Hepatitida A, často považovaná za „lehký“ typ žloutenky, se může v některých případech vyvinout do vážného onemocnění ohrožujícího život. Třiatřicetiletý pacient, který prodělal tuto infekci, ukazuje, v rozhovoru popisuje, jak rychle se situace může zhoršit.
„První příznaky byly normální chřipka. Měl jsem teplotu kolem 37,5 °C, která později stoupla na 38 °C. Jinak jsem necítil žádnou bolest,“ vzpomíná pacient. Nejprve navštívil praktického lékaře, který předpokládal virovou infekci a předepsal antibiotika. „Pil jsem je a léčil se jako při běžné chřipce. Ale můj stav se zhoršil. Bylo mi hodně nevolno, měl jsem závratě a téměř jsem ztratil vědomí.“
Po opakované návštěvě lékaře byla zavolána záchranka a pacient byl převezen na urgentní příjem. „Tam udělali testy a diagnostikovali žloutenku. Moje játra už byla na hranici selhání,“ popisuje pacient. Teplota už sice klesla, ale celková slabost a nevolnost přetrvávaly.
Nikdy ho nenapadlo, že by se mohl nakazit: „Ne, vůbec ne. Byl to šok, že to je žloutenka. Já jsem myslel, že možná to je nějaký covid.“ Pacient přiznává, že přesně neví, kde k nákaze došlo. Uvažoval možnosti jako cestu do Itálie, pobyt v Praze nebo návštěvu Mnichova.
„Hepatitida A nyní dosahuje lokální epidemie v Praze. Za celý minulý rok jsme evidovali 47 případů, letos už téměř 700,“ říká lékař František Čížek, sekundář na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče v IKEM. „U nás léčíme nejzávažnější případy, kdy hepatitida probíhá pod obrazem akutního jaterního selhání a ohrožuje život pacienta.“
Hlavními preventivními opatřeními jsou očkování a důkladná hygiena. Tedy mytí rukou teplou vodou a mýdlem, zejména před jídlem a po použití toalety. „Ve většině případů má hepatitida lehký průběh, s únavou a chřipkovitými příznaky, ale může dojít i k akutnímu jaternímu selhání, kdy využíváme přístrojovou podporu funkcí jater a v nejhorších případech transplantaci,“ dodává doktor Čížek.
„Určitě budu opatrnější a zkontroluji své očkování,“ říká pacient. Zážitek, který by nikomu nepřál jen dokládá, že hepatitida A není jen „banální nemoc“ a že včasná diagnostika a léčba mohou zachránit život.
Nejvíc případů od roku 1996
Do konce září lékaři podle údajů Státního zdravotního ústavu zaznamenali v Česku 1776 případů žloutenky typu A, loni za celý rok 636. Letošní počet je zatím druhý nejvyšší od roku 1989, více jich bylo jen v roce 1996, a to 2083. Téměř 40 procent případů bylo zachyceno v Praze, primátor Bohuslav Svoboda (ODS) situaci minulý týden označil jako lokální epidemii. Hygienici dříve uvedli, že se nemoc šíří mezi lidmi bez domova. Podlehlo jí letos už 21 lidí, pět úmrtí přibylo v září. Loni byli zemřelí dva.
Rozhovor s pacientem IKEM
