Analytik: Putin narazil kvůli chybné taktice. Civilní obyvatelstvo teď kvůli tomu trpí
Ruští vojáci dál útočí na ukrajinská města. Přibývá zasažených obytných budov a zraněných i mrtvých civilistů. Kvůli otevření humanitárních koridorů slíbilo Rusko pozastavení palby. Únikové cesty vedou ale pouze do Ruska a Běloruska. To Kyjev označil za nepřijatelné a požaduje otevření koridorů směrem na Západ. O tom, proč dochází k útokům Rusů na civilní obyvatelstvé, hovořil ve studiu Blesku bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu politologických studií na Univerzitě Karlově.
Útoky na civilisty a jejich úmrtí na Ukrajině jsou smutným důsledkem tvrdého postupu Ruska, který však provází na Ukrajině chyby, špatné závěry i jistá frustrace Rusů z toho, že se jejich původní cíl nedaří naplnit.
Rusové se proto nezdráhají ani válečných zvěrstev. „Obávám se, že v těchto dnech jsou to určitě záběry, které uvidíme více a více. V zásadě jde o to, že v té první fázi války se Rusko toho svého maximalistického cíle pokoušelo dosáhnout velmi rychlým postupem, kde se spíše vyhýbali přímým střetům - ať už tedy útokům na civilní objekty, tak vůbec srážkám s ukrajinskou armádou. Hlavním cílem byl sprint ke Kyjevu a dosáhnout kapitulace Ukrajiny během prvních dnů. Evidentně to nevyšlo. Byla to poměrně zásadní mis kalkulace,“ uvedl Smetana.
Rusko proto přešlo na nový plán - a spustilo velmi tvrdé útoky proti městům i za pomoci těžké techniky i za cenu většího počtu civilních obětí. Útoky na civilní obyvatelstvo jsou tak dle analytika známkou přehodnocení původně chybné taktiky.
„Útočení na civilní cíle je však něco, co je v rozporu s mezinárodním válečným právěm a v tomto smyslu je to samozřejmě odsouzeníhodná praktika v jakémkoliv směru,“ podotkl Smetana. "Civilní oběti jsou daň za to, že Rusku původní taktika nevyšla a snaží se o tu tvrdší taktiku," dodal.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva oznámil, že od počátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo nebo bylo zraněno 1207 civilistů.
„Já v Dublinu budu mít schůzku i s prezidentem Zelenským,“ potvrdil dnes Andrej Babiš (ANO) v pořadu Blesku Ptám se, pane premiére. „S panem Zelenským - on mě požádal o schůzku - my jsme se už setkali v Jerevaně, je tam (na Ukrajině) Karel Havlíček na cestě, určitě mě bude zajímat jeho názor. Já si myslím, že i on by měl mít zájem, aby ta válka skončila, aspoň v to doufám,“ uvedl Babiš ve studiu Blesku.
„Evropa musí konečně si říct, kdo a jak bude za nás vyjednávat, přece není možné, aby my jsme všechno platili a vlastně nám nevadilo, že ta válka pokračuje. Ta válka musí skončit a Ukrajina musí dostat peníze na rekonstrukci Ukrajiny,“ dodal Babiš.
Rusko bude spokojeno jedině až poté, co dosáhne vítězství a podpisu mírové dohody podle svých podmínek, odvětil hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij podle ruských agentur na otázku, zda je ruská strana spokojena s výsledky jednání v Abú Zabí. Vyloučil jakoukoliv možnost výměny území s Ukrajinou v rámci mírové dohody a předpověděl, že se bude dále rozšiřovat „nárazníková zóna“ u hranic s Ukrajinou. Medinskij rovněž uvedl, že pokud by se podařilo vytvořit „spravedlivý bezpečnostní systém“ pro Evropu, pomohlo by to zajistit mír na kontinentu na celá desetiletí, či dokonce staletí.
Mír a svoboda nejsou podle prezidenta Petra Pavla nárokem, se kterým se lidé mohou obrátit na vládu, a požadovat, aby jim je zajistila. Jsou věcí všech. Řekl to dnes u příležitosti Dne válečných veteránů na pražském Vítkově, kde si válečné hrdiny slavnostním nástupem tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i veřejnost. Veterány uctili položením věnců.
„Vidíme i v dnešní době, že stále umírají lidé, stále lidé přicházejí o to nejcennější, co mají, a není to jenom v místě, které by bylo izolované a jehož dopady by se nás netýkaly. Týkají se nás a můžou se nás týkat ještě více, pokud konflikt na Ukrajině neskončí alespoň zčásti spravedlivým mírem pro Ukrajinu jako napadenou zemi. Je proto důležité, abychom vnímali svobodu a mír jako něco, za co musíme něco obětovat a k čemu musíme přispět každý z nás,“ uvedl prezident.
To jsou jen pindy. Ten darebak vi,co dela. Koridory, ktere zamerne nejdriv odsouhlasili jen do Ruska a Beloruska, ted jakoze ustupkem povoli na zapad. Vyzene tim statisice, miliony lidi do Evropy. Ceho se Evropa boji? Samozrejme uprchliku. Stara dobra Evropa je rasisticka, xenofobni, plna predsudku a steteotypu, a pekelne se boji vseho ciziho. Hlavne neprijit o sve pohodli, korytka, nacpanej zaludek a backory u krbu. Humanita se jaksi vytratila. Takze ten rudej parcha.nt timhle do budoucna rozlozi Evropu, coz je prijemnej bonus pro nej, a rozsakruje Ukrajinu na hadry ve jmenu budovani noveho zasra.neho Sovetskeho svazu. Bolsevik odpornej. Kez se mylim…