Útoky na civilisty a jejich úmrtí na Ukrajině jsou smutným důsledkem tvrdého postupu Ruska, který však provází na Ukrajině chyby, špatné závěry i jistá frustrace Rusů z toho, že se jejich původní cíl nedaří naplnit.
Rusové se proto nezdráhají ani válečných zvěrstev. „Obávám se, že v těchto dnech jsou to určitě záběry, které uvidíme více a více. V zásadě jde o to, že v té první fázi války se Rusko toho svého maximalistického cíle pokoušelo dosáhnout velmi rychlým postupem, kde se spíše vyhýbali přímým střetům - ať už tedy útokům na civilní objekty, tak vůbec srážkám s ukrajinskou armádou. Hlavním cílem byl sprint ke Kyjevu a dosáhnout kapitulace Ukrajiny během prvních dnů. Evidentně to nevyšlo. Byla to poměrně zásadní mis kalkulace,“ uvedl Smetana.
Rusko proto přešlo na nový plán - a spustilo velmi tvrdé útoky proti městům i za pomoci těžké techniky i za cenu většího počtu civilních obětí. Útoky na civilní obyvatelstvo jsou tak dle analytika známkou přehodnocení původně chybné taktiky.
„Útočení na civilní cíle je však něco, co je v rozporu s mezinárodním válečným právěm a v tomto smyslu je to samozřejmě odsouzeníhodná praktika v jakémkoliv směru,“ podotkl Smetana. "Civilní oběti jsou daň za to, že Rusku původní taktika nevyšla a snaží se o tu tvrdší taktiku," dodal.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva oznámil, že od počátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo nebo bylo zraněno 1207 civilistů.
Zelenskyj dnes přislíbil další personální změny v tajné službě SBU. Stalo se tak po odhalení, že vysoce postavení důstojníci SBU a dalších bezpečnostních složek chránili podvodná call-centra a další podnikání zločinecké organizace, drogového kartelu zvaného Chimprom (chemický průmysl).
„Tento týden bohužel přinesl ohledně SBU zprávy, které jsou upřímně řečeno nepříjemné, ba přímo ostudné, a týkají se naprosto nepřijatelného jednání. V důsledku toho již v SBU došlo k odvoláním z funkcí a následovat budou další personální kroky. Je nezbytné, aby vyšetřování odhalilo celou pravdu o této situaci a zajistilo, že se za tyto zločiny budou zodpovídat všichni, kdo je nařídili,“ napsal Zelenskyj na telegramu.
Oznámil současně, že schválil návrh zákona, který obnoví povinnost všech příslušníků SBU podávat majetková přiznání. „Tím se zajistí, že jejich životní styl a majetek budou podléhat kontrole a odpovědnosti, stejně jako je tomu v jiných státních orgánech, a to nejen v rámci bezpečnostních složek,“ dodal Zelenskyj a vyzval poslance, aby zákon neprodleně přijali.
Evropské země včetně Francie se zúčastní mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která se za zprostředkování Spojených států uskuteční 10. a 11. listopadu v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Zabí.
Podle agentury AFP to dnes v rozhovoru se stanicí RTL uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Neupřesnil však, která z evropských zemí se dialogu zúčastní. „Dosavadní jednání se někdy konala bez účasti Evropanů, jindy za jejich přítomnosti. Tentokrát se jich zúčastní. Francie tam bude a nechá zaznít evropský hlas,“ prohlásil Barrot.
„V posledních týdnech se Evropané ozvali a americkým zprostředkovatelům dali najevo, že žádná diskuse o budoucnosti tohoto kontinentu nemůže opomenout naše očekávání a požadavky,“ pokračoval Barrot.
Evropa by pro jednání s Ruskem o konfliktu na Ukrajině měla podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) vybrat jednu osobnost a vybavit ji volným mandátem, protože názory zemí na ukončení ruské agrese se liší. Ohledně možného zapojení prezidenta Petra Pavla, s nímž mají Motoristé napjaté vztahy, Macinka v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News uvedl, že by to bylo pro Česko prestižní, na druhou stranu podle něj jméno českého prezidenta nikde oficiálně nezaznělo.
Že by se Pavel mohl stát vyjednavačem, psal před 14 dny britský zpravodajský web The Telegraph.„Myslím, že nebude možné se shodnout na tom, co konkrétně tam ten člověk má zastávat. Spíše doufám, že bude Evropa schopná říct, pojďme vybrat nějakou osobnost, dejme jí volnější mandát a nechme ji ukázat, co dokáže, aniž bychom ji svazovali názory té či oné země, protože názory se liší,“ uvedl Macinka.
Šéf české diplomacie zmínil telefonát finského prezidenta a norského premiéra s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a snahy italské premiérky Giorgie Meloniové. The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s Putinem o ukončení války na Ukrajině. Pavel ve čtvrtek podotkl, že o jménech se nejednalo.
To jsou jen pindy. Ten darebak vi,co dela. Koridory, ktere zamerne nejdriv odsouhlasili jen do Ruska a Beloruska, ted jakoze ustupkem povoli na zapad. Vyzene tim statisice, miliony lidi do Evropy. Ceho se Evropa boji? Samozrejme uprchliku. Stara dobra Evropa je rasisticka, xenofobni, plna predsudku a steteotypu, a pekelne se boji vseho ciziho. Hlavne neprijit o sve pohodli, korytka, nacpanej zaludek a backory u krbu. Humanita se jaksi vytratila. Takze ten rudej parcha.nt timhle do budoucna rozlozi Evropu, coz je prijemnej bonus pro nej, a rozsakruje Ukrajinu na hadry ve jmenu budovani noveho zasra.neho Sovetskeho svazu. Bolsevik odpornej. Kez se mylim…