Na přestupní stanici Můstek všichni spěchají. Do práce a v opačném směru domů. Andrej v rušné uličce metra vytahuje z tašky karton. „Mám ho vždy u sebe. Když na mě přijde chuť a mám mezi prací volno, vyrazím do centra,“ prozrazuje a přitom ukazuje na druhou ceduli, kterou vzal na vyzkoušenou i pro reportérku. 

Nejprve se vydává do davu lidí úplně sám. Usmívá se od ucha k uchu a s kolemjdoucími navazuje oční kontakt. Z jedné strany cedule má nápis v českém jazyce, z druhé v anglickém pro cizince. 

Rozdíl mezi mladými a starými

V úvodu se k němu přiřítila parta mladých turistů. Jeden po druhém jej objali. Na první pohled je znát, že se všichni při tělesném kontaktu zklidnili a naladili na stejnou notu. „Cizinci a mladí lidé bývají otevřenější. Nejuzavřenější bývají starší lidé, kteří mívají poznámku k tomu, ať obejmu někoho mladšího,“ vyprávěl Andrej, který objímal každého, kdo to potřeboval.

Sám ale upozorňuje na to, že to není jen jednostranná činnost. Není to pouze o dávání. Objetí je o vzájemném dávání a přijímání. Po hodině sledování a fotografování kolemjdoucích, kteří strachy klopí zrak opačným směrem a jiní se poddávají úsměvu Andreje, je nejlepší příležitost k tomu, abycg se připojila i já jako redaktorka a zažila si, jaké to je.
Video
délka: 01:13
720p 480p 360p 240p

Andrej rozdává objetí a lásku. Eva Fornálová

Přichází jedno objetí, druhé, třetí. „Vyplavuje se mi oxytocin. Je to lepší než čokoláda,“ začala jsem se usmívat a těšit se z milých lidí. Přestože kolem prošly desítky, snad i stovky lidí, kteří byli uzavření, v každém novém shluku se objevilo pár odvážlivců, kteří se usmívali od ucha k uchu a blízkosti se ani trochu nebáli.

To jsem ráda, že už vás tu zase vidím. Ani netušíte, jak mi to dnes přijde vhod,“ vrhla se na Andreje s rozpřaženýma rukama žena, která jej svírala minutu. 

Ačkoli během onoho odpoledne dokázali být někteří Pražané pěkně negativní a neodpustili si poznámku, pozitivní energie, která šla z té menšiny otevřených lidí, vše přebila. Možná si teď říkáte, že je Andrej typický sluníčkář, který by měl chodit v batice. On se za něj ale nepovažuje. „Já jsem já. Jsem člověk,“ pousmál se.

Fotogalerie
14 fotografií