Kdo jsou klienti Dětského krizového centra?
„Do Dětského krizového centra chodí děti, které potřebují pomoci v nějaké závažné životní situaci. Může jít třeba o podezření na zneužívání nebo týrání.“
Součástí Dětského krizového centra je i Linka důvěry, která s řadou klientů pracuje a zachovává jejich anonymitu.
„Důvěra dětí je pro nás velmi důležitá. Dbáme i na přání zachování anonymity. Konzultanti linky vyslechnou dítě, pomohou mu řešit aktuální situaci a nabízejí i možnost přijít do našeho centra. Některé děti možnosti využijí. Děti by často chtěly svou situaci řešit, ale nemají reálnou představu, co se bude dít třeba při výslechu na policii nebo na sociálce. Bojí se.“
Linka důvěry sídlí ve stejné budově jako Dětské krizové centrum?
„Ne. Linka důvěry sídlí ve vlastních prostorách, oddělených od ambulantní části Dětského krizového cetra. Jde o prostor, kde se každý den řeší velice citlivé věci. Anonymní nejsou jen volající, ale i pracovníci.“
Ředitelka Dětského krizového centra Zora Dušková o týraných klientech: Děti jsou bité, popálené od cigaret...

Když dítě přijde do Dětského krizového centra, tak se už ale představit musí. Nebo se mýlím?
„Zpočátku to nutné není, můžeme se dohodnout, že chce zůstat v anonymitě a domluvíme se na nějakém hesle či přezdívce, pod kterým budeme klienta znát. Ale z hlediska dalšího řešení situace dítěte je vhodnější znát identifikační údaje.“
Vnímáte jako sociální pracovnice, že mají lidé strach řešit problémy v rodině, aby na sebe zbytečně neupozornili a »o dítě nepřišli«? Často se skloňuje situace v Norsku…
„Bohužel to může být pravda. Informace o fungování sociálních služeb v Norsku skutečně vyvolávají v některých lidech ze sociálních pracovnic obavy. Neznám reálnou norskou praxi, ale vím jistě, že v České republice je odebrání dítěte z rodiny až tou nejzazší možností.“
Co se stane, když se vám někdo svěří s podezřením, že jeho dítě bylo zneužito? Informujete policii?
„Nejednáme zbrkle. Nejprve zmapujeme situaci dítěte, provedeme psychologické vyšetření, abychom zjistili podrobnosti. Někdy rodiče vyděsí sexualizované chování dítěte, např. může s panenkami při hře třeba napodobovat pohlavní styk. A my pak zjistíme, že se starší sourozenec díval na nějaký pornofilm a menší dítě něco z něj zahlédlo. Ovšem pokud podle nás ke zneužití skutečně došlo, máme oznamovací povinnost. Klienty na to upozorňujeme. Nikdy nejednáme za něčími zády.“
LINKA DŮVĚRY (tel. 241 484 149, 777 715 215)
Na linku důvěry se mohou obracet děti anonymně. Pracovníci linky nevidí ani telefonní číslo, z kterého se na linku volá. Hovory se nijak nemonitorují a nikdo další je neposlouchá.