Nespoléhejte na předpověď počasí. Přesné informace o individuálních podmínkách své zahrady získáte na základě vlastního venkovního teploměru. Používejte takové, které si dokáží zapamatovat nejnižší teplotu dosaženou během noci. Pokud ještě mrzne, je na přemístění citlivých rostlinek v květináčích do zahrady příliš brzy. Zimní stanoviště Orientujte se podle teploty, při které jste rostliny skladovala v zimě. Pokud zimovaly při teplotě 10-15 °C, měly by jít ven nejdříve až při teplotě 8-10 °C. Pokud jste je skladovala v chladnějším prostředí, tedy při teplotě 0-10 °C, můžete je dát na čerstvý vzduch i dříve. Rostliny zimující v obývaných místnostech (teplota vyšší než 18 °C) přemisťujte ven nejdříve až od poloviny května. Nepřemisťovat Nepřesouvejte rostliny v květináčích neustále ven a dovnitř. Každá změna prostředí rostlinku jen zbytečně stresuje, když se musí neustále přizpůsobovat novým teplotním a světelným podmínkám. Své zelené chráněnce dejte do zahrady, až když bude teplota aspoň 2 týdny bez výkyvů. Ale pokud rostlinku přenesete při pozdních mrazících 1x-2x zpátky do domu, neublíží jí to. Pozor na slunce Ani světlomilné rostliny nedávejte hned na přímé slunce. Rostliny potřebují být asi 10 dní na stíněném stanovišti, dokud se neaklimatizují. Zdravé okurky Šlechtěné odrůdy okurek jsou imunní proti pozemním plísním. Rostliny okurkových odrůd roubované tykvovými odrůdami snášejí i nižší teplotu půdy, proto se pěstují snáze spolu s rajčaty a paprikami, které nevyžadují teplo. Nejlepší načasování na předpěstování je během prvního a druhého dubnového týdne. Praktické sety obsahující odrůdu a šlechtěný základ seženete ve specializovaných obchodech nebo na internetu. Sázení zeleniny do řádků *Vysazování hrášku, petržele, pažitky a ředkviček neodkládejte. To platí pro ty, kteří mají v zahradě písčitou půdu. Ta se na jaře rychle zahřeje, ale stejně rychle ztrácí schopnost udržet si zimní vlhkost. *Pozdní odrůdy mrkve se lépe vyvinou, když semínka vyklíčí ještě předtím, než jarní slunce stihne zahřát horní vrstvu půdy. *U špenátu si vyberte na první vysazování dřívější odrůdy a semínky nešetřete. Zbytky rostlinného původu, které nespotřebujete v kuchyni, můžete použít v řádcích jako hnojivo. Budou z toho profi tovat především rajčata, cuketa a jiná letní zelenina. *U kedluben a hlávkového salátu se vlastní pěstování vyplatí tehdy, když potřebujete vypěstovat více kusů. Předpěstované sazeničky lze bez problémů zakoupit. Po vysázení ven je přikryjte, aby si rostlinky pomalu zvykly na pobyt venku. Důležité při sázení je nesázet kedlubnu a hlávkový salát příliš hluboko. *Naopak pórek a brokolici sázejte tak, aby kořeny byly 1-2 cm pod zemí. Praktický tip ZALOŽTE SVÝM DĚTEM ZAHRÁDKU Pokud umožníte svým dětem, aby si vlastnoručně okopaly alespoň jeden řádek, určitě změní názor na práci v zahradě i na vypěstované plodiny. Nám se osvědčila například mrkev, hrášek a ředkvičky.