv odsouhlasili jen do Ruska a Beloruska, ted jakoze ustupkem povoli na zapad. Vyzene tim statisice, miliony lidi do Evropy. Ceho se Evropa boji? Samozrejme uprchliku. Stara dobra Evropa je rasisticka, xenofobni, plna predsudku a steteotypu, a pekelne se boji vseho ciziho. Hlavne neprijit o sve pohodli, korytka, nacpanej zaludek a backory u krbu. Humanita se jaksi vytratila. Takze ten rudej parcha.nt timhle do budoucna rozlozi Evropu, coz je prijemnej bonus pro nej, a rozsakruje Ukrajinu na hadry ve jmenu budovani noveho zasra.neho Sovetskeho svazu. Bolsevik odpornej. Kez se mylim…