Jediné řešení je částečný lockdown, říká sociolog Prokop. A zmínil „tajné“ tlaky na vládu

„Vláda za cenu apelu na nastartování ekonomiky rezignovala na takováta měkká opatření jako třeba roušky ve vnitřních prostorách od půlky srpna, které by určitě zpomalily šíření před tím, než půjdou děti do škol,“ vysvětluje sociolog, který je zároveň členem Národní ekonomické rady vlády.

Podzimní scénář dle jeho slov nebyl nepředvídatelný: „My jsme vládu upozorňovali na to, že kontakty jsou vysoké a že na podzim může být problém. Myslím si, že tam jsou i velké tlaky, o kterých se nemluví, z lobbistických skupin, podnikatelských svazů a podobně, které se bály toho druhého přiškrcení a možná podcenily, že když ho malinko neuděláme, bude muset být potom o to větší.“

Jako velký problém vnímá Prokop nedostatečné posílení trasovacích kapacit: „Studie Harvardu ukazují, že aby trasování fungovalo, je potřeba třicet trasovačů na sto tisíc lidí. To znamená, že bychom jich měli mít tři tisíce a teď jich máme zhruba osm set.“ V situaci, v jaké je Česká republika nyní, je alespoň částečný lockdown podle něj na místě: „Dynamika té epidemie je taková, že je nejlevnější ji krotit v přírůstcích do tisíce denně. Do té doby levná opatření fungují. Pak už funguje jedině lockdown.“

„Babiš selhal, fatální nepřipravenost!“ ODS vyzývá, ať vláda požádá o důvěru, Hamáček to odmítá

Co se týká přístupu samotných lidí, vnímá sociolog, že výrazně posílila argumentace umírání s covidem: „Statistiky přitom ukazují, že tam, kde se to pustí,  je těch umrtí podstatně víc.“ Vysoké nárůsty nakažených se podle Prokopa nedají zazlívat společnosti jako celku: „Jde o to, že když všechna opatření zmizí, problém se vytratí z veřejného povědomí.“ Jako příklad uvádí okolní země, kde i přes zlepšující se situaci zůstávaly nadále roušky ve vnitřních prostorách, nebo alespoň vyplňování formulářů v restauracích pro jednodušší trasování.