Poslední dubnový den, pálení čarodějnic, si těžko umíme představit bez pořádné ohňové vatry a právě dopečených špekáčků. Proto si Potravinový Sherlock opět vzal pod lupu různé značky této oblíbené uzeniny na oheň. A co zjistil? To se dozvíte už v pátek v tištěném Blesku a na Blesk.cz.
Co se v testu dozvíte?
Kolik masa a špeku uzeniny obsahují?
Která značka je nejchutnější?
A jak se změnila kvalita za posledních 6 let?
131 let slavné uzeniny
Špekáčky poprvé ochutnali účastníci Zemské jubilejní výstavy v Praze v roce 1891. Tehdy se jim říkalo uzenky a podávaly se s křenem a rohlíkem na papírovém tácku za 8 krejcarů.
V období první republiky patřily špekáčky k vysoce kvalitním výrobkům – 50 % tvořilo hovězí maso z mladých kusů, 20 % lepší vepřový výřez bez kůže a třetinu na kostičky nakrájený špek.
Po druhé světové válce, kdy se začala zvyšovat produkce prasat, se postupně změnila receptura. Špekáček se začal vyrábět ze 40 % hovězího předního a 30 % vepřového výrobního. Podíl špeku zůstal neměnný.
Staré a nové normy
Po znárodnění podniků na zpracování a výrobu masa začaly kvalitu špekáčků včetně výrobních postupů hlídat normy, které je střežily až do 90. let. Po jejich zrušení nastalo pro tuto tábornickou pochoutku období úpadku kvality. To zastavila až v roce 2001 tzv. špekáčková vyhláška, která limituje obsah masa (min. 40 %) a podíl tuku (max. 45 %).
O devět let později se tradiční špekáček dostal na unijní seznam Zaručených tradičních specialit. Se vznikem Českých cechovních norem, projektu pod záštitou Potravinářské komory ČR, začala pro špekáčky platit i norma pro Výběrové špekáčky (dříve nazývané jako Vepřové špekáčky), která požaduje min. 80 % masa.
