Beverly Hills pro lidi bez domova v Praze? Na Klíčově žijí bezdomovci v útulných příbytcích a starají se o zvířata

V Praze 9 v přechodném přístřeší aktuálně pobývá 53 lidí bez domova, se kterými radnice spolupracuje. Přímo v Klíčovské osadě jich pobývá 8, někdy i s návštěvami trochu více. „Starají se nám tady o hospodářství. Máme tady ovce, kozy, králíky, starají se nám o sekání trávy a podobně. Část z nich u nás pracuje na dohodu, byť za malé peníze, alespoň je to pro ně stálý příjem, se kterým se učí žít. Snažíme se vytipovat lidi, u kterých vidíme, že mají motivaci a chuť vrátit se do normálního života,“ říká Karel Valenta z odboru životního prostředí Prahy 9, který má bezdomovecký program na starosti. Z ulice se podle něj díky programu dostalo už přes 20 lidí, kteří nyní žijí spokojené životy.

Jedním z těch, kdo se dostal na ulici a snaží se získat nový život, je osmatřicetiletý Josef. „Na ulici jsem se dostal kolem třiceti, když jsem ještě ani pořádně nevěděl, co je to život. Stalo se to kvůli drogám a všem nesmyslům, co k tomu patří. Sem jsem se dostal díky kamarádce, která mě seznámila s pánem, který to tu má na starosti,“ vypráví Josef, který si právě se svou kamarádkou zalil polední kávu. Jeho život zde vypadá celkem běžně. Když zrovna není v práci, pečuje o svou maringotku, kterou si od listopadu, kdy do osady přišel, už velmi viditelně zútulnil.

Práce i odpočinek

„Do práce chodím v sobotu a neděli, tady trávíme čas tím, že se staráme o svůj pozemek, svou maringotku a zvířata. Občas zas přemýšlíme, co budeme mít k jídlu, jestli nám to i se psem vyjde. Jindy zase jen tak posedíme u kávy, když je příležitost, občas si se sousedy dáme pivo a bavíme se o tom, jak si to tu vylepšíme,“ vysvětluje Josef. Co se týče stravování, většinou se u Josefa vaří jednou denně. Nejčastěji jsou to prý různé instantní polévky nebo konzervy. Ačkoliv se nejedná o nijak zvlášť bohaté menu, na hlad si podle jeho kamarádky Jany nestěžují. Josef se svou spolubydlící sní o tom, že si v Praze jednou budou moci dovolit pronajmout byt a splatit své dluhy.

O něco déle už v Klíčovské osadě pobývá jeho soused Martin (49). Jeho maringotka je o něco větší a vybavenější. Díky solárním panelům na střeše má Martin ve svém obydlí dokonce i maličkou televizi. Se svou přítelkyní Karlou (55) se starají také o malou zahrádku s jahodami a různými druhy zeleniny. Stěnu za televizí mají vyzdobenou fotkami svých příbuzných a domácích mazlíčků. „Tady se jenom maká, ráno vstaneme, uklidíme si vevnitř a kolem domku a jde se na další práce. Teď už roste tráva, takže chodím sekat, do toho chodím do své práce, je toho dost,“ říká Martin. Největší radost mu prý udělá, když si může své obydlí něčím vylepšit.

V poměrně slušně vybavené kuchyňce si občas společně uvaří i nějaké lepší jídlo. „Když jsou peníze, uděláme si například gulášek, nebo svíčkovou s knedlíkem. Je ale problém, že se nám jídlo rychle kazí, do budoucna bychom si rádi pořídili plynovou lednici,“ vysvětluje jeho družka Karla. Jejich největším snem je pořídit si svou vlastní maringotku na vlastním pozemku, kde by mohli hospodařit a pěstovat si zeleninu, podobně jako nyní v klíčovském háji. V plánu je ale také dokonce svatba. „Chtěli bychom ji uspořádat tady, máme domluvené svědky a všechno ostatní. Jen musíme nějak zajistit pohoštění, ale my to nějak vymyslíme,“ říká Karla.

Na televizi a zprávy musí být klid!

Se svými sousedy podle svých slov vychází skvěle a jsou přátelé. Na otázku, zda společně večer někdy posedí, ale odpovídá každý jinak. Mezitím co Karla ráda večer s cigaretou se sousedy chvíli posedí, Martin má rád svůj klid a každý večer usedá ke zprávám. „Na televizi a na zprávy, to musí být klid, vždycky se díváme do desíti a pak je konec,“ říká důrazně Martin. Společně koukají na různé seriály, co zrovna běží. „Rádi sledujeme například Ulici, Simíra nebo Rexe. Já mám ráda i horory, ale ty moc nedávají,“ říká Karla.

Unikátní projekt na Praze 9 už běží desátým rokem. Současný starosta Tomáš Portlík (ODS) stál u jeho zrodu a spolupráci si nemůže vynachválit. „Projekt vznikl, protože řada opuštěných míst přirozeně přitahuje lidi bez domova, a ta místa se pak postupně stávají nebezpečnými a je tam nepořádek. My jsme si řekli, že tomu zkusíme dát nějaký řád, abychom dosáhli toho, že oni nám pomůžou s tím územím a my jim zase vytvoříme ty lepší podmínky,“ vysvětluje starosta Portlík.

Vzájemná prospěšnost

Ačkoliv podle jeho slov zprvu nápad vypadal jako kontroverzní a sklízel i kritiku, s odstupem času je jasné, že je velmi úspěšný. „Jsem rád, že projekt funguje, že se zde usadil a stal se součástí našich životů na devítce. Jen když se podíváme kolem sebe, je vidět, že je velmi úspěšný. Lidé bez domova, kteří zde žijí, ročně posbírají přes 55 tun odpadu, což vůbec není málo,“ dodává Portlík.

Je pravdou, že se sem tam, nějaké potíže vyskytnou. Večer před tím, než Blesk osadu navštívil, se akorát někdo cizí pokoušel vloupat do maringotky, kde žije Josef s Janou. Ani jeden z nich v tu chvíli nebyl doma, podle Josefa ale naštěstí nic nezmizelo. Jana se domnívá, že se jednalo o narkomany, kteří hledali, kde by si mohli drogy aplikovat. Na jejich pozemku totiž druhý den našla jehly a další nepořádek, který přítomnosti narkomanů nasvědčoval. Drogově závislé v osadě netoleruje jak vedení městské části, tak především samotní obyvatelé. K žádným větším problémům, které by si vyžádaly větší zásah, zde ale zatím nedošlo.