Do armády chtěl už jako malý kluk: „Vyšlo to až napotřetí,“ říká výsadkář záložák

11. 6. 2019
05:30

Radek Hadrovský (45) chtěl k armádě už jako kluk v osmé třídě. „To přišlo první rozhodnutí stát se vojákem, to jsem byl rekrutován nějakou agitkou do leteckého gymnázia. Bohužel, tak jak to bývá, rodiče byli proti,“ pousmál se výsadkář záložák. Druhou šanci prý dostal na základní vojenské službě v roce 1994 měsíc po přijímači. „Bylo mi nabídnuto, abych šel k výsadkářům,“ řekl v pořadu Epicentrum Hadrovský. Tehdy ale musel kvůli rodinnému životu odmítnout.

O výběrovém řízení k aktivním zálohám u chrudimského výsadkového praporu se prý dozvěděl náhodou. Stát se výsadkářem je podle něj plynulým navázáním na to, co teď dělá. „Jsem fitness trenérem a trenérem cross-fitu,“ doplnil Radek Hadrovský. Zdůraznil, že výběrové řízení i samotný výsadkářský výcvik jsou velmi náročné. „Byť jsem na tom fyzicky dobře, pro mě nejtěžší byly ty běhavý disciplíny,“ pousmál se čerstvý záložák.

Také jeho kolega Vladislav Toulec (38) se už dlouho chtěl dát k elitním jednotkám. Vždy mu imponovali českoslovenští výsadkáři z 2. světové války. „Přijde mi to správné a baví mě to. Nastal čas, kdy člověk chce dělat i něco společensky prospěšného,“ vysvětlil v Epicentru Blesk Zpráv Vladislav Toulec, proč se rozhodl vstoupit do aktivních záloh. V civilním životě se živí jako architekt, má manželku a tři děti.

Vláda zřejmě podpoří vyšší odměny pro vojáky v aktivních zálohách (ilustrační foto)Vláda zřejmě podpoří vyšší odměny pro vojáky v aktivních zálohách (ilustrační foto) | ČTK

Strach z výšek jsem musel překonat

Oba mají za sebou historicky první výsadkářský výcvik aktivních záloh. Ale Radek Hadrovský při něm navíc musel překonat svůj přirozený strach z výšek. „Až po tom výběrku doma mi docvaklo, vlastně, do čeho jsem to vlezl. A říkám si, panebože, vždyť já se vlastně bojím výšek,“ přiznal se smíchem. Nervozitu ale prý cítil jen při strojení do padáku, spadla z něj hned při nástupu do letadla.

43. výsadkový prapor Chrudim, který se zvětšil na pluk, má aktuálně 64 příslušníků aktivních záloh a sítem rozhodně neprojde každý. „U aktivních záložníků je úspěšnost řádově kolem 60 procent, což je mimochodem zhruba o 10 procent víc, než u profíků. Je to dané tím, že ti záložníci se na to typicky svědomitě připravují při svých občanských povoláních,“ řekl výkonný důstojník Generálního štábu Armády ČR Ivo Zelinka s tím, že podmínky výběrového řízení mají téměř stejné, jako k profesionálním jednotkám.

Video  Důstojník Zelinka: Záložáci musí splnit stejné úkoly, jako profesionální výsadkáři  - Blesk TV

Každý uchazeč je jiný, hlásí se i ženy

Podle Zelinky se k záložákům do Chrudimi hlásí pestrá směsice zájemců. „Docela často jsou tam vysokoškolští studenti, máme tam třeba studenta teologie, jsou tam živnostníci – máme tam obkladače, dřevorubce, máme tam lidi, kteří jsou z akademické sféry,“ vyjmenoval důstojník. U „paragánů“ v Chrudimi slouží také ženy, i když je jich tam pochopitelně méně, než u jiných jednotek. „Na druhou stranu, když už nějaká žena se hlásí k výsadkářům, tak ta jejich úspěšnost nebývá malá,“ doplnil Ivo Zelinka.

Proč Armáda ČR vůbec navyšuje počty profesionálních i záložních vojáků? „Minimálně od roku 2014, 2015, kdy se nám seběhlo hned několik událostí  - migrační krize, anexe Krymu, si všichni uvědomili, že ten svět už není tak bezpečný, jako býval,“ uvedl důstojník a výsadkář Zelinka. Dodal, že všechny státy NATO, resp. evropské, na to reagují a Česká republika nemůže být výjimkou.

 

Smrt Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Záznam zádušní mše O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Sledujeme, co se děje po veřejném rozloučení a pohřbu nejznámějšího českého zpěváka

Petr Fojtk ( 11. června 2019 08:14 )

No bud na to člověk má a nebo ne. Jinak jednou výsadkář, navždy výsadkář. Fuji 8280

Taurus70 ( 11. června 2019 07:03 )

Boze to jsou kecy 😵😵😵😵fyzicky je na tom dobre ale problem jsou behaci discipliny,chtel bych Te mit v cete umrel by jsi za dva dny😂😂😂😂😰

bobeszchaIoupky ( 11. června 2019 07:01 )

žádné letecké gymnázium tehdy neexistovalo, tak nám asi trošku kecá. Existovala jen Vojenská střední odborná škola letecká, která byla až v Prešově. A byla to škola pro kluky, kterým to technicky myslelo, ne pro akčňáky, kteří si chtěli hrát na vojáčky a bojůvky

europa ( 11. června 2019 06:05 )

Vymaštěný zelený mozky. Nebrat.

Zobrazit celou diskusi
Další videa