Blesk.cz: Pomáháte lidem se získaným poškozením mozku. Co taková péče vlastně obnáší?
Veronika Slepičková: „Ke každému klientovi přistupujeme individuálně podle jeho potřeb a požadavků. Liší se to i příčinou jeho poškození mozku. Staráme se o klienty po úrazech hlavy, po mrtvicích nebo po nádorových onemocněních. Do procesu rehabilitace může být zahrnuta i jeho rodina, což je v případě mrtvic trochu zanedbaná oblast. V případě prodělané mrtvice je to často rána ze dne na den, která ovlivní život jedince i jeho nejbližší rodiny a okolí. Každý případ vyžaduje specifický přístup. Využíváme při tom ergoterapii, fyzioterapii, logopedii, psychoterapii a externě spolupracujeme s rehabilitační lékařkou.“
Takže za vámi přijde klient s konkrétním požadavkem a vy se podle toho zařídíte?„Přesně tak. Pokud přijde klient po úrazu hlavy, který jej v některých ohledech omezil, tak nám to sdělí a my mu pomáháme ta omezení překonat. Pokud například někdo uměl anglicky, ale po poškození mozku má s angličtinou problém, tak mu v rámci rehabilitace zajišťujeme výuku. Snažíme se individuální plány ,šít' klientům na míru, a pokud možno i tak, aby je terapie bavila. Při procvičování krátkodobé paměti využíváme pexeso, při tréninku motoriky deskové hry.“
Jaké je věkové rozmezí lidí, kteří u vás hledají pomoc?
„Nejmladšímu bylo 18, nejstaršímu 80. Průměrově je to okolo 40 let, více k nám dochází spíše muži.“
V případech nenadálých úrazů hlavy se o prevenci příliš hovořit nedá, ale jaká je třeba prevence proti cévním mozkovým příhodám, které jsou v ČR jednou z nejčastější příčin úmrtí?„Dnes je doba specifická v tom, že mrtvice postihuje čím dál mladší lidi. Velkým faktorem, který to způsobuje, je především dlouhodobý stres. S některými klienty navštěvujeme velké firmy, kde se svěřují se svými zkušenostmi. Ukázkovým příkladem toho je například Jiří Holub, o kterém jste nedávno psali. Dříve byl vysokým manažerem, než ho ve 40 postihla mrtvice. Jeho příběh lidi hodně osloví.“
Divadlo s černým humorem
Vaši klienti mohou v rámci terapie navštěvovat komunitní centrum...
„V komunitním centru Remozka vytváříme prostor pro volnočasové aktivity klientů. Jde třeba o společné vaření, tvoření nebo výuku cizích jazyků. Aktivit se mohou zúčastnit jak naši klienti, tak i lidi, kteří našimi službami neprošli. K tomu ještě provozujeme Klub Aktiv, v němž se sdružují klienti. V týdnu se pravidelně scházejí a na základě vzájemné domluvy se pod dozorem terapeuta věnují nějaké činnosti, například divadlu.“
Takže klienti hrají klasické klasické divadelní hry?„Jde o původní představení, které si sami vymysleli, napsali a pak je představují veřejnosti. Pomáhá jim v tom kolegyně, která se v oblasti divadla dlouhodobě pohybuje. Představení jsou o jejich konkrétních zkušenostech s prodělanou mrtvicí nebo s jiným poškozením mozku, o tom, co si prožili a jak se k nim chovalo jejich okolí. Je to míněno trochu s nadsázkou, místy s černým humorem. Diváky to pobaví, ale zároveň i pobídne k zamyšlení.“