„Když jsem onemocněla, neměla jsem ponětí, co vůbec slovo onkologie znamená,“ vypravuje Eliška. „Nikdo na oddělení motolské nemocnice nemluvil o rakovině, protože to je samo o sobě hrozné slovo pro všechny. Pro lidi pořád platí, že rakovina končí smrtí, a navíc si ji spojují s dospělými.“
Pro děti je důležité, když je druzí nelitují
„Když ji mají děti, dospělí nevědí, jak se k nim zachovat. Je jich jim líto. Pro pacienta je ale důležité, aby si nepřipadal, že jej druzí litují. Mnohem lepší je říci jim třeba: držím vám palce. Chovat se k nim jako k normálním dětem je podle mne ten nejlepší přístup,“ říká Eliška dnes.
Nejhorší bylo čekání
„Nejvíce jsem se bála, že přijdu o vlasy, a pak, že půjdu na operaci,“ říká Eliška s tím, že chápala, co musí podstoupit a co s ní musí doktoři dělat, ale že výsledky bývají vždy nejisté. „Nejhorší během té nemoci bylo čekání. Čekání na převoz do nemocnice, na to, kdy bude konec, na operaci.“ Díky citlivému přístupu doktorů a pozitivnímu přístupu maminky si však tehdy vážnost situace tolik neuvědomovala.
Nudu zaháněla kreslením nebo seriály s doktorskou tematikou. „Jednu dobu jsem i uvažovala, že bych byla doktorkou,“ přiznala Eliška. „Děti v léčbě mají pocit, že doktoři jim ohromně pomáhají, a stanou se pro ně určitými vzory.“ Nakonec však u ní převážily umělecké sklony.
Nový život
Během nejtěžšího období nalezla svou životní náplň. V nemoci si oblíbila kresbu, ilustrace, dokreslování fotografií a animace. Nadšení jí zůstalo dodnes. „Dá se říci, že po nemoci opravdu zažívám svůj nový život,“ říká s odkazem na dokumentární časosběrný film Milana Klímy o onkologicky nemocných dětech. „Paradoxně říkám, že díky té nemoci si uvědomuji, co v životě má cenu, a co nemá. Člověk si srovná hodnoty, změní priority.“
Eliška prodělala jako dítě rakovinu: Horší vzpomínky jsem vytěsnila z hlavy. Andrea Ulagová, Blesk Zprávy
K nemocným dětem se ráda vrací
„S dětmi, které jsou onkologicky nemocné, se setkávám často. Fotografuji je a pak jejich fotografie dokresluji. To povědomí o onkologicky nemocných dětech ve společnosti stále příliš není,“ říká s tím, že je ráda, pokud dnes, se svou vlastní zkušeností, může druhým alespoň něčím přispět. Proto také každoročně podporuje Den dětské onkologie. „Ten letošní se bude konat už v sobotu 17. února,“ připomíná.
Eliška každoročně podporuje Den dětské onkologie. O čem tato akce je?
Nemoc, na kterou umřel i Brumbál
Hodgkinův lymfom je nádorové onemocnění lymfatické tkáně. Příčiny této choroby se dosud nepodařilo zjistit. Většina jejích příznaků je zaměnitelná s chřipkou, ale nemoc je nesrovnatelně závažnější. „Člověku je zle, ale není to tak, že by se každý den popadal za břicho a v kuse trpěl nebo se nemohl se hýbat,“ říká Eliška s tím, že příznaky jsou individuální.
Léčí se chemoterapií i radioterapií, a dnes je její léčba mnohem úspěšnější než dříve. Na Hodgkinův lymfom zemřel například populární komik Jiří Grossmann nebo původní představitel Albuse Brumbála ve filmové sáze o Harry Potterovi Richard Harris.
