Analytik: Putin narazil kvůli chybné taktice. Civilní obyvatelstvo teď kvůli tomu trpí

Video se připravuje ...
Aktualizováno -
7. března 2022
•
15:43
Autor: Markéta Volfová, Pavlína Horáková - 
7. března 2022
•
14:00

Ruští vojáci dál útočí na ukrajinská města. Přibývá zasažených obytných budov a zraněných i mrtvých civilistů. Kvůli otevření humanitárních koridorů slíbilo Rusko pozastavení palby. Únikové cesty vedou ale pouze do Ruska a Běloruska. To Kyjev označil za nepřijatelné a požaduje otevření koridorů směrem na Západ. O tom, proč dochází k útokům Rusů na civilní obyvatelstvé, hovořil ve studiu Blesku bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu politologických studií na Univerzitě Karlově.

Útoky na civilisty a jejich úmrtí na Ukrajině jsou smutným důsledkem tvrdého postupu Ruska, který však provází na Ukrajině chyby, špatné závěry i jistá frustrace Rusů z toho, že se jejich původní cíl nedaří naplnit.

Rusové se proto nezdráhají ani válečných zvěrstev. „Obávám se, že v těchto dnech jsou to určitě záběry, které uvidíme více a více. V zásadě jde o to, že v té první fázi války se Rusko toho svého maximalistického cíle pokoušelo dosáhnout velmi rychlým postupem, kde se spíše vyhýbali přímým střetům - ať už tedy útokům na civilní objekty, tak vůbec srážkám s ukrajinskou armádou. Hlavním cílem byl sprint ke Kyjevu a dosáhnout kapitulace Ukrajiny během prvních dnů. Evidentně to nevyšlo. Byla to poměrně zásadní mis kalkulace,“ uvedl Smetana.

Rusko proto přešlo na nový plán - a spustilo velmi tvrdé útoky proti městům i za pomoci těžké techniky i za cenu většího počtu civilních obětí. Útoky na civilní obyvatelstvo jsou tak dle analytika známkou přehodnocení původně chybné taktiky.

„Útočení na civilní cíle je však něco, co je v rozporu s mezinárodním válečným právěm a v tomto smyslu je to samozřejmě odsouzeníhodná praktika v jakémkoliv směru,“ podotkl Smetana. "Civilní oběti jsou daň za to, že Rusku původní taktika nevyšla a snaží se o tu tvrdší taktiku," dodal.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva oznámil, že od počátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo nebo bylo zraněno 1207 civilistů.

Válka Rusko vs. Ukrajina
15:52
Dnes

Premiér Andrej Babiš (ANO) oceňuje, že se Evropská rada dohodla a bude součástí mezinárodních jednání o Ukrajině. Zastoupení zemí má za vyvážené a považuje za důležité, že díky účasti Polska budou u vyjednávání i země Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko). Sdělil to dnes na dotaz ČTK. Za důležitou pokládá účast Polska i předseda Starostů Vít Rakušan.

Předseda Evropské rady António Costa v pátek večer na závěr neformálního summitu v Dublinu oznámil, že Evropu budou při jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Spojené království a představitelé unijních institucí. Debata Evropské rady k otázce evropského zástupce pro mírové rozhovory s Ruskem zesílila poté, co se poslední kolo jednání tento týden uskutečnilo v trojstranném formátu USA-Ukrajina-Rusko.

14:13
Dnes

Ministerstvo obrany upozornilo, že vojenského cvičení Koalicja 26.2 se stejně jako ČR přímo neúčastní většina takzvané koalice ochotných. Zasáhne do něj 11 ze 32 států. Česko se zapojilo formou velitelské podpory na úrovni štábů. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva Petra Hrušová. V Polsku mají armády v tomto a příštím týdnu trénovat, jak by byly schopné po skončení ruské agrese ohlídat mír na Ukrajině i bez amerických jednotek. Neúčast českých vojáků kritizoval například prezident Petr Pavel.

"Většina členů koalice ochotných, která vznikla na začátku roku 2025, se tedy manévrů přímo neúčastní. Stejně jako například Itálie, Česká republika již za předchozí vlády neschválila vyslání svých vojáků na ukrajinské území, a do aktivit koalice se zapojuje jinou formou," uvedla mluvčí.

12:20
Dnes

Při rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí z tohoto týdne představili Rusové dokument, v němž mimo jiné žádali, aby Severoatlantická aliance stáhla své jednotky a základny k hranicím z roku 1997. Informoval o tom deník The New York Times (NYT). Moskva tak podle něj v ničem neustoupila od svých požadavků, které vznesla bezprostředně před zahájením rozsáhlé ruské vojenské invaze na Ukrajinu.

Zobrazit celý článek
blamal ( 8. března 2022 01:04 )

To jsou jen pindy. Ten darebak vi,co dela. Koridory, ktere zamerne nejdriv odsouhlasili jen do Ruska a Beloruska, ted jakoze ustupkem povoli na zapad. Vyzene tim statisice, miliony lidi do Evropy. Ceho se Evropa boji? Samozrejme uprchliku. Stara dobra Evropa je rasisticka, xenofobni, plna predsudku a steteotypu, a pekelne se boji vseho ciziho. Hlavne neprijit o sve pohodli, korytka, nacpanej zaludek a backory u krbu. Humanita se jaksi vytratila. Takze ten rudej parcha.nt timhle do budoucna rozlozi Evropu, coz je prijemnej bonus pro nej, a rozsakruje Ukrajinu na hadry ve jmenu budovani noveho zasra.neho Sovetskeho svazu. Bolsevik odpornej. Kez se mylim…

Berry07 ( 8. března 2022 00:06 )

Ne, nemůže. Přemýšlej. Jak by asi stříleli přes paneláky? Asi tak jenom ve směru ulice a hlavně by neviděli na co. Nemluvě o tom, že by nebyli tak blbí, aby na sebe a civily přitahovali pozornost. Navíc mají Ukrajinci jistě těžkou techniku maskovanou, na rozdíl od Rusů.

LuCo ( 7. března 2022 16:34 )

Co Čech to fotbalový a hokejový trenér, teď navíc i generál..

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa