Doživotní flastr! Už nikdy neobout brusle, nevzít hokejku do ruky. Děsná představa pro každého normálního hokejistu. Pro Jiřího Titze (51), bývalého extraligového hráče Jihlavy, Brna a Sparty, který se na stará kolena k hokeji vrátil a poslední tři sezóny hrál za Lysice jihomoravský krajský přebor, to už pár týdnů není představa, ale realita. Zmlátil všechny tři rozhodčí. Přesto nad tím mávne rukou. To vám skutečně nevadí? "A co mám dělat? Je to tažení proti Titzovi a Lysicím. Ale já bez hokeje nezůstanu, zahraju si za staré pány, za podnikatele, mně to tak stačí." Neodvoláte se? "Možná, teď skutečně nevím." Doživotní distanc jste ale nedostal pro nic za nic. Problémy s rozhodčími jste měl už mockrát a naposledy v Hodoníně jste je zbil hned všechny tři. "Však taky bylo proč. Od začátku pískali proti nám. Asi v polovině zápasu nepotrestal hlavní sudí dva surový zákroky na naše hráče. Dojel jsem za ním a povídám: »Začni pískat, jinak to nezvládneš«. A on na to »Klídek, klídek« a napařil mně deset minut. Tak jsem ho nabral hokejkou a on přede mnou začal prchat. Já za ním, jenže čárovej, takovej mladej a snaživej, na mě skočil zezadu. Tak jsem ho sundal a dal mu dělo. Když jsem se mu chystal ubalit ještě jednu, tak na mě skočil druhej čárovej. Jebl jsem s ním o led, spadl na toho mladýho, pěkně se tam váleli, ale to už mě drželi naši i hodonínští borci a sudí utekli." No, máte se čím chlubit... "Když já nesnáším nespravedlnost. A nejvíc mě vytočí, když rozhodčí dává arogantně najevo svou nadřazenost. Takové to »Drž hubu, já si můžu dělat, co chcu«." Asi vám to dávali najevo několikrát, protože trestů máte požehnaně. Nebo to není pravda? "Alo je, ke konci kariéry ve třetí lize jsem měl skoro v každý sezóně něco. Třeba v Kolíně, to jsem hrál za Třebíč, mě chlap sekl hokejkou a přerazil mi prst. Tříštivá zlomenina. Ukazuju to sudímu a on mně s úsměvem povídá, že jsem si to ukousl sám. Sotva to dořekl, už ju měl. Byl z toho půlroční flastr." Říkáte, že hrajete ještě za podnikatele a staré pány. To takhle vyvádíte i při jejich zápasech? "Ale kdepak, hraju pro radost. Jenže v tom krajským přeboru to některý mančafty berou strašně prestižně, mydlí to o sto šest. Tak se musím nějak bránit, abych nepřišel na starý kolena o zuby."