Dlouhý: Češi na home office ztrácí pracovní návyky. A vzdělávání dostává velkou ránu
Řadu lidí nadzvedl šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý ze židle svým výrokem o tom, že home office je placenou dovolenou, občasně přerušenou prací. V pořadu Epicentrum přiznal, že se k němu dostaly jak velmi negativní, tak souhlasné ohlasy, ale i to, že sám je někdy kvůli pandemii nucený pracovat z domova. Vysvětlil také, proč se mu nelíbí návrh na bonus k nemocenské covidovým pacientům, a jak si představuje rozvolňování.
„Já jsem přesvědčený, že všechna tato opatření povedou ke ztrátě disciplíny a základních pracovních návyků. Je to samozřejmě případ od případu,“ vysvětluje své tvrzení Dlouhý s tím, že v některých případech je práce distanční formou užitečnější. Jako příklad zmiňuje nejen své časté pracovní cesty do Londýna, které se ukázaly jako zbytné. „Když jsme před třemi, čtyřmi týdny měli velký nárůst případů na komoře, sám jsem pracoval hlavně z domova,“ dodává.
Pracovní morálka se podle něj velmi podepisuje hlavně na žácích a studentech: „Vzdělávací systém tím dostává velkou ránu. Měl jsem na víkend svého vnuka a ptal jsem se ho, jak probíhá ta distanční výuka. Myslím, že se profesoři té konkrétní školy snaží, ale stejně to není ono.“ A právě školy jsou místem, kde by šéf Hospodářské komory začal z rozvolňováním: „Kdybychom do školy poslali alespoň žáky základních škol.“
Nezůstává ale pouze u nich, je přesvědčená, že by se lockdown měl od března mírnit i v menších prodejnách: „Hospodářská komora je připravená celý únor akceptovat opatření. Nechceme ta pravidla porušovat. Ale pokud tady ta pandemie stále bude, musíme se bavit o tom, co rozvolnit, jak rozvolnit. Když funguje malá zelenina, proč by podobně nemohl fungovat malý švec, nebo prodejce obuvi,“ upřesňuje.
Tento týden vláda přišla hned s několika návrhy, jak dopady pandemie mírnit. Zatímco tisícová kompenzace pro podnikatele má podle něj šanci na úspěch, hůř to vidí s bonusem k nemocenské: „Eticky mi připadá složité, když má někdo jinou těžkou nemoc a je finančně znevýhodněn proti někomu, kdo má covid. Zase to nějakým způsobem zamrazí pracovní trh. Vyvolává to v lidech pocit, že se nic neděje, nemusí nad ničím přemýšlet,“ říká prezident komory a přidává, že je potřeba především hledat způsob, jak žít a podnikat s covidem.
I přesto, že minimální mzda v Česku na začátku letošního roku vzrostla o 600 korun, stále patří k nejnižším v celé Evropské unii. Hůře si vedou pracující už jen v pěti zemích. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Minimální mzda je z celé sedmadvacítky členských zemích Evropské unie uzákoněna pouze v jednadvaceti z nich. „K 1. lednu 2021 nemělo minimální mzdu pouze Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko,“ vysvětluje Eurostat.
Zatím co ještě před deseti lety byla minimální mzda v Česku rovných 8 tisíc korun, letos je to už 15 200 korun. I přesto je částka šestá nejnižší ze všech států Evropské unie. Minimální mzdu méně než 700 euro měsíčně, tedy v přepočtu zhruba 18 tisíc korun, má z celé jednadvacítky pouze Litva, Slovensko, Polsko, Estonsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko a právě Česká republika.
Kdyby vládla pravice tak máme min platy tak 9500 Kč ????