Úraz se jí stal dva dny po prvních narozeninách. „Spadla jsem na kaborky, nízká kamna na tuhá paliva, což byl jediný zdroj vytápění a ohřevu vody v tehdejší době. I se závěsem jsem se na ně přiškvařila. Kromě toho jsem si popálila i hrudník a obličej,“ popisuje. Nejhůře úraz odnesly ruce. Když se dostala do nemocnice ve Vysokém Mýtě, už tehdy se lékaři snažili transplantovat kůži. Jenže od matky a neujala se. Pomoc přišla až po roce na pražských Vinohradech, kde jí transplantovali její vlastní kůži.
Jeden z nejvýznamnějších českých plastických chirurgů profesor Miroslav Fára (†89) dělal, co mohl. „On mi vytvářel a rozvíjel ruce, abych byla schopna psát. Já je měla sevřené v pěst a on mi dokázal pomoci,“ vypráví.
Důležitý psycholog
„Nakonec jsem v nemocnicích strávila čtvrt života. Jsem tam jako doma,“ říká. Návrat do běžn života byl těžký. Spolužáci se jí ve škole kvůli jizvám posmívali, a tak potřebovala i pomoc psychologa. „Ten mi vysvětlil pravidlo: Pokud to někomu vadí, tak to není tvůj přítel, ani člověk, kterého bys měla mít ve svém životě. No a já se tím řídím do dneška,“ má jasno paní Hana
Stala se z ní grafička
Hana Hubená Zrzavá je vzdálená příbuzná slavného českého malíře Jana Zrzavého (†86) a ani úraz jí nezabránil stát se uměleckou grafičkou. „Vystudovala jsem litografii, suchou jehlu, lepty, klasické vyrývání do dřeva, do lina…“ říká. Dokázala si vždy najít speciální způsob a vše zvládla. „Profesor ve škole si mých rukou všimnul až po dvou letech. Když jsme stínovali, používala jsem na to levou,“ vzpomíná. Původnímu povolání se nyní nevěnuje. Ale má k němu blízko. „Modeluju figurky z jedlé hmoty. Učila jsem to i děti na táboře Popálek,“ říká.
Neziskovou organizaci Popálky objevila Hana Hubená Zrzavá teprve před dvěma lety, když ve špitále viděla jejich plakát. „V tu chvíli jsem hledala inspiraci do dalšího života. Tak jsem se rozhodla, že to, co jsem prožila a naučila se, předám dál,“ říká. Proto se Popálkám nabídla jako dobrovolnice. Nejprve jela na jednu akci, pak na další… „Díky Popálkám jsem se zamyslela sama nad sebou. Já se celý život podceňovala. Takže přestože jsem nabízela pomoc já, nakonec Popálky pomohly mně,“ má jasno.
Tak se na mě podívej, když tě to tak zajímá!
Hana Hubená Zrzavá se s odlišností vypořádala celkem svérázně. „Byla jsem drzé dítě. Když se na mě někdo intenzivně díval, tak jsem k němu přišla, ukázala mu ruce a řekla: Tak se na mě podívej, když tě to tak zajímá,“ popisuje s tím, že až v pubertě takové situace ustaly. „Dnešní děti se za jizvy stydí a bojí se je ukazovat. Jenže důležité je přece to, jaký je člověk uvnitř, a ne to, jak vypadá,“ má jasno.
Co Popálky dělají?
Poskytují sociálně-psychologickou podporu popáleným a jejich blízkým. Pořádají setkání, semináře, víkendové pobyty, letní tábory pro popálené děti.
Sdružují popálené a jejich rodiny.
Realizují preventivní programy v mateřských školách, školách, pro seniory, širokou veřejnost.
Šíří všeobecnou osvětu o popáleninovém úraze, jeho prevenci, první pomoci, následcích.
Chcete přispět?
Každá pomoc se počítá a zapojit se můžete i vy! Jakýkoliv příspěvek na činnost organizace můžete poslat na bankovní účet organizace Popálky o.p.s. 2300543356/2010. Přispět můžete i v kamenných prodejnách Požární bezpečnost/Výzbrojna, kde jsou sbírkové pokladničky. Organizace funguje hlavně díky několika partnerům a drobným dárcům. Podpora státu je minimální. Přitom ročně potřebují na svůj chod asi 1,5 milionu korun.
Kontakt: Popálky o.p.s. Adresa: Havlíčkovo náměstí 287/46, Žďár nad Sázavou 591 01 E-mail: info@popalky.cz Web: www.popalky.cz www.facebook.com/popalky
