Nelehké dětství Pavla přivedlo až do dnešní situace, kdy je na vše sám. Už jako malý zažil domácí násilí od nevlastního otce, který jej bil jen kvůli tomu, že nosil špatné známky ze školy. „Tehdy jsem čím dál častěji utíkal za babičkou, jaký jsem měl strach,“ vzpomínal Pavel.
Vše nakonec vyústilo v to, že strávil dospívání od desíti let v dětském domově. Po vyučení přišel v osmnácti letech znovu domů. Situace ale byla stejná jako kdysi. Tehdy se popral s otčímem a skončil poprvé na ulici. Posléze se zamiloval a vzal si nyní už bývalou ženu, se kterou zplodili zdravého syna.
Podívejte se, jak to tady vypadá na lodi Hermes Eva Fornálová
Syn žije v Německu
O toho se však dnes stará jeho bývalá tchyně. „Rád bych ho viděl, ale nemá mě ráda, a tak se mnou nekomunikuje. Vnímá mě jen jako feťáka,“ říkal beznadějně. Přestože ho dostaly tvrdé drogy na ulici a jeho bývalou ženu také, on sám už se k nim nevrací.
„Začínal jsem na trávě a k té jsem se zase vrátil. Už bych nikdy nebral tvrdé drogy,“ říkal jasně dnes už čistý Pavel, který o své ženě nemá žádné informace. Přes nelehký životní osud se ale nevzdává.
Přestože přespává na lodi Hermes, chodí na brigády. Jednoho dne by si rád našel stálou práci a vrátil se do života, ve kterém zase uvidí svého usměvavého syna, se kterým bude moci strávit Vánoce i Nový rok.
on se diví, že mu není umožněno setkat se se synem? Která zodpovědná osoba by asi dovolila styk dítěte s feťákem? Ona ho jako nemá ráda, jo? Kdo by taky měl rád feťáka. Tenhle lidskej odpad si ještě stěžuje? Vždyť si za všechno může sám. Nechápu, proč je takovým "lidem" dáván prostor. 
