Je mu sedmnáct, ale už stihl získat pověst adrenalinového fanatika, milovníka riskantních situací a hazardéra skoro bez zábran... Motocyklový závodník KAREL ABRAHAM, který si v neděli při Velké ceně ČR po dvou sezonách ve stopětadvacítkách premiérově v Brně vyzkouší kubaturu do 250 ccm, mluví o pádech jako o housce na krámě. "Někdy mám strach z toho, jak málo se bojím. A že na to jednou opravdu doplatím," přiznává. * Štěstí se vás ale drží. Na Sachsenringu jste prý nedávno přežil svou smrt. "Tak horké to zase nebylo. Prostě jsem se projížděl na skútru, vlevo ode mne jelo auto, řidič mě neviděl, zahnul doprava a najednou letím. Sundal mě dobře." * V jaké rychlosti? "Na skútrech smíme jezdit pětačtyřicítkou." * Takže jste jel pětačtyřicet? "No, asi šedesát. Možná šedesát pět, ale víc ne." * A nic se vám nestalo. Měl jste helmu? "...to pozor, odřel jsem si bok a loket. Jasně že jsem měl helmu, jako skoro vždycky. Ale asi zbytečně, nebyla ani škrábnutá." * Při závodech končíte na zemi taky docela často... "To je tím, že jet dobře a pak spadnout má pro mě větší cenu, než dokončit a jet špatně. ´Lehnout si´ z desátýho místa je pro mě super, lepší než se jen vozit a v cíli brát blbej jeden bod." * Nestálo by ale za to, po dvou pádech ze dvou startů, také jednou brněnskou GP dokončit? " To by asi stálo." (smích) * Prý máte rád všechny extrémní a adrenalinové sporty. Které nejvíc? "Asi potápění a paintball. Na něj je ale problém sehnat dost lidí. Pár věcí jsem ještě nestih zkusit, ale strašně mě lákají. Třeba skok padákem." * Neříkají vám občas, že jste blázen? Nebo sebevrah? "Blázen, to jo, to říkají. Ale vůbec mi to nevadí. Lákají mě prostě extrémní výkony a situace, když je to zároveň i bezpečné. Jenže to skoro nejde dohromady." (smích) * A nebojíte se, že se vám jednou opravdu něco stane? "Bojím. Ale asi ne dost."