Od bombardování Kralup nad Vltavou americkými letouny je tomu letos 73 let. Letadla tehdy zdevastovala nejen chemickou rafinerii, ale i různé části města.  „Byla jsem u toho, a dokonce jsem snad i jako první viděla, když ty bomby padaly,“ vybavuje si Jiřina Srpová (85), které tou dobou bylo 13 let a v Kralupech se svou rodinou bydlela.

Nálet si vyžádal 145 obětí

„Maminka tehdy dodělávala oběd, tatínek si povídal se sousedem na zahradě,“ vybavuje si událost do podrobných detailů. „Ten den bylo krásně, tak jako dnes v dubnu. Sluníčko, teplo. A najednou sirény začaly odhoukávat nálet. Jenomže poněvadž sirény houkaly každou chvíli a nikdy se nic nestalo, nikdo nechodíval do krytů.“ Patrně i to mělo za následek smrt 145 lidí.

„Tehdy jsem ze zahrady pozorovala, jak se ta letadla blíží. Mě hrozně zajímaly ty čáry, co se tvořily za letadly (tzv. kondenzační stopy – pozn. redakce), které my jsme neznali,“ líčí dodnes neuvěřitelně vitální paní Srpová. Její zájem a úžas se z vteřiny na vteřinu změnil ve zděšení. „Najednou se z letadel začaly oddělovat takové šišky a já hned křičela na tatínka »tati, tati, padají bomby!«
Ve sklepech se jich doma v tu ránu sešlo asi 20 lidí, příbuzní i sousedi z okolí, kteří se před smrtonosnými bombami snažili schovat. „Dům, který stál na druhé straně ulice, tak dostal přímý zásah. Celý byl zničený, jen jedna zeď zůstala stát, visel na ní obrázek Panny Marie,“ popisuje výjev jako z románu.

Černočerná tma za denního světla

Piloti, kteří zhruba hodinu nalétávali na Kralupy nad Vltavou, měli za cíl primárně zničit rafinérii, kde se tehdy v nádržích uchovávala ropa. Spousta bomb ale spadla i na město mezi civilní domky, které byly pobořené, a ulice se zavalily sutí. „Když jsme ze sklepa vylezli ven, nevěděli jsme, kde jsme. Nic nebylo jako dříve. Všechny ty oběti se svážely do kostela, a když jste tam viděl 145 rakví vyrovnaných v kolika řadách, tak to byl zážitek, který člověk nezapomene.“ Mnoho z nich paní Srpová znala osobně.

Jiřina Srpová dodnes schraňuje memoárovou literaturu, která se bombardování Kralup věnuje. Černé tečky na mapě představují místa, kam dopadly bomby v roce 1945.
Autor: Alexandr Malachovský

Po dopadu bomb byla tma jako o půlnoci, přitom svítilo sluníčko a bylo poledne,“ vybavuje si dodnes detaily z tragického dne. „Kdo to nezažil, tak se do toho může těžko vžít.“ Zákolanský potok byl plný parafínu z rozbombardované rafinérie. „Vypadalo to, jako když je tam led. Lidé se jím potom brodili a sbírali jej.“ Nejvíce zničená skončila Podháj a tzv. Hrombaba, kde zemřely celé rodiny.

Lidé zpod trosek volali o pomoc, neměli ale šanci

„Nejhorší bylo to, že lidé, kteří zůstali pod těmi troskami, se ozývali o pomoc, a nikdo jim pořádně neuměl pomoct,“ líčí paní Srpová se smutkem v hlase zážitek, kterému na vlastní oči přihlížela. „Chlapi je volali, aby věděli, kde mají hledat, ale nemohli se k lidem pod sutinami vůbec dostat. I v noci kopali. Ale když je k ránu vykopali, tak byli všichni po smrti.“

Téměř osudný pochod smrti

Ještě krátce před náletem zažila paní Srpová další z nezapomenutelných zážitků spjatých s 2. světovou válkou. „Skrz Kralupy v roce 1945 procházely dlouhé kolony, ani nevím jak moc. Ale člověk třeba stál u silnice více než půl hodiny a ta kolona vězňů stále nekončila. Ani nevím, odkud a kam vůbec šli. Ale tehdy člověka zaujal jejich vzhled. To byli kosti potažené kůží, na sobě měli jen hadřík, jako kdyby šli v pyžamu.“

Paní Srpové se pochopitelně nebohých lidí zželelo a šla jim dát alespoň chleba. „Lidé z okolních domů jim házeli jídlo, protože ti vězni byli hladoví, ale Němci to zakazovali,“ vybavuje si. „Jenomže já jak byla malá, bála jsem se, že tam k nim nedohodím, tak jsem šla jednomu z nich podat celý bochníček. Hlídač mne viděl, rozzuřil se, a začal střílet.“

73 let od náletu hořely Kralupy znovu

Naštěstí vše ale dobře dopadlo a paní Jiřinka se se svými nepříliš veselými vzpomínkami může podělit i dnes, aby se na hrůzné skutky z nedávné historie nezapomnělo. Ačkoliv už nebydlí v Kralupech nad Vltavou, ale v nedaleké Nelahozevsi, na své rodné město, kde prožila většinu života, nedá dopustit.

Takto vypadaly Kralupy nad Vltavou po náletu spojeneckých letadel.
Autor: Alexandr Malachovský
I proto ji exploze chemické rafinerie z letošního roku, která symbolicky připadala právě na 73. výročí spojeneckého náletu, není lhostejná. Zaznamenala především sirény hasičů a sanitek, které na místo mířily. S tím, co se však dělo téhož dne před 73 roky, se to ovšem nedá srovnávat. O to více jí je líto, že se o bombardování Kralup dodnes příliš nehovoří.



PRÁVĚ V PRODEJI! KNÍŽKA Z EDICE BLESKU ZRADA V MNICHOVĚ. KUPUJTE NA STÁNCÍCH NEBO OBJEDNÁVEJTE PŘED SMS:

Pošlete SMS na číslo 902 11 ve tvaru:

ZRADAW mezera JMÉNO mezera PŘÍJMENÍ mezera ADRESA mezera MĚSTO mezera PSČ

Příklad: ZRADAW Jan Novak Prubezna 233 Olomouc 77900

Cena každé přijaté SMS je 60 Kč vč. DPH (zahrnuje poštovné i balné). Provozuje CZECH NEWS CENTER, a. s., infolinka 296 363 199 ve všední dny 8–16 hod., mobil@cncenter.czwww.platmobilem.cz.

Právě v prodeji! Knížka Blesku Zrada v Mnichově
Autor: Blesk

Fotogalerie
39 fotografií