13. listopad 2018
Svátek slaví Tibor, zítra Sáva

Test »křehkých« chlebíčků: Čím lehčí, tím prázdnější

/
  • Blesk testoval rýžové a kukuřičné chlebíčky i knäckebroty.
    5. ledna 2018 ● 05:00
     

    Rýžové chlebíčky, kukuřičné plátky nebo knäckebroty. Pro věčné dietáře je to oblíbená náhrada za běžné pečivo. Po svátečním hodování se ale také stávají nucenou volbou těch, kteří chtějí nabraná kila shodit. Jenže je takový »lehký« plátek opravdu lehký?

  • 1.

    »Odlehčené« pečivo?

    »Polystyren nebo suchar« – tak se někdy přezdívá »křehkým « chlebíčkům, jako jsou knäckebroty, kukuřičné plátky a rýžové chlebíčky. Mohou být ale náhradou za běžné pečivo? Jak které. U některých totiž jíte jen »prázdné « kalorie, které vás nezasytí. „Je třeba si uvědomit, že i když jsou »lehké«, mají určitou energetickou hodnotu, která je převážně tvořena sacharidy,“ vysvětluje nutriční terapeutka Věra Boháčová z Fóra zdravé výživy. Dokonce některé běžné pečivo má méně kalorií než námi testované chlebíčky. 

    Jak je vidět v tabulce průměrných energetických hodnot, běžné pečivo jako cereální kaiserka nebo pšenično-žitný chléb mají nižší energetické hodnoty, než je průměr testovaných trvanlivých výrobků.

    Průměrná energetická hodnota:

    • knäckebroty 1430 kJ/100 g
    • kukuřičné plátky 1545 kJ/100 g
    • rýžové chlebíčky 1640 kJ/100 g
    • cereální kaiserka 1200 kJ/100 g
    • chléb pšenično-žitný 1050 kJ/100 g

    Samozřejmě, že jednotlivé plátky »křehkých« chlebíčků jsou lehčí než krajíc chleba nebo jedna kaiserka. Ruku na srdce, komu po vánočním a silvestrovském hodování stačí dva plátky křehkých chlebů? Pokud však sníte například čtyři (10gramové) kousky rýžového chleba, můžete se dostat na energetickou hodnotu celé cereální kaiserky nebo jednoho krajíce chleba, které vás zasytí na delší dobu.

    Blesk testoval »křehké« chlebíčky.

  • 2.

    Na velikosti a množství záleží

    Energetickou hodnotou se jednotlivé druhy »křehkých« chlebíčků od sebe příliš neliší. „Záleží tedy na velikosti plátků, jejichž hmotnost se pohybovala od 6,5 do 11 gramů, a zejména na jejich zkonzumovaném množství,“ upozorňuje nutriční terapeutka z Fóra zdravé výživy Věra Boháčová.

    Blesk testoval »křehké« chlebíčky.

  • 3.

    Čím víc vlákniny, tím líp

    Čím víc vlákniny, tím líp Abychom ale neházeli všechny »křehké« chlebíčky do jednoho pytle, i mezi nimi lze najít dobrou náhradu za běžné pečivo. Podle čeho vybírat? „Ideálně podle vyššího podílu vlákniny a bílkovin,“ radí nutriční terapeutka.

    Výrazně vyšší obsah vlákniny měly knäckebroty. Obsahovaly ji od 15,5 % do 18,7 %. Skoro třikrát méně vlákniny měly kukuřičné plátky (od 5,08 % do 7,48 %). V této skupině z průměru vyčníval pouze výrobek Bona Vita, který ale i tak měl víc než dvakrát nižší hodnotu než knäckebroty.

    Nejméně bohaté na vlákninu byly rýžové chlebíčky, které obsahovaly od 2,74 % do 4,95 %. Nepatrné rozdíly mezi jednotlivými křehkými chlebíčky byly i v obsahu bílkovin, jejichž hodnoty se pohybovaly od 7,14 % do 10,5 %. V průměru nejméně jich měly rýžové chlebíčky, zatímco nejvyšší hodnoty měly především knäckebroty.

    Pomocník při dietě

    K čemu je vláknina dobrá? Reguluje zažívání, podporuje snižování hladiny cholesterolu v krvi, je prevencí proti rakovině tlustého střeva a srdečně-cévním onemocněním. A pomáhá i zhubnout.

    Knäckebrot můžete obložit třeba řasami.

  • 4.

    »Černý pasažér« v soustu

    Při tepelné úpravě při průmyslovém zpracování může vznikat našemu zdraví škodlivá látka akrylamid. Nejčastěji je spojována s chipsy či hranolky, ale může vznikat i při výrobě křehkých a pufovaných chlebíčků, záleží na technologii zpracování.

    V námi testovaných výrobcích jsme akrylamidu naštěstí nenašli tolik, co při nedávném testování chipsů a bramborových lupínků, na druhou stranu byly rozdíly zajímavé.

    Knäckebroty a rýžové chlebíčky obsahovaly v průměru okolo 200 mikrogramů (μg) akrylamidu na kilogram výrobku – tedy ve 100g porci byste zkonzumovali zhruba 20 μg akrylamidu, což se dennímu průměrnému příjmu vůbec nepřibližuje. Záleží ovšem, jaké další potraviny, které mohou akrylamid obsahovat, přes den jíte.

    Na druhou stranu, mezi křehkými a pufovanými chlebíčky se najdou i takové, které akrylamid vůbec neobsahují. U kukuřičných plátků si můžete být jistí, že žádného »černého pasažéra« do těla nedostáváte.

    Co je akrylamid? 

    Akrylamid je látka, která vzniká během tepelné úpravy při teplotách nad 120 °C (smažení, pečení, pražení nebo při průmyslovém zpracování) v potravinách obsahujících hodně škrobu. Chemický proces, jímž akrylamid vzniká, se nazývá Maillardova reakce a dochází při ní ke »zhnědnutí« potravin a ke změně jejich chuti.

    Blesk testoval »křehké« chlebíčky.

  • 5.

    Vypečený karcinogen

    Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) označil akrylamid za potenciální lidský karcinogen. Například pro chipsy, které jsou výskytem akrylamidu »vyhlášené«, stanovil doporučený maximální limit 1000 mikrogramů akrylamidu na kilogram lupínků, čemuž se ani zdaleka svými hodnotami chlebíčky nepřibližují.

    Kolik je denní dávka?

    Tolerovatelná dávka akrylamidu však stanovená není, protože podle vědců z EFSA jakékoliv množství může potenciálně vést k riziku vzniku rakoviny. Na základě průzkumů se ale odhadl průměrný denní příjem akrylamidu v populaci, a to od 0,3 do 2 μg na kilogram tělesné váhy za den. Kupříkladu u 70kg dospělého je to tedy až 140 μg této látky denně.

    Blesk testoval »křehké« chlebíčky.

  • 6.

    Na jak dlouho zasytí?

    Dietní jídelníček není jen o počítání kalorií, ale i o tom, za jak dlouho se po jídle dostaví hlad. Roli zde hraje i glykemický index (GI), který zjednodušeně určuje, jak nás daná sacharidová potravina zasytí.

    Platí, že čím nižší GI potravina má, tím je pro nás výhodnější. U některých křehkých chlebíčků je glykemický index často vyšší (kvůli použité technologii při výrobě), takže nás moc nezasytí. Příkladem jsou rýžové chlebíčky, které obecně mají glykemický index okolo 70, naopak knäckebroty mají hodnotu okolo 35.

    Blesk testoval »křehké« chlebíčky.

  • 7.

    Samotné je nejezte

    Důležité proto je jíst křehké chlebíčky vždy obložené, případně namazané, a doplněné zeleninou. „Jejich obložení či namazání pak může výsledný glykemický index, tzv. glykemickou nálož, významně ovlivnit,“ vysvětluje nutriční terapeutka Věra Boháčová s tím, že v takovém případě není hodnota GI jednotlivých chlebíků tak zásadní.

    Právě glykemický index lze snížit kombinací s potravinami, které jsou bohaté na bílkoviny (např. šunka, sýr, vejce nebo tvaroh). Výhodné je také doplnění potravinami, které obsahují více vlákniny (např. zelenina).

    Kukuřičný chlebíček s medem a ovocem.

  • 8.

    Nesolená rýže

    Protože denně přijímáme víc soli, než bychom měli (až 15 gramů, přitom by bohatě stačila polovina), je samozřejmě lepší vybírat méně solené výrobky. Nadměrné přesolování totiž může způsobovat vysoký krevní tlak nebo i rakovinu žaludku. Ačkoli z pohledu vlákniny, obsahu bílkovin a energetické hodnoty vychází rýžové chlebíčky hůř než ostatní, v obsahu soli jsou jasnou jedničkou.

    Soli mají velmi málo, od 0,01 do 0,27 %, a přitom ty »nejslanější« mají na etiketě uvedeno, že obsahují přídavek soli. Nejslanější skupinou byly knäckebroty, které obsahovaly až 1,44 % soli. Pro představu – chléb obsahuje okolo 1,3 % a kaiserka okolo 1 % soli.

    Blesk testoval »křehké« chlebíčky.

  • 9.

    Z pěny křupavý plátek

    Kukuřičné plátky patří mezi extrudované výrobky, které se vyrábějí procesem extruze (stejně se vyrábí i např. těstoviny). Za vysoké teploty a tlaku se přes mechanické šneky extrudéru protlačuje tuhá pěna (z kukuřičné mouky či krupice a dalších ingrediencí, vody, soli a případně kmínu) do kýženého kukuřičného plátku. Ten se dále dosouší, aby byl křupavější.

    Blesk testoval »křehké« chlebíčky.

  • 10.

    Dlouho vydrží

    Knäckebroty, kukuřičné plátky a rýžové chlebíčky spadají do široké skupiny trvanlivého pečiva, kam se řadí například i preclíky, tyčinky, sušenky, piškoty nebo suchary. Oproti běžnému pečivu jsou suché, křupavé a díky nižšímu obsahu vody mají delší trvanlivost (několik měsíců). Ovšem po rozbalení jsou náchylnější na vlhkost, takže je důležité je skladovat v suchu.

    Křehké dietní chlebíčky se lehce můžou stát nezdravým, připáleným plátkem.

  • 11.

    Lisovaná placka

    Knäckebrot (doslova křupavý chléb) se vyrábí ze směsí mouky, vody a soli, která se rozválí na plát, posype moukou a projde dvěma válci (vytvoří se tak typická struktura). Následně se upečou a dále vysouší a krájí.

    Blesk testoval »křehké« chlebíčky.

  • 12.

    Nafouknutý chlebíček

    Rýžové chlebíčky patří mezi pufované (z angl. puffed = nafouklý) výrobky. Vyrábí se ze zvlhčených zrn rýže, které se dávkují do expanzního stroje. V něm dojde při teplotách kolem 300 °C k odpaření vody a »puknutí« (podobně jako se tomu děje u popcornu). Následně se lisují do typického kulatého tvaru chlebíčků.

    Blesk testoval »křehké« chlebíčky.

    VIDEO: Jíte zeleninu místo příloh? Chyba! Možná kvůli tomu nehubnete.

    Video
    délka: 07:35.08
    720p 480p 360p 240p

    Jíte zeleninu místo příloh? Chyba! Možná kvůli tomu nehubnete Vím, co jím a piju

    Fotogalerie
    21 fotografií

Diskuse k článku Přidat názor
Počet komentářů: 0

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi

Koupit kompletní
výsledky testu

Koupit kompletní výsledky testu 16 Kč