„Bylo to úplně jednoduché. Po více než 20 letech jsem udělala základní chybu – našla jsem jednu houbu, kterou jsem si pořádně zkontrolovala, ale hned vedle byly tři další, které už jsem sebrala automaticky. Nezkontrolovala jsem si, jestli sbírám to správné, myslela jsem, že jsou to všechno růžovky, masáky. Zpětně si musím říct, že to byla velká hloupost,“ popsala 59letá žena, která už pět dní leží na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče (KARIM) pražského IKEM.
Po pozření muchomůrky zelené, kterou si nevědomky uvařila k obědu, se jí udělalo zle, její stav se horšil. „Zpočátku jsem si říkala, že mi jen něco nesedlo, že to bude dobré, ale při té nevolnosti jsem zjistila, že cítím houby, takže mi došlo, že by mohlo být něco špatně s těmi houbami,“ uvedla. Když nevolnosti neustávaly, žena zvracela a měla průjem, odvezla ji kamarádka do oblastní nemocnice. Odtud se pak dostala do IKEM.
Tam už se o ni postarali lékaři. „Žena přijela při vědomí, ale očekávali jsme, že by se každou chvíli mohla zhoršit a jít do encefalopatie, tzn. poruchy vědomí. Měla průjmy, trpěla bolestmi břicha. Zatím nebylo rozjeté jaterní selhání, přijela včas, navíc byla dobře opečovaná z oblastní nemocnice, kde ji včas diagnostikovali, zahájili léčbu a odeslali ji na naše pracoviště,“ popsala Helena Paříková, lékařka KARIM. V IKEM ženě začali podávat léky s obsahem sylimarinu, který je při otravě muchomůrkou klíčový, a zahájili také plazmaferézu, tedy výměnu plazmy.
„Jedna věc je, že časné nevolnosti jsou špatnou prognostickou známkou, takže jsme se báli, že selhání může nastoupit relativně rychle. Na druhou stranu při nevolnostech, kdy člověk zvrací a má průjmy, se zase zbaví velkého množství plodnic, které by ho ohrozily, kdyby se vstřebávaly,“ uvedla lékařka.
Žena se podle svých slov už cítí dobře. „Myslela jsem si, že jsem zkušená houbařka, ale to asi říká každý. Musím říct, že už žádnou houbu, kterou si nebudu stoprocentně jistá a neotočím ji třeba dvakrát v ruce, do košíku nedám,“ uvedla s tím, že na houby ani po otřesném zážitku určitě nezanevře.
Otrávil se i Bohdan
Alarmující je, že takových případů je letos v sezóně zvýšené množství. Už počátkem srpna do IKEM přivezli kamioňáka Bohdana, který se spolu s manželkou také otrávil muchomůrkou zelenou – jeho žena jí ale snědla méně, a tak její stav nebyl tak vážný. Spletli si ji s bedlou a uvařili si ji k nedělnímu obědu. „V noci se mi udělalo špatně, zvracel jsem,“ uvedl Bohdan s tím, že v dalších dnech musel do práce, ale kvůli svému stavu vůbec nemohl řídit. Pak se dostal do brněnské nemocnice a odtud do Prahy. „Teď už je mi dobře, můžu se najíst a sám si dojít na záchod,“ řekl s úsměvem.
Bohdan se otrávil muchomůrkou zelenou, skončil v IKEM. IKEM
Vloni po otravě houbami zemřeli v Česku dva lidé, v nemocnici skončilo celkem 184 lidí. Letošní konečné číslo může být ještě vyšší. „Podle mojí osobní zkušenosti, když je sezóna s průměrným počtem hub, tak selhání jater je víc, než když nejsou houby vůbec žádné nebo je jich hodně, protože lidi buď vůbec nesbírají, nebo sbírají opravdu jen to, co znají. Takže teď je jich hodně,“ uvedla Paříková. Nejlepší radou, jak se otravě vyhnout, je podle ní sbírat jen to, co bezpečně znám.
Muchomůrka zelená
Muchomůrce zelené se přezdívá se klobouk smrti a roste od června do října. Je nebezpečná především proto, že po její konzumaci nemají lidé žádné příznaky otravy šest až 12 hodin. Pak ale přichází těžký průjem, zvracení nebo bolesti břicha.
Protože postiženého už nemusí napadnout, že problémy má právě po houbách, může dojít i k záměně za střevní chřipku nebo za zánět slepého střeva. Po prvních hodinách nevolnosti navíc přichází fáze falešného zotavení. „Během této doby se ale děje v organismu to nejhorší, toxin napadá játra a ledviny, čtyři až sedm dnů po požití se může rozvinout akutní selhání jater a akutní selhání ledvin. Může poškodit i slinivku nebo srdce,“ varuje lékařka Eva Kieslichová, přednostka KARIP IKEM.
První pomoc
Včasná diagnóza je přitom naprosto zásadní, může totiž zabránit selhání jater nebo i smrti. První pomoc při podezření na otravu houbami je vyvolání zvracení, pokud je člověk při vědomí, podání pěti až 10 tablet aktivního uhlí a vyhledání lékaře nebo zavolání záchranné služby. „Nejen u muchomůrky zelené logicky záleží i na množství snědeného toxinu. Játra mají neskutečnou regenerační schopnost, takže může s pomocí léků, která chrání játra, dojít i k úplnému zotavení. Jindy je potřeba transplantace. A bohužel i my jsme se setkali s případy, které skončily smrtí otráveného,“ doplnila Kieslichová.
