Kateřina odstartovala profesi prostitutky krátce po dostudování střední školy. „Byla jsem v té době na mateřské... Tuto oblast jsem vůbec neznala,“ rozpovídala se, jak se tehdy díky prostituci snadno dostala k penězům. „Z dnešního pohledu si myslím, že je i jiné východisko než se živit prostitucí. Ale je to v dané chvíli nejjednodušší a rychlá volba – rychlé peníze.“

Finanční stránka ale nebyla jediným, co ji k tomuto prastarému řemeslu přivedlo. „Byla to zvědavost na základě nabídky. Bylo mi tehdy teprve 22 let,“ vzpomínala, jak se dostala přímo do klubu, kam chodila klientela sama. A tak se nemusela stresovat s hledáním potencionálních zákazníků. „Ale ani na privátě to nebylo těžké.“ Nakonec u této profese zůstala více než dvacet let, které ne vždy byly procházkou růžovou zahradu.

Škrtil mě, dokud jsem neomdlela

Za tu dobu narazila na nejrůznější individua, od milých gentlemanů až po agresory. „Pracovala jsem tehdy sama na privátě, přišel klient, kterého bych z dnešního pohledu už nepustila. Vypadal podezřele. V té chvíli mě to napadlo, ale nevěnovala jsem tomu takovou pozornost, jakou bych měla.“

Po krátké konverzaci se na ni dotyčný vrhl a začal ji škrtit až do bezvědomí. „Nevím za jak dlouho, ale asi po pár minutách jsem se probudila a zjistila jsem, že se nemůžu hýbat ani mluvit. Později jsem zjistila, že jsem byla omámená rajským plynem. Sebral mi mobily, klíče od bytu i auta a zamkl mě v bytě,“ vzpomínala na hrůzný zážitek, který znala pouze z kriminálních filmů.

„Jak jsem se vzpamatovala, tak jsem se přes balkon dostala k sousedce, která mi pomohla. Od ní jsem zavolala nejdříve synovi, ať se doma zamkne a poté kamarádce, která pro mě přijela. Policie klasifikovala tento čin jako pokus o vraždu,“ vzpomínala na otřesný zážitek, který vedl později k tomu, že od tohoto zaměstnání upustila.

Nejde jim jen o sex

Většinová populace si představí prostitutku jako ženu, která nabídne svůj klín a všemožné sexuální praktiky, jen o sexu to ale vždy nebylo. „Hodně mužům chybí pozornost žen, takže když zaplacená společnice toto vypozoruje, tak klient u ní najde to, co hledá a nemusí to být nutně sex,“ vysvětlovala, že kromě milenky nahrazovala roli přítelkyně, kamarádky i psycholožky. Za to si každý měsíc domů odnesla alespoň dvacet tisíc korun.

I přes jistá traumata by po více než dvaceti letech v sexbyznysu své rozhodnutí neměnila. „Snad jen, že bych v těch devadesátých letech začala pracovat v zahraničí a začala podnikat na sebe,“ poukazuje na to, že je to rozhodně lepší, než nabízet své služby pod někým, kdo vám část obnosu vezme.

Je pravda, že jako prostitutka musíte být ideálně nymfomankou? „Je to jeden z největších mýtů, že by prostitutky měly neustále chuť na sex. Stejně tak jako to, že jim žádná sexuální praktika není cizí,“ smála se teď zpětně Kateřina, která si dnes užívá sexu v soukromí bez placení.

Napadení je běžné

Kateřina není výjimkou, která by zažila napadení. „Dle našich průzkumů je násilí ze strany zákazníka to nejčastější, tedy 85 % násilných činů. Násilí může mít různou formu, od psychického jako nádavky anebo vydírání, přes ekonomické jako například odcizení finanční hotovosti a fyzické jako například mlácení, tahání za bradavky nebo třeba omezování pohybu, až po sexuální jako znásilnění nebo nucení k praktikám, které nejsou dopředu domluvené,“ vysvětluje pro Blesk.cz Barbora Pšenicová z organizace Rozkoš bez rizika.

 S násilím jakéhokoli druhu se setkalo 92 % žen ze sexbyznysu, které byly účastnicemi našeho průzkumu. „To svědčí o tom, že jde o poměrně častou formu nějakého chování ze strany zákazníků. Tím, že naše společnost pořád pracuje s tezí, že prostitutka nemůže být znásilněna, je do jisté míry legitimizováno i samotné násilí, proto také většina zákazníků žije v iluzi, že jsou beztrestní,“ vysvětluje Pšenicová, že si zákazníci ledacos dovolí. Ženy pak trestné činy často nehlásí.

Česká pirátská strana nyní předkládá návrh na reglementaci prostituce. Co na to Rozkoš bez rizika, organizace zastupující pracovníky v sexuálním byznysu? Nezisková organizace zastává myšlenku dekriminalizace. „Velmi kvitujeme, že Česká pirátská strana v žádném případě neprosazuje povinnou registraci osob jako prostitutek a prostitutů. Tento bod byl přítomen u všech předchozích návrhů a Česká pirátská strana si uvědomuje, že registrace by právě za současných společenských podmínek vedla k tomu, že by se k takové činnosti nikdo veřejně nepřihlásil,“ dodala Barbora Pšenicová, projektová manažerka Rozkoše bez rizika. Celé stanovisko organizace si můžete přečíst tady.

Fotogalerie
5 fotografií